OECD: Domácnosti s dětmi a vyššími příjmy vyhazují více jídla

Zbytky domácích jídel, ovoce, zelenina a chléb patří mezi potraviny, které domácnosti vyhazují nejčastěji. K hlavním důvodům patří kažení potravin a obavy související s daty uvedenými na obalech. Připomněla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své poslední zprávě.

OECD vychází z průzkumu Environmental Policies and Individual Behaviour Change (EPIC), který sleduje chování domácností ve vztahu k životnímu prostředí. Podkladová zpráva How Green is Household Behaviour? zpracovává výsledky šetření z roku 2022 v devíti zemích. Podle OECD plýtvání jídlem nesouvisí pouze s environmentálním povědomím, ale také s velikostí domácnosti, příjmy, složením rodiny a nákupními návyky.

Mezi nejčastěji vyhazované potraviny patří zbytky doma připravených jídel, ovoce, zelenina a chléb. Naopak potraviny, které domácnosti obvykle nakupují méně často nebo skladují delší dobu, podle OECD končí v odpadu méně často. S vyhozeným jídlem přicházejí vniveč také zdroje využité při jeho výrobě, dopravě a prodeji – včetně vody, energie a lidské práce. Zbytečně se tak zatěžuje i zemědělská půda.

Proč jídlo končí v koši

Domácnosti jako časté důvody uvádějí kažení potravin a obavy související s daty uvedenými na obalech. OECD proto upozorňuje na význam plánování nákupů, správného skladování a lepšího porozumění označování potravin. I domácnosti, které chtějí plýtvání předcházet, mohou mít podle organizace potíže s odhadem potřebného množství jídla, přehledem o zásobách nebo výkladem údajů na obalech.

Pomoci mohou praktické informace a pomůcky, například návody k plánování jídel, přehledné pokyny ke skladování a srozumitelnější vysvětlení významu dat na obalech.

Rozdíly mezi domácnostmi

Výsledky průzkumu naznačují, že menší domácnosti, domácnosti se staršími členy, domácnosti na venkově a domácnosti bez dětí mají obecně menší sklon potraviny vyhazovat. Domácnosti s dětmi a domácnosti s vyššími příjmy naopak podle OECD obvykle vyhazují více jedlých potravin.

Větší domácnosti mohou mít větší potíže se sladěním nákupů se skutečnou spotřebou. U domácností s vyššími příjmy zase mohou být slabší finanční důvody k předcházení plýtvání. Jde však o možná vysvětlení pozorovaných souvislostí.

Udržitelné návyky a finanční motivace

Domácnosti, které uvádějí udržitelnější stravovací návyky, mají podle analýz OECD také menší sklon plýtvat jídlem. Lidé konzumující místní, sezónní nebo podle svého hodnocení ekologicky šetrnější potraviny častěji uvádějí také chování, které plýtvání předchází.

Vedle prevence se OECD věnuje i nakládání se vzniklým odpadem. Domácnosti často označují finanční úspory a pobídky za důležité motivy pro recyklaci a kompostování. Vhodně nastavené poplatky a pobídky mohou podle organizace podpořit zapojení do odděleného sběru potravinového odpadu a kompostovacích programů.

-wal-