Obce se nemusí bát odpadu z vyřazených solárních panelů

Zhruba před rokem v Poslanecké sněmovně a Senátu zuřil legislativní boj o způsob nakládání s vysloužilými solárními panely. Proti názoru, že o budoucí solární odpad se postarají dobrovolně sami provozovatelé fotovoltaických elektráren (FVE), stála myšlenka tvorby povinné rezervy provozovateli a zapojení stávajících kolektivních systémů do sběru panelů. Zvítězila druhá varianta, již podporoval i Svaz měst a obcí.

Jak uvedl Ing. Miloslav Kužela, Ph.D., ředitel největšího kolektivního systému pro zpětný odběr solárních panelů ASEKOL Solarn, v České republice, nyní existuje deset kolektivních systémů, které garantují, že více než 200 tisíc tun solárních panelů bude zrecyklováno podle všech pravidel a suroviny se dostanou zpět do oběhu.

Pokud by neexistovala regulace nakládání s odpadem ze solárních panelů, dostala by se Česká republika do střetu s evropskou legislativou. Podle směrnice 2012/19/EC se od roku 2015 musí z vyřazených panelů minimálně 80 % využít a minimálně 70 % připravit k opětovnému použití a zrecyklovat. V případě, že by recyklace nebyla regulována, je pravděpodobné, že by se v budoucnu ze solárních panelů zužitkovávaly pouze cenné suroviny, jako jsou třeba hliník a měď, ale většina panelu (tvořená sklem, umělými hmotami a křemíkem) by v lepším případě končila na skládkách.

OBCE NECHTĚJÍ RISKOVAT LIKVIDACI PANELŮ NA VLASTNÍ NÁKLADY

»Většinu provozovatelů solárních elektráren tvoří ad hoc založené společnosti zacílené výlučně na dosažení zisku. Nelze u nich předpokládat, že se - ve chvíli, kdy elektrárna z nějakého důvodu přestane vydělávat - budou starat o likvidaci panelů na vlastní náklady. Jako starostové nemůžeme riskovat, že jednou budou obce (a my všichni) doplácet na zlatou solární horečku. Doufat, že někdo panely zlikviduje dobrovolně, je krátkozraké,« vysvětloval smysluplnost zavedení tvorby povinné rezervy Mgr. Pavel Drahovzal, předseda komise pro životní prostředí Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku.

NOVELA VYHLÁŠKY, NA NIŽ SE DLOUHO ČEKALO

Ministerstvo životního prostředí v červnu 2013 na poslední chvíli vydalo novelu prováděcí vyhlášky č. 352/2005 Sb., která uvedla v život novelizovaný zákon č. 181/2001 Sb., o odpadech, a podrobně upravila způsob zpětného odběru solárních panelů.

Vyhláška mimo jiné stanovila poplatek ve výši 8,5 Kč za kilogram panelu, který provozovatelé u tzv. historických panelů (nainstalovaných před 1. 1. 2013) musí složit u vybraného kolektivního systému. Ten je pak povinen panely od provozovatelů odebrat a zajistit jejich likvidaci v souladu s platnou českou i evropskou legislativou. U panelů nainstalovaných po 1. 1. 2013 přebírají odpovědnost za placení recyklačního poplatku výrobci a dovozci. Tento systém bohužel nebylo možné plošně použít i pro instalace uskutečněné před rokem 2013, protože mnoho výrobců a dovozců solárních panelů z této doby buď zaniklo, nebo se obtížně dohledává.

Samotné přihlašování provozovatelů ke kolektivním systémům, které se mělo uskutečnit do konce loňského června, se i kvůli pozdnímu vydání prováděcí vyhlášky protáhlo až do konce roku 2013. Stále také vznikaly nové kolektivní systémy, a jednotliví provozovatelé tak zvažovali nabídky až do posledních dní minulého roku.

Z akvizice vítězně vzešel ASEKOL Solar, dceřiná společnost kolektivního systému ASEKOL, kterému ke konci roku podepsalo smlouvu bezmála 5200 klientů včetně polostátního gigantu ČEZ. »Naše nabídka přesvědčila nejvíce provozovatelů fotovoltaických elektráren. Myslíme si, že hlavní roli přitom hrála stabilita a transparentnost našeho systému,« konstatoval Miloslav Kužela.

PROVOZOVATELÉ BUDOU MĚNIT KOLEKTIVNÍ SYSTÉMY I V ROCE 2014

Ačkoliv už letos začnou provozovatelé platit kolektivním systémům poplatky tak, aby nejpozději v roce 2018 měli zaplaceno za všechny nainstalované panely, lze předpokládat, že se trh ještě bude měnit.

»Naprostá většina provozovatelů se již u některého kolektivního systému zaregistrovala. Nepřihlášení by se totiž vystavovali postihu ze strany České inspekce životního prostředí, která letos ve svých kontrolách bude mimo jiné sledovat, zda má provozovatel uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem. Avšak odhadujeme, že během roku budou provozovatelé přecházet mezi jednotlivými systémy,« uzavřel Miloslav Kužela.

Ušetřit na recyklačním poplatku lze

Největší recyklační vlna přijde zhruba mezi lety 2030 a 2040. Už teď se však kolektivní systémy začínají na zpětný odběr solárních panelů připravovat. »Víme, že pro klienty je zásadní, kolik ze svého poplatku uvidí zpět. Nejvíce bude schopný vrátit ten systém, který bude nejefektivněji pracovat a bude sdružovat nejvíc klientů, protože administrativní náklady se mezi ně rozdělí,« uvedl ředitel ASEKOL Solar Miloslav Kužela.

Pro efektivní činnost je třeba také optimalizovat sběrnou síť, aby na jedné straně nebyla zbytečně předimenzovaná, ale zároveň aby na druhou stranu umožnila všem klientům pohodlně panely odevzdat.

»Od klientů, kteří s námi uzavřou smlouvu, získáváme informace, který sběrný dvůr by preferovali, abychom podle toho pak mohli sběrnou síť upravit. Ti, kdo se aktivně zapojí a pomohou nám sběrnou síť optimalizovat, ušetří na recyklačním poplatku až 25 %,« připomněl Miloslav Kužela.

Více informací o úspoře na recyklačním poplatku viz: http://www.asekolsolar.cz/sluzby/optimalizace-sberne-site/

.Kolektivní systémy pro zpětný odběr solárních panelů působící v ČR

ZDROJ: ČESKÁ FOTOVOLTAICKÁ ASOCIACE

Od roku 2015 se musí z vyřazených solárních panelů nejméně 80 % využít a alespoň 70 % připravit k opětovnému použití a zrecyklovat.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV