PPP projekty v municipální sféře

V praxi se stále přesvědčujeme o tom, že ne všichni přesně vědí, co partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP - Public Private Partnesrhip) konkrétně znamená. A zejména kdy a za jakých podmínek je ten či onen projekt vhodný k tomu, aby se uskutečnil právě touto formou.

Metoda PPP je pouze jednou z alternativních možností, jak lze zajistit konkrétní veřejnou službu. Už pojem PPP sám o sobě je mediálně zdiskreditovaný a málokdo má odvahu tuto formu opravdu využít. Přitom za nevalnou pověstí PPP stojí několik projektů realizovaných na vládní úrovni, zatímco PPP projekty na municipální úrovni již řadu let úspěšně fungují (např. ve vodárenství).

JAK PŘEDEM POSOUDIT VÝHODY I NEVÝHODY HLEDANÉHO ŘEŠENÍ

PPP projekty samozřejmě nemohou být vnímány jako zázračný lék pro veřejné rozpočty. Soukromá sféra, která je v těchto projektech nezbytným partnerem, nedostatek financí ve veřejných rozpočtech nezachrání. Ve veřejném sektoru však tato mylná představa přetrvává. Navíc někteří představitelé územních samospráv se také domnívají, že soukromý partner kromě financování projektu přijme na sebe i veškerá rizika, která s ním souvisejí.

Nejen při zadávání veřejné zakázky, ale také při zvažování možnosti, zda raději nezvolit formu PPP, je nezbytná maximální opatrnost a musí se posoudit veškeré kladné i eventuální záporné stránky zvažovaného řešení (viz tabulka). Odhadnout dopředu příští vývoj a ideálně i případné finanční dopady, kterými se vývoj a rizika v budoucnu kvantifikují, však vůbec není snadné.

Proto se využívají různé modely, ve kterých se kalkulují určité předpoklady, na jejichž základě se predikuje budoucí vývoj finančních ukazatelů. Nastavení těchto modelů není vůbec snadné a mělo by být zajišťováno subjekty, které s tím mají zkušenosti. Určitě bych nedoporučoval provádět jakékoli zjednodušující propočty, které by mohly vést k poměrně závažným výsledným zkreslením.

Určitá zjednodušení lze provádět pouze při prvotním rozhodování, zda konkrétní projekt uskutečnit a jakým způsobem. Ale dojdeme-li k názoru, že v daném případě je možné zvolit cestu PPP, a rozhodneme-li se tuto formu zahrnout do výběru, neměli bychom již dále provádět rozhodnutí za zjednodušených podmínek.

Následně můžeme pokračovat detailním zhodnocením projektu z finančního i právního pohledu tak, aby bylo možné co nejlépe rozhodnout o nejvhodnější variantě řešení daného projektu. V úvahu se musí brát nejen to, která varianta je pro veřejný sektor výhodnější po finanční stránce, nýbrž i posuzovat s ohledem na možná rizika, jimž může být projekt vystaven.

JE TŘEBA ZNÁT CENU A RIZIKA JEDNOTLIVÝCH VARIANT

Při těchto analýzách se většinou používá hlavní pojem »value for money« (hodnota za peníze). Co se za ním skrývá? Zjednodušeně řečeno, z analýz by mělo vyplynout, která rizika zůstávají na veřejném sektoru a která jsou přenesena na soukromý sektor - a která varianta je pro veřejný sektor výhodnější.

Porovnání veřejného a soukromého sektoru musí být vždy vyrovnané nebo alespoň odhadované tak, aby si daný sektor s rizikem, jež na něj má být přeneseno, dokázal poradit a svým jednáním je mohl ovlivnit. Nepočítejme však s tím, že soukromý sektor přijme riziko např. politických rozhodnutí, která projekt mohou dodatečně ještě zásadně ovlivnit. Naopak přenášejme na soukromý sektor ta rizika, která je schopen minimalizovat a řídit.

Jsou-li takto rozdělena rizika, měla by být vždy samostatně kvantifikovatelná, tj. moci být převáděna na finanční ukazatele. Počítejme však i s riziky nekvantifikovatelnými (kvalitativními), jež mohou být ohodnocena pouze podle určitého, předem stanoveného klíče a podle vah k těmto rizikům přiřazených. Posléze by měla být stanovena cena, kterou v daných variantách bude veřejný sektor hradit.

Tato cena by ve všech variantách měla být porovnatelná (např. měla by v ní být zahrnuta časová hodnota peněz apod.). Když zjistíme cenu a rizika jednotlivých variant, přistoupíme k porovnání »hodnoty za peníze«, tj. rozdílu obou zvažovaných variant.

KVALITA PŘÍPRAVNÉ FÁZE PROJEKTU PPP JE KLÍČOVÁ

Na základě této analýzy může veřejný sektor rozhodnout, kterou z výše uvedených cest se vydá. Zpracuje-li analýzu profesionální poradenská společnost, budou závěry analýzy a výstupy z ní přesně definovány s jednoznačným doporučením pro zástupce municipality.

Navrhuje-li se veřejnému sektoru vybrat si formu PPP a ten se pro ni rozhodne, nastává vlastní realizace projektu a následný monitoring jeho životaschopnosti. V této fázi se veřejný sektor často může dostat do potíží, začnou-li se projevovat nedostatky, které v prvotním rozhodnutí nebyly vůbec zvažovány. Pak je nutné ihned vysvětlovat především veřejnosti, proč byla vybrána právě forma PPP a zda nebyla zjištěná rizika opomenuta v rozhodovací analýze záměrně. Zásadní pozornost je proto třeba věnovat už přípravné fázi projektu a hlavně podrobné analýze všech potenciálních dopadů (při jejich zjišťování je ideální kooperace více odborníků v dané oblasti).

Toto je pouze připomenutí základních atributů při rozhodování o PPP projektech. Pevně věřím, že se časem najde více odvážných zástupců municipalit, kteří docení možnosti tohoto druhu projektů a zároveň budou rovněž schopni se pro PPP řešení v konkrétních vhodných případech kvalifikovaně rozhodnout.

ZDENĚK SVOBODA

Senior Consultant, Grant Thorton Advisory s. r. o., vedoucí pracovní skupiny pro municipality Asociace pro rozvoj infrastruktury

Výhody a nevýhody klasické veřejné zakázky a PPP

ZDROJ: GRANT THORNTON ADVISORY S. R. O.