Kloubní náhrady, chirurgické šrouby, dráty a další kovové části jsou stále běžnější součástí našich těl. A zůstanou jimi i po smrti. Co se s nimi dále děje? Je to odpad?
Podle zprávy deníku The Daily Telegraph se tyto materiály, které prošly kremací, ve Velké Británii recyklují. Příbuzní mají možnost před obřadem rozhodnout, zda chtějí, aby jim kovové části z těl jejich drahých byly po kremaci vydány, většina z nich ale souhlasí s recyklací.
Kovové části se po spálení ostatků vybírají a pak ve speciálním závodu roztřídí: cenné kovy jako kobalt nebo titan se prodávají automobilkám a firmám leteckého průmyslu, které z nich vyrábějí například součástky do motorů. Podle listu se za rok získá 75 tun kovu a po dobu svého trvání (od roku 2004) projekt vynesl zhruba třicet milionů korun, které jdou na charitu.
JAK JE TO V ČESKU
"Tuto praxi používanou ve Velké Británii znám a jako obvykle mají tyto záležitosti lépe organizované a propracované. U nás byl opravdu velký problém, co s kovovým odpadem po kremaci," poznamenává k tématu ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch. Na náš dotaz, jak tedy vypadá praxe u nás, odpověděl: "Zákon o pohřebnictví č. 256/2001 Sb., v § 14 odst. 2 písm. f) stanovuje povinnost provozovateli krematoria uložit popel zbavený kovových a jiných nespalitelných příměsí do urny. Tyto kovové části, mezi nimiž jsou i kovové implantáty z těla zemřelého, jsou pak ukládány do samostatných nádob. Kovový materiál je pochopitelně možné zpracovat jako druhotnou surovinu. V současné době i u nás je firma, která veškerý kovový odpad z krematorií odebírá a zpracovává podobným způsobem, jako je popsán v článku. Nemám přesný seznam krematorií, která tento separovaný kovový materiál předávají k dalšímu zpracování, ale vím, že většina z nich této možnosti využívá."
Na rozdíl od Velké Británie u nás neplatí praxe, že by se pozůstalí rozhodovali, co s náhradou udělají. "Náš zákon tuto možnost, tedy aby objednavatel pohřbení rozhodoval, jak s implantáty naložit, nestanovuje," vysvětluje Julius Mlčoch. "Implantáty vlastně nemají s vlastním zemřelým a jeho identitou nic společného. Kovová náhrada se přece s člověkem nenarodila, ani s ním nevyrůstala, jen dočasně nahradila poškozenou část těla."
Statistika, kolik kloubních náhrad a implantátů za rok vzniká, neexistuje. V Praze jejich množství odhaduje Julius Mlčoch na zhruba jednu tunu za rok a jejich počet - vzhledem k rozvoji chirurgie - nejspíš poroste.
JE TO ODPAD?
Ačkoliv se tomu rozum trochu vzpírá, implantáty, které prošly kremací, jsou odpadem. Podle vyjádření Ministerstva životního prostředí legislativa na tyto zbytky pohlíží jako na odpad, který lze zařadit nejspíše jako "Odpady jinak blíže neurčené". Formulace v již zmiňovaném § 14 zákona o pohřebnictví naplňuje definici odpadu podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. "Předmětné kovové příměsi jsou tedy považovány za odpad, který je provozovatel krematoria povinen oddělit od vzniklého popela," říká se ve vyjádření odboru odpadů MŽP z června tohoto roku. "Na dotaz jak tento odpad zařadit dle Katalogu odpadů uvádíme, že vzhledem k povaze odpadů, jejich množství a četnosti výskytu nemá současný Katalog odpadů konkrétní skupinu pro odpady tohoto charakteru. V současné době se dle postupu pro zařazování dle Katalogu odpadů jako nevhodnější jeví zařazení pod kat. č. 10 01 99. V praxi jsou však dle zjištěných informací tyto odpady zařazovány např. pod kat. č. 17 w04 07, 17 04 07. Dle názoru odboru odpadů je v takovéto situaci možné tolerovat takový způsob zařazení odpadu, který zejména zohlední možnost dalšího nakládání/využití."
Z ČEHO JSOU IMPLANTÁTY
Volba materiálu vychází ze znalosti podmínek namáhání implantátu, typů a vlastností dostupných materiálů. Kritéria zahrnují korozivzdornost, mechanické vlastnosti, pevnost, alergennost.
Kovové materiály
- vzácné kovy
- slitiny: typu Cr-Ni-Mo (chróm, nikl, molybden), slitiny kobaltu, titanu.
Plasty
Makromolekuly polymerních látek (přírodních nebo syntetických, zejména PTFE (polytetrafluoretylen), PET (polyester) a PE (polyetylen) ve své speciální
modifikaci UHMWPE (Ultra High Molecular Weight Polyethylene).
Keramika
Anorganické nekovové látky z přírodních, nebo chemicky připravených sloučenin na bázi Al2O3 (oxidová keramika), SiO2 (silikonová), SiC (karbidová), ZrO2 (zirkoniová).
Kompozita
Složené z několika složek (tj. fází), které jsou od sebe odděleny fázovým rozhraním, např. polykrystalický izotropní uhlík nebo uhlík vyztužený karbidem křemíku.
Implantáty a kloubní náhrady se vyrábějí z velmi kvalitních materiálů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Můj strýc měl náhradní klouby v obou kolenech a když byl po smrti na patologii byly mu obě vyrezany ven! Zdá se mi to dost barbarske toto dělat mrtvému. Tady se píše, ze se to dělá po kremaci tak nevím co to mají za nové praktiky. Chápu, ze titan je drahý kov, ale proč nepockat az po spálení?