"Žádám vás - poskytovatele čisté energie - abyste přinesli obnovitelné zdroje energie do naší země." To byla žádost, kterou adresovala bývalá žurnalistka, nyní senátorka Filipínské republiky, Loren Legarda odborníkům, potencionálním investorům a manažerům velkých evropských firem na fóru k obnovitelným zdrojům.
"Žádám, abyste nám také pomohli vyvinout vlastní kapacity pro jejich údržbu a vývoj. Je to totiž cesta ke snižování rizik dalekosáhlých přírodních katastrof. A snižování rizik přírodních katastrof či dopadů globálních klimatických změn je věcí všech. Manažeři a ekonomové by měli přijmout větší díl odpovědnosti než dosud. Jejich podpora by měla konečně začít být vidět," říká senátorka, která je (podle informací uniklých z diplomatické komunikace amerických velvyslanců při aféře Wikileaks byla označována za pátou nejvlivnější ženu téměř stomilionové Filipínské republiky). Tento poněkud ostrý start měl své opodstatnění. Tajfun Hayian, který na začátku loňského listopadu udeřil na Filipíny, a vybral si na ostrovech daň v podobě 6000 mrtvých a téměř dvou tisícovek stále pohřešovaných obyvatel, včetně hospodářských škod odhadovaných na 9,29 mld. USD, je totiž jakousi splátkou celosvětového ekologického dluhu, na jehož vzniku nesou samy Filipíny jen minimální podíl.
NENÍ TO JEN O KORÁLOVÝCH ÚTESECH
Země s 96,71 miliony obyvateli (v roce 2012 podle údajů WB) je totiž jedním z nejmenších světových znečišťovatelů životního prostředí, přesto však patří mezi trojici států nejvíce ohrožených globálními klimatickými změnami. Legardová nešetřila čísly, která mají svůj původ ve statistikách a scénářových studiích IPCC (Mezinárodního panelu pro klimatické změny), vztahovala je však konkrétně na svou zemi. "Už zvýšení průměrné teploty v důsledku globálního oteplování o 1,5-2,5 °C se promítne do přímého ohrožení 30 % všech žijících živočišných a rostlinných druhů," uvedla senátorka. "Lidé si ale neuvědomují, že tato rizika týkající se biodiverzity budou mít přímý dopad i na jejich vlastní blahobyt. Při stávajícím trendu poklesne celková zemědělská produkce v celé Asii do konce století o 19 %, a to v době, kdy OSN řeší otázku nasycení vzrůstající lidské populace, která má v roce 2050 překonat hranici devíti miliard, především v asijském regionu. Jen na Filipínách dojde k poklesu výnosu rýže o 75 %. A případné zvýšení nikoliv o dva, ale o 4 °C ve scénářích prakticky zdvojnásobuje tyto efekty."
Globální změny klimatu představují na Filipínách podle Legardové také bezprostřední ohrožení lidského zdraví. Podle statistiky Ministerstva zdravotnictví se filipínské zdravotnictví prakticky od roku 1998, tedy od pozorovatelného nástupu fenoménu El Nino, potýká se zvýšeným výskytem nebezpečných tropických chorob. "Hovoříme tu o navýšení případů horečky Dengue o 40 000, 1200 případů cholery a 1000 případů tyfových horeček. Léčba nové vlny těchto onemocnění zatěžuje pochopitelně i státní rozpočet, vypočítává Legardová. Pokud by například došlo ke zmíněnému "černému" scénáři a došlo ke zvýšení průměrné teploty o velmi reálné dva stupně Celsia, odrazilo by se to skrze zatížené zdravotnictví i na 3 % snížení filipínského HDP. Škody, které působí globální změny klimatu v regionu ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), jsou prý přitom ohromující. "Za prvních devět měsíců roku 2011 tu hovoříme o 259 mld. USD. To je 80 % z celosvětové bilance," tvrdí Legardová. "Přírodní katastrofy, jako důsledek klimatických změn, to není pro obyvatele Asie nekonkrétní pojem. Od roku 2000 se s nimi osobně potýkalo 1,6 mld. obyvatel. Za posledních dvacet let se 61 % přírodních katastrof odehrálo právě v našem regionu."
FILIPÍNY SE OTEVÍRAJÍ INOVACÍM
Filipínská republika si přitom uvědomuje, že je minoritním znečišťovatelem, a přitom "odnáší" následky rozvoje průmyslu a infrastruktury jiných států. Přesto, nebo možná právě proto, otevírá svůj tržní prostor ke zlepšením a inovacím, které se tu nabízejí. A právě k využití tohoto prostoru je zapotřebí zahraničních investorů, kterým tak rázně v úvodu své přednášky předala Legardová svůj apel. "Každý pátý člověk žijící v regionu ASEAN postrádá přístup k elektřině," říká Legardová. "To je 130 milionů potenciálních zákazníků. Proč procházet dlouhou cestou budování neekologické infrastruktury, a nenabídnout těmto lidem hned čisté zdroje energie? Jen na Filipínách žije bez elektřiny 16 milionů lidí, a 40 dalších milionů tu stále topí pevnými palivy, dřevem a odpadky. Proč tu s vaší pomocí nevybudovat základ ekologických a obnovitelných zdrojů energie?" Nechat budování ekologické infrastruktury jen na zahraničních zdrojích není cílem Filipín. I proto se dobrovolně rozhodli snížit svou vlastní produkci skleníkových plynů (do roku 2012 o 5 % oproti stavu z roku 1990) nebo podpořit rozvoj elektromobilů ve veřejné dopravě velkých měst.
STABILNÍ EKONOMICKÉ KLIMA
O tom, že Filipínská republika to myslí s obnovitelnými zdroji energie vážně, svědčí podle Legardové přijatý Národní plán na rozvoj OZE. Ten na technologické bázi zahrnuje zvýšení geotermální kapacity o 75 %, zvýšení kapacity hydroelektráren o 160 % oproti nynějšímu stavu, v segmentu biomasy zvýšení energetického potenciálu o 277 MW a v oblasti větrných elektráren o 2345 MW. Z hlediska stability trhu přitom Filipíny nabízí velmi příznivé klima. Například se jedná o zemi, která neprošla mezi lety 2008/2010 obdobím ekonomické krize, a za prvních devět měsíců roku 2013 zaznamenala růst HDP o 7,4 %. Mezi lákadla, která by mohla oslovit zahraniční investory, patří prý i transparentní tržní podmínky a legislativní opatření, která již byla zavedena - Net metering (způsob obchodování elektřiny z OZE), stabilní výkupní tarify (feed in tariff), garantované portfolio standardů pro OZE, fiskální pobídky a daňové prázdniny pro investory a také metodika GEO (Green Energy Option), která velí při rekonstrukcích a inovacích sáhnout vždy po dostupné ekologičtější alternativě.
"Máme dostatečné legislativní nástroje, stabilní ekonomické klima a vítáme zahraniční investory, kteří nám pomohou vybudovat stabilní a ekologickou energetickou infrastrukturu," doplňuje Legardová, která dále upozorňuje: "Není to jen o tom, vyvinout efektivní a čisté zdroje energie, ale také učinit je dostupnými a využívanými."
Mgr. Radomír Dohnal
Hospodářské škody po tajfunu Hayian, který na Filipíny udeřil na začátku loňského listopadu, se odhadují na 9,29 miliard dolarů.
Senátorka Loren Legarda žádala na mezinárodním fóru o pomoc s obnovitelnými zdroji.
