Zpřísnění zadávacích procesů veřejných zakázek tak, aby se omezila korupční rizika, která jsou s nimi spojená. To měla přinést novela zákona o veřejných zakázkách, která platí od dubna loňského roku. Povede to ke zprůhlednění procesu, nebo naopak ke komplikacím? O tom hovoří naše anketa.
Změna, která se velmi týká nejen odpadového hospodářství, je snížení zákonných limitů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Současný limit 2 miliony Kč bez DPH, stanovený v rámci dodávek a služeb, se změnil na maximální výši 1 milion Kč bez DPH.
Již před schválením novely upozorňoval právník Petr Solský (advokátní kancelář Havel Holásek Parnerts) na webu www.podnikatel.cz, že tato změna drtivě zasáhne většinu tzv. veřejných zadavatelů, což je de facto celá veřejná správa: "Pro menší zadavatele tato změna bude znamenat vyšší administrativní zátěž a výrazně vyšší náklady na organizaci veřejných zakázek. Zejména v případech menších obcí, které dosud menší zakázky na dodávky a služby do 2 mil. Kč zadávaly méně formálně, bude mít snížení těchto limitů na polovinu poměrně zásadní dopad v nárůstu administrativy a zakázek, které budou muset administrovat komplikovanými postupy dle zákona. Rovněž lze očekávat výrazný nárůst kontrolní agendy Úřadu pro hospodářskou soutěž. Lze jistě souhlasit se zákonodárcem, že tato změna více otevře možnosti pro účast menších firem, které dosud mohly být diskriminovány jako -ti slabší či méně zkušení-. Současně to ale znamená výrazně vyšší odpovědnost veřejné správy, protože pokud plnění zakázky bude vyžadovat stabilního a finančně silného dodavatele, bude o to složitější nastavit kritéria pro výběr vítěze veřejné zakázky."
V naší anketě jsme položili jedinou otázku: Jak novela zákona o veřejných zakázkách ovlivnila vaši každodenní praxi?
Ing. Richard Blahut, výrobně-technický náměstek, Frýdecká skládka, a. s.
Snížením hranice pro zadávání zakázek na služby na 1 mil. Kč, v praxi znamená, že každá obec, která hodlá nově uzavřít smlouvu na nakládání s odpady v ročním objemu nad 250 000 Kč při předpokladu uzavření smlouvy na dobu neurčitou, musí vypisovat podle zákona výběrové řízení na tuto službu. To znamená, že podle zákona musí postupovat menší obce, stejně tak jako velké město, které má náklady nesrovnatelně vyšší. Podmínky pro splnění zákona jsou natolik složité, že malá obec, která má v mnoha případech neuvolněného starostu a nedisponuje speciálním odborem např. investic, ale naopak omezeným rozpočtem, není schopna tuto zakázku zvládnout. Oblast nakládání s odpady je natolik specifická a složitá, že zpracovat kvalitní zadávací dokumentaci je pro mnoho obcí neřešitelným problémem.
Na druhou stranu - není-li dokumentace přesná a nevymezuje-li dostatečně podrobně podmínky požadované služby, vzniká jen další prostor pro následné dohady a složité odvolávací řízení, které vede k protahování termínů zadání zakázky. V mnoha případech dochází po vyhlášení vítěze zakázky k okamžitému odvolání některého z uchazečů a spor mezi uchazeči a zadavatelem končí u ÚOHS. Tento problém nevyřeší ani zadání zpracování výběrového řízení "odborné firmě", protože ta je schopna pohlídat podmínky zákona, ale ve většině případů není schopna zpracovat kvalitní zadávací dokumentaci, ve které se často objevuje mnoho chyb a nepřesností a pro obce se situace opět komplikuje.
Ing. Pavel Horáček, prokurista a ředitel, RESPONO, a. s., Vyškov
Společnost RESPONO, a. s., je z důvodů uvedených v zákoně o veřejných zakázkách při realizaci svých nákupů veřejným zadavatelem a současně polovinu svých tržeb realizuje u municipality, tedy u veřejných zadavatelů.
Vliv novely zákona na naši každodenní praxi se ukazuje postupně, tak jak v průběhu hospodářského roku procházíme jednotlivými procesy zajišťování našich provozních a investičních nákladů, a také jak mění v důsledku této novely přístup a postup naši zákazníci. Lze říci, že pro společnosti našeho typu jsou postupy podle zákona o veřejných zakázkách velmi formalizované a nepružné. Naše postavení na trhu je především na straně dodavatelské. V konkurenci dodavatelů, kteří nejsou vesměs veřejnými zadavateli, je pro nás obtížné reagovat na stupňující se tlak. Konkurence dokáže v oblasti vlastních nákladů velmi efektivně a operativně řešit své subdodavatelské vztahy a podmínky, a tím i vytvářet různé obchodní strategie. Je zřejmé, že zákon o veřejných zakázkách se vytvářením stále komplikovanějších podmínek, personálních nároků a finančních nákladů sám stává významným faktorem ovlivňujícím každodenní praxi mající vliv na vlastní budoucnost společností obdobného postavení na trhu jako je ta naše.
