Registr rizikových úložných míst těžebního odpadu

Od 1. května tohoto roku je veřejnosti na webu přístupný registr s údaji o opuštěných úložných místech (OUM) těžebního odpadu, která představují závažné riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví.

Zpracování a prezentování registru zajistila Česká geologická služba v rámci projektu financovaného z Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 6 (zlepšování stavu přírody a krajiny). Průzkumně-analytické práce a vývoj webové aplikace pak prováděly firmy, které zvítězily svými nabídkami ve výběrových řízeních. Registr je vytvořen na bázi samostatné webové mapové aplikace a obsahuje základní údaje o lokalizaci jednotlivých objektů, jejich typu a míře rizika.

NAVAZUJÍCÍ ETAPY PROJEKTU

Projekt nazvaný "Zjištění uzavřených a opuštěných úložných míst těžebního odpadu představujících závažné riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví" je koncipován celkem do sedmi etap - tzv. workpackages (WP), které na sebe navazují a částečně se časově překrývají.

V první etapě WP 1 byl vybrán dodavatel právních služeb, který zorganizoval realizaci 2 výběrových řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. První veřejná zakázka měla za úkol zajistit aktualizaci záznamů v databázi deponií nerostných surovin, provedení průzkumných a analytických prací na vybraných lokalitách, vypracování metodiky hodnocení rizik a vlastní vyhodnocení geologických, hydrogeologických, geochemických a inženýrsko-geologických poměrů, jejich vliv na zdraví lidí a na složky životního prostředí. Vítězem se stalo sdružení firem OPV, s. r. o. - GET, s. r. o. - GeoVision, s. r. o. Předmětem druhé veřejné zakázky bylo vytvořit a odladit nové webové aplikace Registru rizikových úložných míst podle požadavků ČGS, MŽP a Státní báňské správy. Tuto zakázku vysoutěžila firma ARCDATA Praha, s. r. o.

V rámci druhé etapy WP 2 byly revidovány a doplňovány záznamy v databázi deponií, která obsahovala celkem 6136 záznamů se základními údaji o sledovaných objektech, jako např. lokalizace, petrografické a surovinové složení, možnost kontaminace podzemních vod, půdního pokryvu nebo plynných exhalací, a je spravována od roku 2001. Postupně bylo aktualizováno celkem 2698 záznamů a dalších 970 objektů bylo přidáno, takže celkový počet evidovaných úložných míst se rozšířil na 7106 objektů. Zároveň se uskutečnila identifikace objektů, které nejsou opuštěné ve smyslu zákona. Na základě písemné výzvy Českého báňského úřadu, adresované vybraným organizacím, byl získán taxativní seznam 459 objektů, které mají provozovatele, a tím pádem se na ně nevztahují průzkumné práce realizované v tomto projektu. Celkový počet záznamů, které byly zahrnuty do dalšího sledování činil 6647 objektů.

HODNOCENÍ RIZIK

Etapa WP 3 se zaměřila na zpracování metodiky hodnocení rizik. Účelem bylo vytvořit materiál, který by definoval jednotný postup a optimalizaci všech průzkumných a souvisejících prací pro vytvoření Registru rizikových úložných míst v ČR. K ověření metodiky byly zpracovány průzkumy na pěti pilotních lokalitách. Kromě terénních, vzorkovacích, laboratorních a dalších odborných prací byl pro každou lokalitu zpracován předběžný koncepční model s přehledem možných expozičních cest, tj. cest postupu kontaminace od zdroje k příjemci.

Následující etapa WP 4 zahrnovala průzkumné práce v terénu a hodnocení míry rizika na 300 lokalitách, vybraných podle kritérií v metodice. Celková míra rizika je vždy nejvyšší míra rizika zjištěná při hodnocení jednotlivých expozičních scénářů.

