Ve všech státech Unie probíhá již řadu let diskuze k problematice kalů z čistíren odpadních vod. Klíčovou otázkou je, zda a za jakých podmínek používat kaly v zemědělství, nebo jejich používání v zemědělství zcela zakázat.
Kaly, které nevyhnutelně vznikají při čištění odpadních vod, byly v zemědělství používány po desetiletí jako hnojivo - obsahují totiž živiny, především dusík a fosfor. Nyní jsou však možné přínosy překonávány obavami z dlouhodobého poškozování půdy a zdraví člověka. Do půdy, a odtud do plodin a potravin se s nimi totiž mohou dostat i nežádoucí látky, jako jsou těžké kovy, organické škodliviny z průmyslu, živností a domácností (zbytky léků, aromatické látky, přírodní a umělé hormony).
POUŽITÍ UPRAVUJE LEGISLATIVA
Proto je jejich využívání na zemědělských půdách kontrolováno a monitorují se i konkrétní látky, které by kaly mohly do prostředí vnést. Vše je upraveno legislativou z oblasti vodního hospodářství a odpadů, existují speciální normy pro použití kalů v zemědělství, případně pro hnojiva (box). Základní právní normou je zákon o odpadech, zejména jeho paragraf 33.
Ukládání kalů na skládky je u nás zakázáno. Před jejich použitím na zemědělské půdě musí být kaly upraveny za podmínek zákona a původce kalů, tedy provozovatel čistírny odpadních vod je povinen stanovit program použití kalů. Do okamžiku předání upraveného kalu zemědělci k přímé aplikaci na zemědělskou půdu spolu s programem použití kalu je nutné nakládat s kalem jako s odpadem a předávat jej pouze zařízením oprávněným nakládat s odpady podle zákona.
Kontrolou využití kalů na zemědělské půdě a také monitoringem jejich vlivů na životní prostředí se u nás zabývá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno (ÚKZUZ). U zhruba stovky vzorků kalů ČOV ročně se provádí prvková analýza (As, Cd, Cu, Cr, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn), sleduje se obsah PCB, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), organochlorových pesticidů a zjišťuje se soulad s požadavky vyhlášky č. 382/2001 Sb. Požadavkům této vyhlášky nevyhovělo podle sekce úřední kontroly ÚKZU v roce 2011 zhruba 20 % všech vzorků.
Nejčastěji byly překročeny mezní hodnoty koncentrací v kalech u Pb, Ni, Hg, zatímco obsahy Cd, Zn, Pb, Hg měly klesající tendenci. Podobně mírně klesaly střední hodnoty PCB. U PAH byly střední hodnoty v jednotlivých sledováních vyrovnané, vysoké procento vzorků překračovalo hodnotu 6 mg/kg (navrhovaný limit).
SLEDOVÁNÍ PO APLIKACI
Monitoring půd a rostlin po aplikaci kalů se provádí zhruba u 140 vzorků půd ročně (od roku 1998 tak byly provedeny analýzy více jak 1200 vzorků půdy) a 50 vzorků zemědělských plodin.
Ze 140 vzorků bylo po dobu sledování zjištěno 84 nadlimitních vzorků. Maximální přípustnou hodnotu nejčastěji překračoval arzén, kadmium, chrom, a to zejména ve vzorcích z kraje Vysočina a Jihomoravského. U půd byly také překračovány limitní hodnoty u DDE, DDT a chrysenu (patří do skupiny PAH).
Naproti tomu sledování rostlin po aplikaci kalů ukázalo, že eventuální škodliviny jsou v nich obsaženy v hodnotách pod mezí stanovitelnosti, maximální obsahy prvků v krmných surovinách rovněž nebyly překročeny. Limitní obsahy prvků v potravinách byly překročeny u osmi vzorků obilovin a jednoho vzorku brambor (olovo).
Zdroj: www.eurofert.cz, ÚKZUZ.
LEGISLATIVA K PROBLEMATICE
č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
č. 382/2001 Sb., vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
- technické podmínky použití kalů na zemědělské půdě
- mezní hodnoty koncentrací vybraných látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do zemědělské půdy přidány
- mezní hodnoty koncentrací látek a prvků v kalech a mikrobiologická pro použití kalů na zemědělské půdě
- postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy
- obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu
č. 156/1998 Sb., zákon o hnojivech
- § 9 - používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentůohlašovací povinnost pro zemědělce vůči ÚKZÚZ (14 dní před použitím kalů)
- ÚKZÚZ - kontrola používání kalů v rámci systému kontroly podmíněnosti
č. 147/2002 Sb., o ÚKZÚZ
Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zemědělského půdního fondu
Vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících látek a jejich přípustné množství v potravinách
Nařízení komise ES 1881/2006, kterým se stanoví max. limity některých kontaminujících látek potravinách
