Intervence ČNB a vstupy pro nakládání s odpady

Ještě dříve, než statistika poznala, že se hrubý domácí produkt ve třetím kvartálu 2013 proti období předchozímu po očištění vlivu počtu pracovních dnů propadne o 0,4 % a že tedy ekonomika stále není na vzestupu, dobře analyzovala situaci ČNB.

Při této stagnaci došlo ke zlevnění cen telekomunikací, sníží se ceny energií. Inflace začala nebezpečně zpomalovat. Nad exportem převýšila domácí poptávka po importovaném zboží, i když část zboží ze zahraničí bylo pořizováno na sklad, což byl vliv aktuální. Dále trvá nedostatek veřejných zakázek. A dostatečnou kupní sílu nemají při zavedeném zdanění domácnosti. To vše dohromady znamená příznaky deflace.

PROTI PŘÍZNAKŮM DEFLACE

Od září proto Česká národní banka zvažovala intervenci proti deflaci. Intervence musí být dostatečně silná, řekněme nejméně 3 %, musí určitou dobu trvat, aby s kurzem počítaly firmy i domácnosti, a musí konečně trvat dostatečnou dobu, řekněme několik měsíců. Intervence se dělá tak, že za koruny se nakoupí euro.

Významné také veřejnosti bylo, že drhla měnopolitická inflace. Ta nebere na zřetel změny nepřímých daní, tedy proměnu vnějšího prostředí. Sklouzla pod jedno procento, což je již malý krok k deflaci, které se musí ekonomika vyhnout.

ČNB tedy sáhla k intervenci. Řada analytiků, protože špatně odhadla vývoj HDP, krok ČNB nechválila. Ekonomka Šichtařová v televizi uváděla, že krok měl logiku dříve, nyní že již nastává oživení ekonomiky - ačkoliv HDP mezikvartálně - tiše jak sníh - zatím spadl o 0,4 %.

Vedení rady jak známo nebylo jednotné. Intervence i její odkládání bylo opřeno o hypotézu na základě dat, která znali všichni. Rozdíly ve výkladu a odhadu dalšího vývoje byly velmi malé. Není se co divit obezřetnému postoji viceguvernéra Mojmíra Hampla, který se jistou dobu nepřikláněl k jednoznačnému řešení. Nyní není vyloučeno, že provedená akce byla dostatečně silná a že vyvolá reakci spotřebitelů v očekávané míře.

Pokud provedená intervence uspěje, mohla by být poptávka veřejnosti po pěti šesti měsících znatelně přesměrována od zahraničních produktů k domácím. U jednoho to však zcela jistě nebude možné: u ropy.

Z makroekonomiky jsme dalším krokem u nákladů na odvoz odpadů, protože den ze dne se ceny ropy, asfaltu a podobných komodit násobí novým kurzem (viz tab.).

Před intervencí 22. října byl barel za 98,41 USD, krát kurz 18,816 Kč za dolar, součin činí 1851,7 USD.

Po intervenci byly k 19. listopadu ceny následující: barel lehké za 93,03 USD krát 20,256 rovná se 1884,4 USD. I když je na burzách cena ropy menší, český kupec platí víc. Odvoz odpadů si vyžádá vyšší náklady se všemi důsledky.

VÝHLED PRO ODPADY

Při zpracování odpadů jsou hlavní náklady, roli pro naše služby tedy hraje aktuální zvýšení. A makroekonomický rámec? Celková ekonomika bude váznout, zpomalí. V roce 2014 v celé osmadvacítce má HDP růst o 1,4 %. Tam, kde platí eurem, by HDP mohl vzrůst o 1,1 %. ČNB počítala v říjnu, že HDP na rok 2014 by bez zásahu stoupl jen o 1,5 %. Bankéři věří, že jejich intervencí se HDP zlepší a poroste v následujícím roce o 2,1 %.

Jinou vizi má OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, čeká vzestup jen o 1,1 %. Přestože zahraniční instituce mají obvykle větší chybu v odhadech než domácí, například Mezinárodní měnový fond, spíše za bernou minci přijímám odhad OECD, nikoliv ČNB. Čekám vzestup HDP nejvýše o jedno procento při inflaci spotřebitelských cen do dvou procent. Vedle intervence by mohla dát podnět k růstu HDP produktivita. Ale k té chybí dostatečně efektivní výzkum. Produktivitu v devadesátých letech podnítily na čas přímé zahraniční investice, díky nimž investoři vydělávali, ale to se nyní nemůže opakovat. Nicméně služby, i když pocítí růst nákladů, svou pozici a existenci udrží. Na rozdíl od stavebnictví, které je zas příkladem resortu postiženého potřebnou intervencí.

Mgr. Ing. Milan Cikánek

VÝVOJ CEN ROPY A DALŠÍCH PRODUKTŮ