01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Novela zákona o veřejných zakázkách a vodárenství

Jak již byli čtenáři informováni dříve (viz MO č. 5/2012), dotkla se novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, provedená zákonem č. 55/2012 Sb. s účinností k 1. 4. 2012, výrazně postavení veřejných zadavatelů, kteří jsou činní v oblasti vodárenství.

Novelou byla do § 2 odst. 7 zákona doplněna věta, která vylučuje u veřejných zadavatelů v oblasti vodárenství možnost postupovat podle pravidel pro sektorové zadavatele. Změna právního režimu přitom nezasahuje jen subjekty, jež vodohospodářskou infrastrukturu pouze vlastní a spravují (města, obce, svazky obcí, vlastnické vodohospodářské společnosti) a její provozování je zajišťováno třetí osobou. Ale dopadá bez rozdílu i na subjekty, které jsou provozovateli vodovodů a kanalizací, mají-li status veřejného zadavatele, čímž je diskriminuje oproti provozovatelům, kteří veřejnými zadavateli nejsou. Zpřísněný režim se tak nelogicky dotkl i obcí v samostatném modelu provozování, provozních společností v oddílném modelu s převahou veřejného vlastnictví a ve vlastnickém modelu a smíšených společností. U provozních společností s převahou veřejného vlastnictví navíc vzniká nejistota, zda takové subjekty jsou veřejným zadavatelem dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona (tzv. jinou právnickou osobou) či nikoliv.


V důsledku provedené úpravy nemohou tyto subjekty využívat tzv. koncernovou výjimku podle § 19 odst. 3 zákona, která umožňovala přímé zadání provozování provozovateli, kterého příslušný zadavatel ovládal, např. obecní provozní společnosti. Na již uzavřené smlouvy tato změna nemá bezprostřední vliv, avšak v případě nutnosti jejich změny již budou muset být splněny podmínky mnohem přísnější, tzv. in-house výjimky dle § 18 odst. 1 písm. e) zákona (mj. 100% vlastnictví ovládané společnosti a přísnější požadavky na tzv. obratové kritérium). Dále nelze využívat výjimku na nákup vody dle § 19 zákona. Tato výjimka přitom vychází z faktu, že zdrojů vody je omezený počet a soutěž o ně není možná vůbec či jen v omezeném rozsahu. Provozovatelé vodovodu tak budou zřejmě nuceni využívat postupu v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. a) zákona (technické důvody).

V obecnější rovině se musí tyto subjekty vyrovnat s povinností zadávat podlimitní veřejné zakázky v režimu zákona, přičemž ta byla umocněna ještě snížením finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na polovinu (tedy 1 mil. Kč pro dodávky a služby a 3 mil. Kč pro stavební práce). K této změně novela přidala řadu nových povinností, zejména z oblasti institutů, jež mají přispět k větší transparentnosti zadávacích řízení. Jde o povinná předběžná oznámení, odůvodnění veřejné zakázky či ex post uveřejňovací povinnosti.

Veřejní zadavatelé v oblasti vodárenství nepochybně i dříve používali v oblasti podlimitních veřejných zakázek určité interní výběrové postupy. Postup v režimu zákona, který je podstatně méně flexibilní, je však staví před nutnost daleko pečlivějšího plánování a předvídání svých potřeb, aby byli schopni splnit veškeré zákonné povinnosti, ale zároveň dále řádně a včas zabezpečovat svoji činnost (např. zajistit opravy a údržbu, odstraňování havárií apod.). Musí se proto pokusit využít co nejvíce flexibilních nástrojů, které zákon nabízí i zadavatelům veřejným, jako jsou zejména rámcové smlouvy.

Z hlediska budoucí právní úpravy je možné uvést, že nově připravované evropské zadávací směrnice (viz související článek), které budou v nejbližších letech transponovány do českého právního řádu, zachovávají původní systém a umožňují i veřejným zadavatelům v oblasti vodárenství postupovat dle mírnějších pravidel zadavatelů sektorových. Bude proto zajímavé sledovat, zda český zákonodárce bude i nadále trvat na odchylné úpravě. Pokud ano, bylo by přinejmenším vhodné, aby umožnil i těmto zadavatelům využívat specifických postupů (např. výjimku na nákup vody, koncernovou výjimku apod.). Celá situace by si však nepochybně zasloužila hlubší analýzu, a to mimo jiné z hlediska nesystémového dopadu jen na jednu skupinu sektorových zadavatelů.

 

DAVID DVOŘÁK
partner MT Legal s. r. o.,, advokátní kancelář

Mgr. David Dvořák, LL.M., je partnerem advokátní kanceláře MT Legal.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down