V příštím programovacím období EU počínaje rokem 2014 je třeba, aby se v České republice s podporou rekonstrukcí a dalšího rozvoje vodohospodářské infrastruktury pamatovalo více i na menší sídla.
V rozhovoru pro Moderní obec to konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO) Ing. Dan Jiránek, který je zároveň primátorem statutárního města Kladna.
Kladno je vlastníkem nemalé vodohospodářské infrastruktury v hodnotě zhruba 700 mil. Kč, přičemž tento majetek vložilo do společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a. s. (VKM). V čem je to pro město výhodné? Nedoplácí tak na solidaritu ve výpočtu ceny vodného a stočného a umožňuje toto řešení efektivní obnovu infrastruktury ?
Výhodné je to v tom, že platí stejná cena vodného a stočného v celé oblasti. Rozdělení by sice pro naše město znamenalo snížení nákladů na stočné (infrastruktura je v Kladně efektivnější), ale zároveň by zvýšilo náklady na vodné (většina vody se dopravuje z oblasti Mělnická Vrutice). Rozdělení by patrně vyvolalo potřebu kalkulací vodného a stočného pro každou obec (oblast) zvlášť, což by v územích, kde se obce stýkají (např. Kladno - Vinařice) nebo kde jsou do sebe zaklesnuté, zřejmě působilo neřešitelné problémy. Jsem přesvědčen o tom, že roční obnova vodohospodářského majetku je v Kladně na slušné úrovni, mj. i díky tomu, že v naší oblasti se hodně staví nová infrastruktura. Nicméně připravujeme přechod na model dělené ceny, který je spravedlivější a u většiny sítí už běžný - a také pochopitelnější pro uživatele. Jde o model, kdy jedna část ceny vyjádřená měsíčním paušálem je za připojení (odběr) a na aktuální spotřebě nezávisí, zatímco druhá část ceny se vztahuje pouze ke skutečně odebrané (čištěné) vodě v m3.
Vyjdete-li z poznatků, které máte i jako předseda Svazu měst a obcí, je u nás obecně věnována dostatečná pozornost výrobě pitné vody a odkanalizování odpadních vod a nezůstává také ještě hodně dluhů v koncovce, tedy v modernizacích či budování nových čistíren odpadních vod?
Výrobě čisté vody a zásobování pitnou vodou se skutečně podle mého názoru ještě všude nevěnuje dostatečná pozornost. V České republice tak nadále existují oblasti ještě s jejím deficitem. Proto doufám, že v dalším programovacím období Evropské unie se řešení této problematiky bude přikládat větší význam - stejně jako nakládání s dešťovými vodami a vodou v krajině vůbec. Významná část, především větších obcí a měst však už s výrobou pitné vody a čištěním odpadních vod v letos končícím programovacím období jednoznačně pohnula k lepšímu.
Mají však menší sídla vůbec na to, aby se za stávajících (i dotačních) podmínek mohla odpovědně věnovat odkanalizování a čištění odpadních vod?
Podpora menších sídel v tomto ohledu dosud byla opravdu nedostatečná. Proto i ve Svazu měst a obcí chceme, aby na podporu odkanalizování a čištění odpadních vod na jejich území byla pro období let 2014-2020 schválena odpovídající alokace. Ovšem klasický systém »kanalizace - čistírna« je pro nejmenší obce finančně neudržitelný, a je proto nutné najít jiný, udržitelný systém nakládání s odpadními vodami také pro ně.
Není však výzvou pro dotační programy také nutnost vypořádat se s dosud mnohde neuspokojivým nakládáním s dešťovými vodami?
Souhlasím. Rozhodně je třeba vrátit dešťové vody zpět do krajiny nebo je před vypuštěním do kanalizace použít jako vodu technologickou. I o toto se Svaz měst a obcí ČR v rámci připravovaného nového OP Životní prostředí snaží. Pokud jde o programy Ministerstva zemědělství, bohužel to vypadá tak, že v tomto resortu mnoho peněz pro venkov nezůstalo.
Dešťové vody nepochybně trápí i Kladno. Co město může samo udělat pro to, aby se problémy tohoto druhu přinejmenším zmírnily, neřkuli minimalizovaly?
Dešťové vody nás v Kladně už tolik netrápí, či alespoň už zdaleka ne tolik jako dříve. Veškeré větší budovy (nad 2500 m2) na území města Kladno totiž musí mít vlastní retenční nádrže nebo vsakování, nová parkoviště zásadně schvalujeme a necháváme budovat už jen jako vsakovací, zvětšujeme plochy chodníků z dlaždic (omezujeme asfalt) atd. Naposledy nás velká povodeň z přívalového deště zasáhla v roce 1997 a od té doby jsme zásadně pokročili. Avšak také už i nemálo soukromých subjektů pamatuje na retenční nádrže či vsakování už ve fázi projektování například rodinných domů, což dále snižuje riziko vyplavování objektů ve městě přívalovou dešťovou vodou.
Jak se na nakládání s dešťovými vodami projevuje v Kladně fakt, že město odkoupilo vodárenskou infrastrukturu pod rozsáhlým areálem bývalé POLDI Kladno?
Nikterak, tato infrastruktura s ohledem na současnou plochu budov a počty zaměstnanců v areálu je spíše předimenzovaná. Naopak, doufáme, že s ohledem na sanaci části těchto prostor a řešení odpadních vod z teplárny samostatnou ČOV se riziko dešťo-vých vod z areálu bývalé POLDI SONP sníží.
Co - pokud jde o dešťové vody - očekáváte od nové legislativy? V čem a jak by se měla změnit?
Ať se toho raději mění co nejméně. Každá změna totiž pouze rozkolísá nakládání s vodami a tlačit na rozumné nakládání s nimi lze nejen zákonem, ale i třeba v rámci územního plánu, řízení EIA či stavebního řízení - tak jako to činíme i my ve statutárním městě Kladno.
Rekonstrukce ČOV v Moravské Třebové byla z velké části financována z prostředků OP Životní prostředí, přičemž se zaměřila zejména na biologický stupeň čistírny, především na zvýšené odstraňování nutrientů. ČOV je provozována společností VHOS a. s. (viz též str. IV).
FOTO: ARCHIV VHOS
Dan Jiránek: Podpora menších obcí při jejich odkanalizování a čištění odpadních vod byla dosud nedostatečná. V SMO ČR proto usilujeme o změnu k lepšímu.
FOTO: ARCHIV
