
Větrné elektrárny, fotovoltaika, elektromobily a bateriová úložiště zvyšují poptávku po řadě kovů a dalších surovin. Nařízení EU o kritických surovinách uvádí 34 položek. Patří mezi ně například lehké a těžké prvky vzácných zemin, lithium, měď, kobalt, nikl v bateriové jakosti a skupina zahrnující bauxit, oxid hlinitý a hliník. U řady těchto surovin je Unie závislá na dovozu. Riziko roste zejména tam, kde se těžba nebo zpracování soustřeďují do několika zemí.
Vedoucí projektu Dmitri Blüschke vysvětluje význam těchto surovin na příkladu elektrifikace dopravy, která patří k cílům Zelené dohody pro Evropu. Prvky vzácných zemin se používají v permanentních magnetech některých elektromotorů a generátorů větrných turbín. Podle Eurostatu v roce 2025 připadlo na Čínu 46,8 % hmotnosti dovozu prvků vzácných zemin a jejich sloučenin do EU ve sledované kategorii. Čína tak byla největším dodavatelem. Evropská komise zároveň upozorňuje na vysokou koncentraci dodávek samotných magnetů z prvků vzácných zemin.
Dovozní rizika se týkají také mědi, lithia, hliníku a niklu. Dodávky mohou narušit ozbrojené konflikty, pandemie, extrémní počasí i politická rozhodnutí. Blüschke v rozhovoru pro magazín scilog uvedl, že význam tohoto výzkumu ukazuje i nepředvídatelnost politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Proměnlivé podmínky podle něj komplikují prognózy a zvyšují potřebu nových modelů.
Projekt má tři fáze. V první tým shromažďuje data a zjišťuje, kde mají dosavadní metody mezery. Jedním z nástrojů pro sledování geopolitického rizika je index, který sestavili ekonomové Dario Caldara a Matteo Iacoviello. Vychází z podílu článků o nepříznivých geopolitických událostech v deseti denících z USA, Kanady a Spojeného království.
Ve druhé fázi klagenfurtský tým vyvíjí nové kategorie a metody pro vyhodnocování dat. Do analýzy chce zahrnout také čínská média a rozšířit zastoupení evropských zdrojů. V závěrečné fázi plánuje využít teorii her k posouzení toho, jaké možnosti mají jednotliví aktéři v globálním obchodu se surovinami a jak mohou reagovat na kroky ostatních. Z analýzy mají vzejít doporučení pro tvůrce evropské politiky.
Za jednu z cest ke snížení závislosti považuje Blüschke rozšíření okruhu dodavatelů. Obchodní vztahy s Kanadou se opírají o dohodu CETA, která se předběžně uplatňuje od roku 2017. Prozatímní obchodní dohoda EU s Chile vstoupila v platnost v únoru 2025. Jednání o obchodní dohodě s Austrálií byla dokončena v březnu 2026 a dohoda prochází schvalováním. V delším horizontu by podle Blüschkeho měla Unie více investovat do vlastního výzkumu baterií a dalších technologií pro ukládání energie.
-wal-