Menu
e-shop
Bílý dům krok zdůvodňuje potřebami národní obrany a bezpečností dodavatelských řetězců. Spojené státy podle administrativy drží značné množství využitelných surovin ve výrobcích, které již dosloužily, současně však řadu kritických materiálů dovážejí. Vývozem použitých baterií, magnetů a kovového odpadu země přichází o lithium, kobalt, nikl, grafit, wolfram, prvky vzácných zemin a další strategické látky.
Prezidentské rozhodnutí se nevztahuje pouze na běžný elektroodpad. Za „zpětně získatelné kritické nerostné suroviny a materiály“ označuje mimo jiné černou hmotu z baterií, vysloužilé permanentní magnety se vzácnými zeminami, kovové třísky z obrábění a další odpad nebo šrot obsahující kritické materiály. Měděný šrot je z této definice výslovně vyňat, protože se na něj vztahuje dřívější samostatné opatření.
Černá hmota, v oboru označovaná jako black mass, vzniká po mechanickém rozdrcení a vytřídění lithium-iontových článků. Obsahuje směs materiálů z elektrod, například lithium, nikl, kobalt, mangan a grafit. Další zpracování z ní oddělí látky použitelné pro výrobu nových baterií. Právě tato fáze je technologicky i investičně náročná a ve Spojených státech zatím nemá takovou kapacitu jako v Asii. Americká vláda proto nechce pouze zabránit odchodu odpadu, ale především nasměrovat hodnotný materiál k domácím zpracovatelům. V březnu 2026 ministerstvo energetiky vyhlásilo program v hodnotě 500 milionů dolarů na podporu zpracování, recyklace a výroby kritických materiálů. Podpora se týká například lithia, grafitu, niklu, mědi a hliníku obsažených v bateriích. Samotné omezení vývozu tak má být jedním z nástrojů širší průmyslové politiky.
Agentura Reuters s odkazem na Basel Action Network (BAN) uvádí, že ze Spojených států odchází do zahraničí téměř 33 tisíc tun elektroodpadu měsíčně. Organizace odhaduje, že americké přístavy měsíčně opustí přibližně dva tisíce kontejnerů s téměř 32 947 tunami vyřazené elektroniky.
Část zásilek míří podle BAN do zemí jihovýchodní Asie, které dovoz některých kategorií nebezpečného odpadu zakazují nebo jej přísně regulují. Organizace upozorňuje také na nelegální rozebírání elektroniky, spalování plastů a úniky škodlivin. Spojené státy navíc dosud neratifikovaly Basilejskou úmluvu o přeshraniční přepravě nebezpečných odpadů. Nové prezidentské rozhodnutí však není primárně ekologickým předpisem; jeho hlavním právním zdůvodněním je obrana a surovinová bezpečnost.
Američtí recyklátoři dlouhodobě namítají, že zahraniční odběratelé mohou za bateriový odpad a kovový šrot nabízet vyšší ceny. Domácím závodům pak chybí vstupní materiál. Omezení vývozu by mohlo zvýšit množství suroviny dostupné v USA a snížit její cenu pro místní zpracovatele. Na druhé straně by mohlo zhoršit podmínky sběračům a obchodníkům s odpadem, kteří dnes využívají výhodnější nabídky ze zahraničí.
Situace amerického bateriového recyklačního průmyslu není jednoduchá. Společnost Li-Cycle požádala v květnu 2025 o ochranu před věřiteli v Kanadě a zahájila související řízení ve Spojených státech. Potýkala se s růstem nákladů a technickými problémy při výstavbě závodu v Rochesteru. Ascend Elements vstoupila do bankrotového řízení v dubnu 2026 poté, co nedokázala překonat finanční problémy spojené s rozšiřováním výroby bateriových materiálů.
Jejich pád ukazuje nesoulad mezi rychlostí výstavby kapacit a dostupností materiálu. Většina baterií z elektromobilů zůstává řadu let v provozu, a proto dnes významnou část vstupů recyklačních závodů tvoří výrobní zmetky, odřezky a baterie ze spotřební elektroniky. O tento materiál soutěží více zpracovatelů, zatímco velká vlna vysloužilých trakčních baterií přijde až později. Pouhé zadržení odpadu na americkém území proto problém nevyřeší. Země potřebuje lepší sběr, bezpečnou přepravu, demontáž baterií a provozy schopné zpracovat black mass na nové suroviny. Pokud se kapacity nerozšíří včas, mohou omezení vývozu vést k hromadění materiálu, vyšším nákladům na skladování a tlaku na ceny odpadu.
Zvláštní význam má wolfram, který se používá v obráběcích nástrojích, elektronice, letectví i vojenské technice. Podle Reuters se ve Spojených státech komerčně netěží od roku 2015 a světové dodávky výrazně ovlivňuje Čína. Wolframový šrot je proto jedním z mála zdrojů, které lze získat přímo na americkém území. Jeho vývoz představuje z pohledu Washingtonu nejen ekonomickou ztrátu, ale také možné riziko pro výrobu munice a dalších obranných systémů.
Časový tlak zvyšují pravidla, podle nichž mají dodavatelé amerického obranného průmyslu od 1. ledna 2027 omezit nákup vybraných nerostných surovin z Číny a dalších zakázaných zdrojů. Administrativa se proto snaží rychleji využít takzvané městské doly, tedy suroviny obsažené v již vyrobených bateriích, magnetech, elektronice a průmyslovém odpadu. Nové doly a rafinerie vznikají roky, zatímco suroviny lze z odpadu získat rychleji. Čína zůstává klíčovým hráčem nejen v těžbě některých nerostů, ale především v jejich rafinaci, výrobě bateriových materiálů a permanentních magnetů. Spojené státy v roce 2024 dovážely 80 % spotřebovaných prvků vzácných zemin. Závislost na zahraničním zpracování proto nelze odstranit jediným omezením vývozu. Washington musí současně podporovat domácí rafinaci a spolupráci se spojenci.
Nejdůležitější neznámou zůstává podoba prováděcích předpisů. Ministerstvo obchodu může zavést licence, kvóty, povinnost přednostní domácí nabídky nebo zákaz vývozu vybraných kategorií. Není zatím jasné, kterých celních položek se opatření dotkne, zda budou existovat výjimky pro spojenecké země ani jak stát odliší nebezpečný odpad od obchodovatelných druhotných surovin. Prezidentské rozhodnutí konkrétní mechanismus ani harmonogram nestanovuje. Spojené státy spíše vytvořily právní rámec, který může vývoz strategického odpadu výrazně omezit. Úspěch bude záviset na tom, zda domácí průmysl dokáže zadržený materiál skutečně bezpečně a ekonomicky zpracovat. Teprve tehdy se z vysloužilých baterií, magnetů a elektroniky stane významný domácí zdroj surovin, nikoli pouze odpad, který nesmí opustit zemi.
Anna Walterová
