Na konci listopadu loňského roku se v Praze konal seminář věnovaný perspektivám energetického využití (bio)odpadů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. A to s ohledem na nadcházející změny legislativy v oblasti podpory obnovitelných zdrojů, které od roku 2013 vstoupí v platnost.
Akci pořádala společnost SEVEn za podpory programu EFEKT a byla poslední ze série seminářů konaných postupně v průběhu roku 2012 na vybraných místech republiky jako součást informačně-vzdělávacích aktivit mezinárodního projektu "CHP Goes Green".
Z prezentací a následných diskuzí vyplynulo, že změna definice termínu "biomasa" v zákoně (viz podrobněji v předchozím článku) výraznou měrou ovlivní pohled na to, co je (bio)odpad a co je obnovitelný zdroj. Zařazení biologicky rozložitelné složky netříděných komunálních či průmyslových odpadů do (pevné) biomasy výrazně posiluje energetické využití BRO v zařízeních ZEVO namísto jejich zpracování například v bioplynové stanici.
BONUSY PRO NOVÉ PROJEKTY POKLESLY
Výše podpory formou výkupních cen, resp. bonusů pro nové projekty výrazně meziročně poklesla. U menších bioplynek (do 550 kWel) zůstává podpora v podstatě na stejné úrovni, jaká byla v předchozích letech přiznávána stanicím zpracovávajícím jinou než cíleně pěstovanou biomasu (tzv. AF2). I přes výrazné navýšení podpory za "KVET" je to bohužel málo. Bez významné investiční podpory nové stanice na zpracování bioodpadů u nás zřejmě nevzniknou.
Kvůli přehřátému trhu se zemědělskými bioplynovými stanicemi přitom hrozí, že podpora novým bioplynovým stanicím pro rok 2014 nebude vyhlášena vůbec. Nové projekty by pak byly podmíněny výrazným zvýšením poplatků za skládkování (tj. i zpoplatnění dodávek bioodpadů do stanic) a dotacemi z operačních programů EU. Souběh těchto faktorů je však představitelný až za několik let, takže výhledy pro nejbližší období nejsou dobré.
ALTERNATIVNÍ TECHNOLOGIE
I proto byly na semináři prezentovány alternativní technologie využívající tzv. principu "suchého" zplyňování. Tento termický proces probíhající za teplot obdobných přímému spalování, avšak za nedostatku kyslíku, vede k přeměně vsázky do syntézního plynu bohatého na oxid uhelnatý a vodík. Úspěšně je využíván po desítky let pro zpracování dřevní hmoty o nízké vlhkosti (výroba dřevního plynu). Intenzivně jsou testovány možnosti aplikace procesu i na jiné druhy biologicky rozložitelných látek, materiály fosilního původu a různé druhy odpadů, jako např. čistírenské kaly či tuhá alternativní paliva na bázi papíru, dřeva a některých plastů. Před vlastním energetickým využitím je však třeba vznikající plyn důsledně zbavit nečistot, zejména dehtu. Řada dosavadních poloprovozních jednotek skončila zatím nezdarem proto, že nebyla schopna tento požadavek naplnit.
HYDROTERMÁLNÍ KONVERZE
V dlouhodobém horizontu by metody anaerobní fermentace i zplyňování mohla v komerčních aplikacích doplnit tzv. hydrotermální konverze organických látek na plynné produkty.
Technologie je známa v principu zhruba 40 let, ale teprve v posledních deseti letech ji v laboratorním měřítku testuje řada výzkumných pracovišť. Principem je přivedení směsi vstupního materiálu, bohatého na biologicky rozložitelné materiály, do reaktoru, v němž jsou udržovány nadkritické parametry přítomné vody (teplota 500 až 700 °C a tlak v rozmezí 22 až 35 MPa).
Oproti anaerobní fermentaci či "suchému" zplyňování má tento proces řadu předností: umožňuje dokonalou mineralizaci vstupů, tj. 100% hygienické zabezpečení, proces může probíhat v relativně malém zařízení ve velmi krátkých časech (jednotky minut), lze jím zpracovávat toxické či jinak závadné látky. Výsledný plynný produkt je bohatý na CO2 a metan, případně vodík. Je komprimovaný a relativně velmi čistý, což šetří náklady spojené s jeho konečným energetickým využitím. Konverzní účinnost procesu (energie ve výstupním plynu v poměru k výhřevnosti sušiny vstupních materiálů) může dosahovat až 65 %.
Největší bariérou pro komerční uplatnění jsou zatím vysoké materiálové nároky na zařízení (vysoké tlaky a teploty, riziko koroze a nutnost instalace vysoce účinného výměníku pro předehřev vstupů). Zda se ji podaří překonat, bude známo až za několik let.
Všechny přednášky z tohoto a dalších seminářů uspořádaných pod hlavičkou projektu "CHP Goes Green" lze nalézt na internetových stránkách projektu (www.chp-goes-green.info v části "Prague" v sekci "Novinky").
Bohuslav Málek
SEVEn, o. p. s.
