Postsovětské republiky nemají ve světě mezinárodního obchodu zrovna nejlepší zvuk, ale středoasijský kolos Kazachstán je jasnou výjimkou. Jeho problémem jsou však odpady.
Země čtyřiatřicetkrát větší než ČR, ve které ale žije jen sedmnáct milionů obyvatel, je momentálně jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa. Nebývale rychlý růst průmyslu a dědictví nedokonalého odpadového hospodářství z časů Sovětského svazu se však může stát Kazachům koulí u nohy, která je stáhne zpět do pustého průměru, a proto jejich vládní špičky aktivně vybízejí zahraniční investory ke spolupráci.
INOVACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Kazachstán okupuje desátou příčku ve světovém žebříčku producentů ropy a zemního plynu, a navíc disponuje značnými zásobami kvalitního uhlí. To se ostatně z 80 % celonárodního mixu podílí na produkci energie, a je současně také jednou z příčin rychle se zhoršujícího stavu životního prostředí. Od roku 1991 se HDP Kazachstánu zvýšilo šestnáctkrát, a Světová banka nyní řadí tento stát na 49 místo (ze 185) národních ekonomik. Růst ale není možný do nekonečna, byť by zástupci velkých finančních domů slyšeli opak. Přibližně před třemi lety začala kazašská vláda obracet kurz, a to jak ve vztahu k optimalizaci výroby energie ve směru obnovitelných zdrojů, tak i v rámci rozsáhlých inovací vlastního odpadového hospodářství. Kazachstán má úctyhodné zásoby mědi, chromu, uranu i zlata, ale technologií těžby se zastavil na úrovni sedmdesátých let, a ekologická zátěž se začíná projevovat i na snížené kvalitě podzemní vody.
Na skládkách tu leží neuvěřitelných 25 miliard tun průmyslového odpadu, přičemž asi čtvrtina tohoto množství je toxická (90 % toxických odpadů má svůj původ v těžbě surovin). Protože recyklace nebo separace odpadů je v Kazachstánu zatím velmi zřídkavý jev, každý rok proto na skládkách přibude dalších 700 milionů tun průmyslového odpadu. Téměř čtvrtina veškerého ukládaného odpadu má přitom stále využitelný potenciál. Tahle čísla moc nesvědčí pracně budované legendě o zemi, která udržuje na 106 velkoplošných přírodních rezervací a bojuje o záchranu Aralského moře.
POBÍDKY A PROGRAMY
Kazašská vláda si ale uvědomuje, že nastavený nevhodný trend práce s odpady se musí změnit, a tak láká zahraniční investory nejrůznějšími pobídkami a dotačními programy. Stabilní politické a ekonomické klima k tomu přímo vybízí. V současnosti prý běží na 700 000 malých a středních projektů, které nyní prakticky zaměstnávají 2,5 milionu Kazachů, a ve své podstatě se podílí 30 % na HDP. Nedávné publikované tiskové prohlášení, uveřejněné na fóru pro mezinárodní spolupráci mezi Velkou Británií a Kazachstánem srozumitelně shrnuje motivaci Kazachů: "Nedokonalé odpadové hospodářství je hlavní ekonomickou bariérou dalšího růstu. Bez zlepšení zastaralých průmyslových procesů, bez moderních principů odpadového hospodářství, bez fungujícího systému recyklace budeme jen dál pokračovat v nešetrném plýtvání vzácnými zdroji. Změna to bude drastická, ale je pro naše hospodářství nezbytná."
