Na odkalištích u uhelných elektráren se soustřeďují ohrožené druhy hmyzu, protože popílek živočichům nahrazuje mizející písčiny. Biologicky nejcennější plochy u továren či tepláren by se proto měly zachovat. Vyplývá to ze zjištění týmu vědců z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd...
Na odkalištích u uhelných elektráren se soustřeďují ohrožené druhy hmyzu, protože popílek živočichům nahrazuje mizející písčiny. Biologicky nejcennější plochy u továren či tepláren by se proto měly zachovat. Vyplývá to ze zjištění týmu vědců z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd a Přírodovědeckých fakult Karlovy a Jihočeské univerzity, o němž informovala ČTK.
Vědci zkoumali popílková odkaliště u elektráren ve Chvaleticích a v Opatovicích ve východních Čechách. "Na obou odkalištích bylo nalezeno celkem 227 druhů blanokřídlého hmyzu, z nichž je plných 72 druhů na našem území ohroženo. Ještě významnější však je, že čtyři z těchto druhů jsou na území ČR považovány za vyhynulé a dalších 13 druhů je u nás kriticky ohroženo," sdělili vědci. Obě lokality tak svým významem pro ochranu středoevropské přírodní rozmanitosti převyšují i leckterá chráněná území.
V popílkových odkalištích nacházejí útočiště zejména druhy, jejichž přirozeným prostředím jsou písčiny. Ty však ve střední Evropě rychle mizí, Na odkalištích mají navíc klid, je sem totiž zakázán přístup.
Popílek je kvůli své vysoké prašnosti pro životní prostředí nebezpečný a jeho skládky jsou pokládány za zcela zdevastované území. Největším problémem je paradoxně ukončení ukládání popílku. Dochází totiž k zavezení celé plochy zeminou, což sice zamezí prašnosti, ale spolehlivě to také zlikviduje ohrožený hmyz. Přírodovědci podle své zprávy nepředpokládají, že by odkaliště dlouhodobě suplovala chráněná území.
Odkaliště by mohla sloužit jako dočasná útočiště specializovaných druhů, než se obnoví přirozené písčiny.
