
Více než čtyři z deseti respondentů v posledních pěti letech nezaznamenaly přímé dopady sucha nebo nedostatku vody. Konkrétní problémy uvedlo necelých pět procent podniků. Riziko nedostatku vody v budoucnu ale firmy považují za významné.
Největší obavy mají ze zdražování vody. Uvedlo to 42 procent respondentů. Přímé náklady na odběr vody, vodné, stočné a související poplatky přitom u dvou třetin firem nepřesahují jedno procento provozních nákladů.
Celkové náklady spojené s vodou ale zahrnují také její chlazení nebo ohřev, recyklaci a čištění odpadních vod. Téměř polovina respondentů uvedla, že se náklady na vodu za posledních pět let zvýšily.
U třetiny firem náklady rostly i přesto, že přijaly úsporná opatření a spotřebu vody snížily. Svaz průmyslu tento vývoj označil za takzvaný vodárenský efekt. Při nižším odběru se podle něj firmám kvůli systému financování vodního hospodářství zvyšuje jednotková cena vody, někdy i celkové náklady.
„Náš průzkum ukazuje, že voda se pro firmy stává stále důležitějším ekonomickým a strategickým tématem. Vedle její budoucí dostupnosti řeší také rostoucí náklady a odolnost svých provozů. Stát by měl vytvořit podmínky, které firmám umožní na tato rizika reagovat – podpořit retenční opatření a investice do moderních vodohospodářských technologií a infrastruktury. Zároveň je potřeba výrazně zrychlit povolování vodohospodářských projektů,“ řekla Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Firmy podle průzkumu reagují na riziko zdražování i nedostatku vody několika způsoby. Čtyři z deseti podniků spotřebu monitorují a řídí. Pětina recykluje technologickou vodu nebo využívá vyčištěné odpadní vody a 16 procent zachytává srážkovou vodu.
Část podniků modernizuje výrobní technologie, zavádí uzavřené nebo cirkulační chladicí systémy a buduje vlastní či záložní zdroje vody. Firmy tak nesnižují pouze spotřebu, ale také omezují závislost provozu na odběru vody a hledají možnosti jejího opakovaného využití. Více než čtyři z deseti respondentů však zatím žádná opatření nepřijali.
Více než polovina respondentů by uvítala státní podporu retenčních opatření a využívání srážkové vody. Přes 40 procent firem považuje za potřebnou investiční podporu úsporných, recyklačních a cirkulačních technologií.
Přibližně třetina podniků požaduje investice do vodárenských soustav, nádrží a propojení regionálních zdrojů. Stejný podíl firem by uvítal rychlejší povolování vodohospodářských projektů.
Téměř polovina respondentů označila povolování staveb a technologií za nejproblematičtější oblast regulace spojené s nakládáním s vodou. S výrazným odstupem následuje povolování vypouštění odpadních vod, monitoring kvality vody a hygienické požadavky.
Podle Svazu průmyslu tak podniky vedle finanční podpory potřebují také předvídatelnější a rychlejší povolovací procesy. Ty se týkají například retenčních opatření, recyklačních technologií, úprav vodárenské infrastruktury nebo zařízení pro opakované využívání vody.*
-wal-