Finsko povolilo provoz prvního hlubinného úložiště vyhořelého paliva na světě

Finská vláda udělila společnosti Posiva provozní licenci pro zařízení na zapouzdřování a hlubinné ukládání vyhořelého jaderného paliva v Olkiluotu. Jde o první takové povolení na světě. Podzemní úložiště Onkalo má přijmout palivo odpovídající až 6 500 tunám uranu. Samotné ukládání však může začít až po dokončení zkoušek a kontrol finského jaderného dozoru.

Finská vláda vydala povolení ve čtvrtek 22. října 2026. Vztahuje se na nadzemní zapouzdřovací závod a hlubinné úložiště v Olkiluotu v obci Eurajoki na jihozápadě Finska. Licence platí do konce roku 2070, zatímco plánovaná doba provozu celého zařízení činí přibližně sto let.

Podzemní část zařízení, známá jako Onkalo, se nachází v hloubce přes 400 metrů ve stabilním krystalinickém horninovém masivu. Její výstavba začala v roce 2004, tedy 22 let před udělením provozní licence.

Termín zahájení ukládání zatím není stanoven

Posiva musí nejprve dokončit uvádění zařízení do provozu, včetně potřebných zkoušek a kontrol. Jejich výsledky musí prověřit a schválit finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost (STUK). Společnost zatím přesný termín zahájení ukládání neoznámila. Její generální ředitel Ilkka Poikolainen zdůraznil, že rozhodující je bezpečnost a závěrečné přípravy proto musí proběhnout pečlivě.

Podkladem pro rozhodnutí vlády bylo kladné bezpečnostní stanovisko STUK ze 4. srpna 2026. Úřad dospěl k závěru, že zařízení splňuje bezpečnostní požadavky finských jaderných předpisů. Před zahájením provozu ještě provede kontrolu, která ověří splnění všech podmínek bezpečného provozu.

Kapacita odpovídá 6 500 tunám uranu

Onkalo bude sloužit k trvalému ukládání vyhořelého paliva z finských jaderných elektráren Olkiluoto a Loviisa. Povolený rozsah činí nejvýše 6 500 tun uranu obsaženého v palivu. Nejde tedy o celkovou hmotnost ukládacích kontejnerů a jejich obsahu. Podle zveřejněných údajů toto množství odpovídá přibližně 3 300 ukládacím kontejnerům. Po plném rozběhnutí provozu se počítá s uložením nejvýše 60 kontejnerů ročně.

Vyhořelé palivo bude uzavřeno v kontejnerech s měděným pláštěm a litinovou vnitřní vložkou. V podzemí budou kontejnery umístěny do svislých ukládacích vrtů v podlaze tunelů a obklopeny bentonitem. Tento jílový materiál tvoří další ochrannou bariéru mezi kontejnerem a horninou.

Po zaplnění ukládacích vrtů se bentonitovou směsí vyplní také příslušný tunel. Jeho ústí následně uzavře železobetonová zátka. Výplň omezuje proudění podzemní vody a pomáhá udržet ochrannou bentonitovou vrstvu kolem kontejnerů na místě.

Ukládání má pokračovat přibližně sto let

Podle současných předpokladů má ukládání pokračovat do 20. let 22. století. Poté bude úložiště definitivně uzavřeno. Převod odpovědnosti za uložené palivo na stát se bude řídit finským zákonem o jaderné energii.

Posiva odhaduje náklady na nakládání s jaderným odpadem a jeho konečné uložení za celý životní cyklus přibližně na šest miliard eur. Částka zahrnuje desítky let výzkumu a vývoje, výstavbu zařízení, dlouhodobý provoz i konečné uzavření úložiště.

Česko plánuje výběr lokality do roku 2030

Česká republika zatím hlubinné úložiště pro vyhořelé jaderné palivo nemá. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prověřuje čtyři lokality: Březový potok na Klatovsku, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Janoch u Temelína.

Plán činnosti SÚRAO na rok 2026 počítá s výběrem finální a záložní lokality v roce 2030 a se zahájením provozu hlubinného úložiště v roce 2050. Jde o plánované milníky, jejichž splnění závisí na průzkumech, povolovacích řízeních a následné výstavbě.

-wal-

Foto: Knut Hofstad, Store norske leksikon