Menu
e-shop
Basel Action Network do výpočtu nezahrnula pouze samotné servery. Model počítá také s výpočetními akcelerátory, datovými úložišti, síťovou infrastrukturou, rozvody elektrické energie, záložními zdroji a chladicími systémy.
V modelovém rozdělení hmotnosti vybavení referenčního datového centra připadá přibližně 13 procent na servery, akcelerátory a serverové rozvaděče neboli racky. Napájecí systémy a rozvody představují 34 procent, chladicí zařízení 35 procent, záložní zdroje 15 procent a síťové vybavení tři procenta. Organizace svůj model založila na předpokládaném růstu kapacit datových center, hmotnosti zařízení připadající na každý gigawatt instalované kapacity a předpokládaných intervalech výměny jednotlivých skupin vybavení.
Zpráva vedle odpadu přímo z datových center popisuje také takzvaný „AI waste contagion“, tedy šíření dopadů umělé inteligence na vznik elektroodpadu mimo datová centra. Patří sem zejména předčasné vyřazování elektroniky v domácnostech, firmách a telekomunikačních sítích v důsledku nových hardwarových požadavků a modernizace infrastruktury.
Basel Action Network odhaduje, že tento dodatečný tok odpadu může v roce 2050 dosahovat 16,2 až 30,7 milionu tun ročně. Po započtení odpadu z datových center by celosvětová roční produkce elektroodpadu podle scénářů BAN mohla vzrůst až na 211 milionů tun. Horní hodnota je přibližně o 28 procent vyšší než výchozí scénář bez dodatečného příspěvku, který BAN přisuzuje rozvoji umělé inteligence.
Podle zprávy Global E-waste Monitor 2024, kterou vydaly Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), vzniklo ve světě v roce 2022 přibližně 62 milionů tun elektroodpadu. Řádný sběr a recyklace byly doloženy u 22,3 procenta tohoto množství. BAN na základě prodloužení růstového trendu z této zprávy vypočítala pro rok 2050 výchozí hodnotu přibližně 165 milionů tun ročně. Dodatečné dopady umělé inteligence posuzuje nad rámec tohoto scénáře.
BAN upozorňuje na další okolnosti, které by mohly množství odpadu zvýšit. Patří mezi ně požadavky na místní ukládání a zpracování dat. Ty podle organizace mohou vést k budování obdobné infrastruktury v několika zemích, a tím zvyšovat množství instalovaného vybavení.
Další nárůst může podle zprávy přinést rozsáhlá modernizace telekomunikačních sítí. Pokud se provozovatelé rozhodnou pro úplnou výměnu stávající infrastruktury, mohou vyřadit i zařízení, která by jinak mohla dále fungovat.
Podobný efekt může podle BAN mít zavádění supravodivých rozvodů elektrické energie, přechod na kapalinové chlazení nebo nové typy baterií. Tyto změny mohou urychlit výměnu současného vybavení ještě před koncem jeho technické životnosti. Vyřazení z původního provozu však nemusí vždy znamenat okamžitý vznik odpadu, pokud zařízení najde další využití.
Zpráva se zabývá také možnostmi, které by mohly výsledné množství odpadu snížit. Patří mezi ně delší provoz zařízení, modernizace výměnou jednotlivých součástí, repasování a opětovné využití.
BAN však upozorňuje, že účinnost těchto postupů může omezovat rychlý technologický vývoj a konstrukční propojení výpočetního hardwaru s napájením a chlazením. Jednoduchá výměna součástí proto nemusí být u všech systémů možná.
Výsledné množství odpadu ovlivní rovněž efektivita budoucího softwaru. Pokud nové modely umělé inteligence zvládnou stejnou práci s menšími hardwarovými nároky, může se potřeba nového vybavení snížit. Podle BAN však vyšší efektivita může současně podpořit širší využívání umělé inteligence, a tím část těchto úspor vyrovnat.
Organizace zvažuje také možnost, že růst poptávky po umělé inteligenci a kapacitách datových center před rokem 2050 zpomalí. Takový vývoj by ovlivnil budoucí množství vyřazovaného vybavení, neodstranil by však odpad vzniklý během předchozího rozšiřování infrastruktury.
Zpráva představuje první ze čtyř plánovaných částí série „The Coming AI Waste Wave“. Další díly se mají zabývat opětovným využitím, repasováním a využitím zařízení k jinému účelu, toxicitou tohoto odpadového toku a návrhy regulačních opatření.
-wal-
