Sto procent nákladů, spojených s odpadovým hospodářstvím, je v Německu hrazeno z poplatků. Obce na odpady doplácet nemohou. Jak to funguje?
Poplatky za komunální odpad jsou v Německu odvozovány od toho, co je v šedé popelnici. Přesněji řečeno závisí na velikosti nádoby na zbytkový odpad a frekvenci svozu. Prof. Dr. Ing. Klaus Gellenbeck z INFA (Institutu pro odpad, odpadní vody a řízení infrastruktury, INFA GmbH) naznačuje, že tento systém může mít do budoucna svá úskalí: "Díky stále lepšímu separovanému sběru a zvyšování jeho kvót se stále snižuje množství zbytkového odpadu. Jelikož jsou od jejich množství odvozeny poplatky, do systému se dostává stále méně peněz."
Výdaje domácnosti na odpady dosahují v Německu kolem 100 euro za osobu a rok. Z toho jde zhruba třetina na náklady na svoz a sběr. Šedesát procent pohltí náklady na úpravu odpadů, skládkování nebo spalování a přibližně deset procent si vyžádá administrativa, správa systému a další náklady (např. likvidace černých skládek). "Odpovídá to zhruba ceně za vykouření jedné cigarety za den," přibližuje to prof. Gellenbeck.
AKCEPTACE POPLATKOVÉHO SYSTÉMU
Použijeme-li toto "cigaretové" kritérium, dojdeme k zajímavým (byť přibližným) údajům. Průměrná krabička cigaret stojí u nás kolem 75 korun, cena jedné cigarety je tedy 3,75 Kč/kus. Pokud by i u nás platil občan za odpady ekvivalent jedné cigarety denně, musely by poplatky za směsný odpad dosáhnout zhruba 1368 Kč za obyvatele a rok. Podle údajů IURMO u nás občané platí poplatek kolem 500 Kč/obyv. a rok a náklady obcí se pohybují kolem 1000 korun za obyvatele a rok.
Nutno podotknout, že náklady na zpracování separovaných složek odpadů, tj. papíru, plastů, obalů jdou v Německu mimo systém nakládání s komunálním odpadem. O tuto oblast se stará Duální systém a poplatky ve výši zhruba 15 euro na osobu a rok jsou započítány v ceně výrobků na trhu.
Zvyšování poplatků za systém OH u nás vždy naráží na obavy z jejich sociální únosnosti. Prof. Gellenbeck k tomu poznamenává: "Prováděli jsme anketu zjišťující, jak lidé vnímají výši poplatků. Většina dotázaných odpověděla, že jim poplatky za odpady rozhodně připadají vysoké. Další otázka přinesla překvapení. Paradoxně se ukázalo se, že většina dotázaných neví, jak vysoké jsou vlastně jejich poplatky."
Udržet do budoucna poplatkový systém bude podle prof. Gellenbecka zřejmě problém: "Lidé si stěžují, že třídí stále víc, ale poplatky za odpady rostou. Je to tím, že fixní náklady na udržení systému dosahují až 80 % celkových nákladů."
MOTIVAČNÍ SYSTÉMY
Řešením by mohly být motivační systémy, v nichž 30-40 % nákladů půjde formou paušálu, zbytek bude motivační složka. Lidi tedy budou vedle paušálu platit zvlášť za každou vyprázdněnou popelnici (např. platit každé vysypané kilo). Při zavedení takového systému bude nutné podle prof. Gellenbecka mít vhodnou techniku, zejména systémy přesné identifikace. Ty zatím v Německu zavedla asi polovina všech měst, ve venkovských oblastech je mají jen dvě procenta sídel.
Motivační systémy mají i své nevýhody. Ví-li občan, že ho vyvezení zbytkového odpadu stojí 50 centů za kilogram, má tendenci ho vyhodit kamkoliv, kde za něj nezaplatí vůbec. "Zavedení systémů vážení se projevilo v množství černých skládek," připouští prof. Gellenbeck. "Přibývá množství odpadů v odpadkových koších na ulicích, je více velkoobjemového odpadu, přibývá nevhodných odpadů v barevných kontejnerech."
Proti těmto jevům volí města různé formy obrany. Občané musí například nechat vyprázdnit popelnici nejméně desetkrát za rok, nebo vyprázdnit 50 kilo. Mohou se rozhodnout, jak velkou popelnici budou mít, ale nesmějí ji mít menší než 80 litrů. Popelnice musejí mít v tomto systému zámky nebo být na kartu, která kromě otevírání popelnice může také evidovat odpad pro zpoplatnění. "Pobídkový systém zavedly před několika lety Drážďany a Brémy a mají podle statistik nejméně odpadu," říká prof. Gellenbeck. "Identifikací se podařilo snížit množství odpadů asi o 25 %, vážením až o 35 %. V obou případech asi o patnáct procent stouplo množství bioodpadu a zvýšilo se také množství velkoobjemových odpadů.
ROČNÍ VÝDAJE OBYVATEL SRN (EURO/OBYV. A ROK)
Auto (vč. všech nákladů a najetých 15 000 km) |
5800 |
Výdaje za telefon |
180 |
Koncesionářské poplatky |
170 |
Elektřina |
180 |
Nájem |
2800 |
Náklady na lehké obaly (DSD) |
23 |
Poplatek za odpadní vody |
80 |
Poplatky za odpad |
100-150 |
Prům. 1 sklenice piva/vína týdně |
160 |
Balíček cigaret (při denní spotřebě) |
1800 |
Noviny |
235 |
Dovolená |
900 |