Menu
e-shop
Peruánská Yanacocha a švédská Kiruna ukazují, jak se tradiční těžební regiony dostávají do debaty o surovinách pro energetickou transformaci. Yanacocha je podle Newmontu největším zlatým dolem v Jižní Americe. Nadále jde především o zlatý provoz, jeho nerostné zdroje však obsahují i měď. Newmont v minulosti připravoval projekt Yanacocha Sulfides zaměřený na zpracování sulfidických rud.
V oblasti Kiruny provozuje švédská státní společnost LKAB (Luossavaara-Kiirunavaara Aktiebolag) podzemní důl na železnou rudu. Nedaleké ložisko Per Geijer obsahuje železo, fosfor i vzácné zeminy. LKAB uvádí přibližně 2,2 milionu tun oxidů vzácných zemin a Per Geijer označuje za jedno z největších známých evropských ložisek. Projekt je ve fázi průzkumu a povolování.
O kritických nerostech pro energetickou transformaci jednala 14. července 2026 poprvé také OSN na vysoké úrovni s cílem podpořit transparentnější, spravedlivější a udržitelnější dodavatelské řetězce. Politická debata podle EEB nahlíží na kritické nerosty buď jako na bezpečnostní problém, vyžadující rychlé zajištění a diverzifikaci dodávek, nebo jako na rozvojovou příležitost spojenou s místním zpracováním, zaměstnaností a vyšším podílem producentských zemí na vytvořené hodnotě.
Ani jeden přístup ale automaticky neřeší spravedlnost. Část politiků a průmyslu předpokládá, že klimatické cíle vyžadují více surovin a dopady omezí technologie, odpovědnější těžba a kontrola řetězců. Jde o pojetí „slabé udržitelnosti“, podle něhož lze část ztrát přírodního kapitálu nahradit jinými formami kapitálu. Místní komunity a původní obyvatelé však mohou čelit vyvlastňování, znečištění vody, kriminalizaci odpůrců těžby i násilí vůči obráncům životního prostředí. „Silná udržitelnost“ proto zdůrazňuje, že některé přírodní hodnoty nelze nahradit a je nutné řešit i samotnou poptávku.
Producentské země se snaží nahradit vývoz rudy místním zpracováním a rafinací, což podporuje i rámec G20 pro kritické nerosty. Přístup může přinést pracovní místa, příjmy a technologie, záleží však na vlastnictví, energetickém mixu a postavení státu na trhu.
Výraznou výjimkou je Indonésie, která zákazem vývozu nezpracované niklové rudy podpořila domácí zpracování a díky dominantnímu postavení získala silnou vyjednávací pozici. Podle americké geologické služby USGS (United States Geological Survey) vytěžila v roce 2025 přibližně 2,6 milionu tun niklu z celosvětové produkce 3,9 milionu tun, tedy asi dvě třetiny. Menší producenti mají vyjednávací pozici slabší.
Bohaté státy mezitím zajišťují dodávky. G7 v červnu 2026 uvedla, že v zemích skupiny a partnerských státech bylo od začátku roku oznámeno 195 projektů v hodnotě 64 miliard eur. Evropský akt o kritických surovinách zavádí zrychlené povolování strategických projektů; ekologické organizace varují před oslabením posuzování dopadů a zapojení komunit. Spojené státy používají cla, majetkové podíly a garantované minimální ceny, Čína vývozní omezení u vzácných zemin a dalších kovů.
Studie Takumy Watariho a Ryosuke Yokoiho z roku 2021 v časopise Resources Policy sledovala zásoby šesti kovů zabudovaných v infrastruktuře, budovách, vozidlech a výrobcích. Na 20 % světové populace s nejvyšší zásobou kovů na obyvatele připadá 60 až 75 % globálních zásob těchto kovů v užívání, na spodních 20 % asi 1 %. Jde o kovy využívané v ekonomice, nikoli o vlastnictví ložisek.
Planetary Health Check, každoroční vědecké hodnocení stavu planetárních mezí, v roce 2025 uvedl překročení sedmi z devíti těchto mezí. Studie Energy transition minerals and their intersection with land-connected peoples v časopise Nature Sustainability analyzovala 5097 těžebních projektů; 54 % leží na územích původních obyvatel nebo v jejich blízkosti.
EEB proto doporučuje, aby bohaté země vedle recyklace a účinnosti omezovaly i materiálovou poptávku. Rámec IPCC Avoid–Shift–Improve počítá nejprve s předcházením zbytné poptávce, poté s přesunem k méně materiálově náročným způsobům uspokojování potřeb a následně se zvyšováním účinnosti.
Studie Mezinárodní rady pro čistou dopravu (International Council on Clean Transportation, ICCT) Electrifying road transport with less mining z prosince 2024 odhaduje, že snížení průměrné velikosti baterií lehkých bateriových elektromobilů o 20 % mezi lety 2023 a 2030 by v roce 2035 snížilo globální roční poptávku po sledovaných surovinách o 28 % oproti základnímu scénáři. Základní scénář naopak předpokládá jejich růst o 20 %. Modely pro USA ukazují, že menší baterie, omezení závislosti na automobilech a recyklace mohou výrazně snížit potřebu lithia.
O spotřebě by podle analýzy neměl rozhodovat jen průmysl. Studie Jonase Lageho a spoluautorů Citizens call for sufficiency and regulation, zveřejněná v roce 2023 v časopise Energy Research & Social Science, porovnala klimatická občanská shromáždění v deseti evropských zemích a na úrovni EU s národními energetickými a klimatickými plány. Z 860 doporučení občanů jich 332, tedy 39 %, směřovalo k dostatečnosti – k omezení nebo změně poptávky. To bylo několikanásobně více než v porovnávaných plánech.
V producentských zemích má těžba podléhat veřejné, transparentní a právně odpovědné kontrole. U projektů zasahujících práva původních obyvatel má být podmínkou svobodný, předchozí a informovaný souhlas (FPIC). Požaduje také formalizaci řemeslné těžby a spravedlivou transformaci pracovníků.
Výnosy z neobnovitelného nerostného bohatství navrhuje převádět do trvalého mezigeneračního fondu. Z výnosů by financoval veřejné služby či sociální programy. Veřejné příjmy by se tak oddělily od tlaku na vyšší těžbu a část hodnoty zůstala budoucím generacím. Tento přístup rozvíjí i Roadmap for Eradicating Poverty Beyond Growth, představená v červnu 2026 v rámci mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro extrémní chudobu a lidská práva.
„Chudoba není nevyhnutelná, je vytvořená. A pokud vlády dokážou chudobu vytvářet, mohou ji také odstranit,“ uvedl Olivier De Schutter, belgický právník a bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva.
Anna Walterová
