Evropa hledá jistější dodávky kritických surovin

Tým Univerzity v Klagenfurtu zkoumá, jak geopolitické napětí ovlivňuje obchod se surovinami, které Evropská unie potřebuje pro energetickou transformaci. Vědci chtějí zpřesnit hodnocení rizik a navrhnout, jak může EU omezit svou závislost na jednotlivých dodavatelích. Projekt financuje rakouský Fond na podporu vědy (FWF) a potrvá do konce července 2028.

Suroviny pro energetickou transformaci

Větrné elektrárny, fotovoltaika, elektromobily a bateriová úložiště zvyšují poptávku po řadě kovů a dalších surovin. Nařízení EU o kritických surovinách uvádí 34 položek. Patří mezi ně například lehké a těžké prvky vzácných zemin, lithium, měď, kobalt, nikl v bateriové jakosti a skupina zahrnující bauxit, oxid hlinitý a hliník. U řady těchto surovin je Unie závislá na dovozu. Riziko roste zejména tam, kde se těžba nebo zpracování soustřeďují do několika zemí.

Čína je největším dodavatelem

Vedoucí projektu Dmitri Blüschke vysvětluje význam těchto surovin na příkladu elektrifikace dopravy, která patří k cílům Zelené dohody pro Evropu. Prvky vzácných zemin se používají v permanentních magnetech některých elektromotorů a generátorů větrných turbín. Podle Eurostatu v roce 2025 připadlo na Čínu 46,8 % hmotnosti dovozu prvků vzácných zemin a jejich sloučenin do EU ve sledované kategorii. Čína tak byla největším dodavatelem. Evropská komise zároveň upozorňuje na vysokou koncentraci dodávek samotných magnetů z prvků vzácných zemin.

Dovozní rizika se týkají také mědi, lithia, hliníku a niklu. Dodávky mohou narušit ozbrojené konflikty, pandemie, extrémní počasí i politická rozhodnutí. Blüschke v rozhovoru pro magazín scilog uvedl, že význam tohoto výzkumu ukazuje i nepředvídatelnost politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Proměnlivé podmínky podle něj komplikují prognózy a zvyšují potřebu nových modelů.

Jak měřit geopolitické riziko

Projekt má tři fáze. V první tým shromažďuje data a zjišťuje, kde mají dosavadní metody mezery. Jedním z nástrojů pro sledování geopolitického rizika je index, který sestavili ekonomové Dario Caldara a Matteo Iacoviello. Vychází z podílu článků o nepříznivých geopolitických událostech v deseti denících z USA, Kanady a Spojeného království.

Ve druhé fázi klagenfurtský tým vyvíjí nové kategorie a metody pro vyhodnocování dat. Do analýzy chce zahrnout také čínská média a rozšířit zastoupení evropských zdrojů. V závěrečné fázi plánuje využít teorii her k posouzení toho, jaké možnosti mají jednotliví aktéři v globálním obchodu se surovinami a jak mohou reagovat na kroky ostatních. Z analýzy mají vzejít doporučení pro tvůrce evropské politiky.

Více dodavatelů a vlastní výzkum

Za jednu z cest ke snížení závislosti považuje Blüschke rozšíření okruhu dodavatelů. Obchodní vztahy s Kanadou se opírají o dohodu CETA, která se předběžně uplatňuje od roku 2017. Prozatímní obchodní dohoda EU s Chile vstoupila v platnost v únoru 2025. Jednání o obchodní dohodě s Austrálií byla dokončena v březnu 2026 a dohoda prochází schvalováním. V delším horizontu by podle Blüschkeho měla Unie více investovat do vlastního výzkumu baterií a dalších technologií pro ukládání energie.

-wal-

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Odpady
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.