Obyvatelé obcí, v nichž se mají stavět nové bioplynové stanice, se zápachu obávají zbytečně. Dokazuje to nedávno zveřejněný průzkum.
Bioplynových stanic funguje v současnosti na našem území více než tři sta, a to většinou ve vesnicích. Bioplynové stanice využívají k výrobě elektrické energie a tepla biomasu, biologicky rozložitelný materiál. Většinou jde o tzv. "zemědělské" stanice, které zpracovávají buď zemědělské přebytky, exkrementy hospodářských zvířat nebo speciálně pěstované energetické plodiny. Jde o suroviny, s nimiž musí nějak naložit každé hospodářství nebo obec. Ve srovnání se skládkováním nebo hnojením polí kejdou se vznik bioplynu v bezpečně uzavřených fermentorech naopak obejde bez šíření obtěžujícího zápachu.
Zatím pouze v několika případech v Česku slouží jako vstupní surovina bioodpad z domácností nebo obchodů s potravinami. Jak se vyjádřil Ing. Jan Habart, CZ BIOM, nastal čas, aby byly do bioplynových stanic častěji přesměrovávány i bioodpady z měst a obcí.
ODPOR VEŘEJNOSTI
Výstavba nových stanic však často naráží na odpor obyvatel. Argumentují zejména obavou ze zápachu šířící se z bioplynové stanice. Tyto obavy v posledních měsících vyjádřili například obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na Plzeňsku nebo Martinkovic a Zlíče v Královéhradeckém kraji.
Výzkum společnosti Tres Consulting, zpracovaný pro Klast Bioplyn, byl proveden v dubnu a květnu 2012 na reprezentativním vzorku 1032 respondentů žijících v okolí deseti bioplynových stanic - Mořina, Chrášťany, Třeština, Švábenice, Skalsko, Drahobudice, Kámen, Kardašova Řečice, Hospříz a Kunžak. Výsledky ukázaly, že s provozem bioplynových stanic je spokojena většina těch, kteří žijí v jejich blízkosti. Často nevadí dokonce ani těm, kteří se stavbou původně nesouhlasili - více než polovina z nich (62 %) po dokončení projektu změnila názor. Přes sedmdesát procent lidí žijících v blízkosti bioplynky zápach necítí nikdy, dalších 20 % jednou za měsíc, častěji než jednou týdně pouze 8 %. Za obtěžující nebo nepříjemný ale zápach považuje jen necelá desetina dotázaných. Cítit je nejčastěji za silného větru a při dopravování nebo vyvážení materiálu. To potvrzují pachové zkoušky, které provedla společnost Odour na hranici bioplynové stanice Mořina. Závětrné strany pozemku, kde se obvykle ukáže, jaký zápach daná provozovna šíří do obce, jsou zcela bez zápachu - pachové látky jsou tam pod detekčním limitem.
CO PŘINESE BIOPLYN?
"Díky moderní technologii mohou být zemědělci nebo celé obce energeticky soběstační, protože vedlejší produkty své činnosti přemění na levné teplo a elektrickou energii, které se mohou stát i doplňkovými zdroji jejich příjmů. Mnohým z nich mohou v dnešní době zachránit podnikání," popsal Jan Habart ze společnosti CZBiom. Z uvedených důvodů stavbu bioplynek podporuje svými dotačními programy stát.
Vedle zemědělských bioplynek najdeme v Česku už i několik komunálních, které jsou běžné například v Německu. Zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, které zatím u nás končí na skládkách. Jednu z nich najdeme v Kněžicích u Nymburka, kde zásobuje levným teplem většinu domů ve vesnici. Je to velmi výhodné - za jeden GJ tepla platí občané Kněžic pouze 290 Kč, polovinu průměrné ceny v České republice. Elektřina je dodávána do sítě.
BIOPLYN ROZVÍJÍ VENKOV
Nová informační a osvětová kampaň Klastru bioplyn má veřejnost zpravovat o výhodách bioplynu pro obce a jejich obyvatele prostřednictvím tiskových zpráv, výsledků odborných studií, webu www.bioplynrozvijivenkov.cz a dalších aktivit.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Zápach je cítit minimálně nebo vůbec.
Většina dotazovaných jej nepovažuje za obtěžující.
Roli hraje vítr a dopravování nebo vyvážení materiálu.
Míra zápachu v porovnání s původním provozem je stejná nebo menší.
Naprosté většině respondentů bioplynová stanice nevadí.