Ing. Radek Kruml, AVE CZ Odpadové hospodářství, Benátky nad Jizerou
Snížení hranice se projevuje teprve postupně, tak jak dobíhá platnost smluv s ročním objemem 1-2 mil. Kč. Podle našich očekávání díky této změně naroste objem vypisovaných výběrových řízení podle ZVZ o zhruba 50-60 %. Tento nárůst s sebou přináší samozřejmě především nárůst objemu administrativní práce. Naštěstí novela zákona ruku v ruce se snížením finančního limitu nastavila také jednodušší způsob dokladování kvalifikace. Celou situaci jsme tedy zanalyzovali a na základě odhadu nárůstu objemu zakázek jsme tomu přizpůsobili vnitřní systém řízení přípravy nabídek, který je nyní výrazně flexibilnější. Díky tomu věříme, že jsme na tento očekávaný nárůst připraveni.
Ing. František Kostelník, místopředseda Sdružení veřejně prospěšných služeb, ředitel společnosti Technické služby Zlín, s. r. o.
Problematika různých organizací typu technických, městských, obecních či komunálních služeb měst a obcí a novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách má dvě obecné polohy.
Tou první jsou obce a jimi zřízené vlastní výše uvedené typy obchodních společností s majoritní majetkovou účastí. Praxe je většinou taková, že takto zřízené organizace "obecních služeb" se řadu let s rostoucími požadavky postupně organizačně vyvíjely a majetkově je obce vybavovaly tak, aby co nejhospodárněji vykonávaly požadované činnosti.
Potřebné investice na pořízení technické vybavenosti (např. svoz odpadů, skládky odpadů, zimní údržba aj.) nejsou zrovna levná záležitost. Proto je pochopitelné, že bylo snahou těchto organizací v rámci využití této techniky nabídnout prováděnou službu nejbližšímu okolí, které tyto služby sice musí pro svou obec či firmu také zabezpečovat, ale s ohledem na malý objem těchto činností je pro ně pořízení potřebné technické vybavenosti nerentabilní. Bylo to logické a ekonomicky přínosné pro všechny zúčastněné.
A tady vzniká problém pro obce s takto provozovanou vlastní společností při zadání jakékoliv zakázky, na kterou se vztahuje zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V případě, že vypsanou soutěž vlastní organizace nevyhraje, bude to pro ni znamenat výrazné zhoršení provozně-ekonomických podmínek, a tím i určité ohrožení zbývajících smluvních vztahů s "okolím". Případně to může znamenat úplný zánik této organizace se všemi důsledky s tím spojenými, a tím vlastně i znehodnocení vloženého a léty budovaného, často nemalého majetku obce, která uvedenou společnost vlastní. A to třeba při minimálním finančním rozdílu stávajících skutečných nákladů v porovnání s podanou vítěznou nabídkou.
V ust. §18 odst. 1 písm. e) zákona 137/2006 Sb. jsou sice uvedeny "Obecné výjimky z působnosti zákona", ale vágní ustanovení dané formulací "vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele" z pohledu různých právních výkladů celou situaci spíše komplikuje, než by ji jednoznačně definovalo.
Druhá obecná poloha této problematiky souvisí spíše s každodenním, rutinním provozem těchto organizací, kdy limit 1 mil. Kč pro realizaci veřejné zakázky souvisí s řadou běžných provozních investic a činností. Problém většinou není u stavebních investičních akcí, ale spíše u technické vybavenosti. Málokterá organizace nakupuje provozní techniku jednorázově, ale vždy se jedná o postupnou obměnu a dokupování nových zařízení, která se již osvědčila a která by měla splňovat řadu dalších provozně logických podmínek (kompatibilita k výměnným nadstavbám, jednotnost ND, znalost zařízení z pohledu provozu a servisu, vizuální styl mobiliáře aj.). Korektně stanovit nediskriminační podmínky je mnohdy administrativně, technicky a časově náročné. Zejména popsat parametrově zařízení tak, aby daná soutěž nebyla napadnutelná a zadavatel nakoupil to, co ve skutečnosti potřebuje. Náklady s tímto spojené často nepokryje ani úspěšně dosažená vítězná cena včetně případných budoucích rizik spojených s provozem "neznámé" techniky či technologie.