Etapa WP 5 řešila doprůzkum 25 vybraných rizikových lokalit, na kterých byly vypracovány podrobné hodnotící zprávy. Pro každé opuštěné úložné místo (OÚM) byla zpracována závěrečná zpráva, která zahrnuje geologické, hydrogeologické, geochemické, inženýrsko-geologické hodnocení, hodnocení vlivu na zdraví lidí a složky životního prostředí, celkové zhodnocení rizik a návrh sanačních opatření. Je třeba mít na zřeteli, že tyto údaje vycházejí ze skutečností ověřených či známých v době zpracování a mají tedy časově omezenou platnost.

Etapa WP 6 byla zahájena souběžně s etapou WP2. Jejím cílem je vytvoření a zprovoznění Registru rizikových úložných míst (RRUM), který je součástí informačního systému ČGS. Pro veřejnost byl spuštěn v základní podobě od května 2012 jako samostatná prezentační webová aplikace, která obsahuje údaje o typu a míře rizika. Existuje v české a anglické verzi a je průběžně vyvíjen a doplňován. Celkové IT práce v rámci této etapy jsou však podstatně širšího rozsahu a nejsou dosud dokončeny. Předání plně funkční aplikace a naplnění databází získanými údaji je vázáno na konec projektu, tedy k 31. 12. 2012. Přístup do vlastní aplikace Registru je z webových stránek ČGS, www.geology/extranet.

Etapa WP 7 prolíná celou dobou trvání projektu a zajišťuje propagaci a zpřístupňování dosažených výsledků na samostatných webových stránkách projektu.

Projekt řeší inventarizaci a hodnocení OUM podle jednotné metodiky a zpřístupnění informací o těchto objektech na území České republiky. Jeho náplní však není provádění sanačních opatření na jednotlivých lokalitách. Informace z registru by měly sloužit k tomu, aby nebyly opomenuty žádné evidované rizikové lokality a aby budoucí sanační práce mohly být vedeny technicky i ekonomicky adekvátním způsobem.

Vít Štrupl
Česká geologická služba

Zdroj: konference Těžba a její dopady na životní prostředí (pořadatel Vodní zdroje - Ekomonitor).

TĚŽEBNÍ ODPAD:

jakýkoliv odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká

a) při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z těžby nebo úpravy nerostů, nebo

b) při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny - viz § 2, odst. (1) zákona.

ÚLOŽNÉ MÍSTO:

důlní stavba vyhrazená pro ukládání těžebního odpadu v pevném nebo kapalném stavu nebo ve formě roztoku či suspenze, včetně odkališť, přičemž součástí této stavby je zpravidla hráz nebo jiný dílčí objekt sloužící k držení, zachycení, spoutání nebo k jiné podpůrné úloze pro úložné místo, s výjimkou vytěžených prostor, které jsou těžebním odpadem po vytěžení znovu vyplňovány v rámci sanace a rekultivace a při provádění stavebních prací - viz § 2, odst. (2), písm. c) zákona č. 157/2009 Sb. (o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů).

ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA

Zákon č. 61/1988 Sb. ,o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích

Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem

Vyhláška ČBÚ 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadu v podzemních prostorech,

Vyhláška 242/1993 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení odpadu v podzemních prostorech.

KRITÉRIA PRO PRŮZKUMNÉ PRÁCE V TERÉNU A HODNOCENÍ MÍRY RIZIKA

Kritéria objektivní:

Druh těžené suroviny (sulfidické rudy s minerály: Ag, As, Ba, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Sb, Se, Sn, Te, Tl, V, Zn a azbest) a jejich přítomnost v těžebním odpadu (rudní žilovina)

Plocha OÚM (více než 1 ha), mocnost odkaliště (nad 4 m), výška OÚM (více než 10 m)

Další fyzikálně mechanické vlastnosti OÚM (sklon podloží, geotechnické vlastnosti uloženého materiálu apod.)

Kritéria subjektivní:

Známky poškození v okolí OUM způsobené těžebním odpadem

Sekundární prašnost, vznik jemných frakcí

Možnost kontaminace povrchových a podzemních vod, půdního pokryvu a okolí

Celkový význam OÚM ve vztahu k okolí

Situace OÚM vzhledem k příjemcům rizik - dle předběžného koncepčního schématu

KLASIFIKACE MÍRY RIZIKA

Odběry vzorků v úložišti těžebních odpadů.