Menu
e-shop
Odpovědi respondentů ukazují, že od environmentální výchovy veřejnost neočekává pouhou teorii, ale hmatatelný dopad na chování jednotlivců. Za hlavní cíle vzdělávání v oblasti životního prostředí lidé považují:
-Motivaci ke změně chování v každodenním životě (42 % dotázaných),
-Vedení k hodnotám, jako jsou ohleduplnost a zodpovědnost (38 %),
-Výuku praktických dovedností a návyků (32 %).
Mezi další zmiňované cíle patří rozvoj kritického myšlení a práce s informacemi (22 %) či předávání hlubších znalostí a porozumění souvislostem (20 %).
Pokud jde o konkrétní obsah, školy by se měly podle Čechů zaměřit především na praktická témata. Jako nejdůležitější téma lidé označili odpady a jejich třídění (45 %). V těsném závěsu se umístila problematika potravin, jako je plýtvání, lokálnost či dopady jejich výroby (39 %), a téma vody zahrnující její šetření, kvalitu, sucho i povodně (37 %). Naopak globální témata, jako jsou klima a adaptace na změny, řadí česká společnost mezi méně podstatná (16 %).
Celých 70 % lidí souhlasí s tím, že by měl stát finančně podporovat environmentální programy a aktivity na školách. Lidé vidí pozitivně i zapojení třetího sektoru – polovina respondentů se domnívá, že by nestátní neziskové organizace měly mít ve vzdělávání o životním prostředí a ochraně přírody větší roli než doposud.
Celkem 71 % Čechů souhlasí s tím, že je klíčové vzdělávat jak děti, tak dospělé, abychom společně dokázali změnit směřování k udržitelné a spravedlivé budoucnosti.
Průzkum společnosti Perfect Crowd se zaměřil také na to, jak si Češi vize do budoucna v daných oblastech interpretují. Pod pojmem „udržitelná budoucnost“ si lidé nejčastěji představují čisté životní prostředí (vzduch, vodu, půdu), což uvedlo 42 % respondentů. Následuje ochrana přírody a biodiverzity (36 %) a touha po nižší spotřebě i menším množství vyprodukovaného odpadu (35 %). Zdraví a kvalitu života lidí s udržitelností spontánně spojuje 29 % populace.
Pokud se řekne „spravedlivá budoucnost“ ve vztahu k životnímu prostředí, lidé v ní vidí zejména mezigenerační solidaritu – 45 % respondentů pod tímto pojmem vnímá ohled na budoucí generace. Pro 37 % je to priorita ochrany zdraví pro všechny bez rozdílu a pro necelou třetinu (31 %) představuje spravedlnost fakt, že ekologická řešení budou dostupná i pro nízkopříjmové domácnosti.
Když měli dotazovaní vybrat jediný nástroj, který lidstvu nejvíce pomůže takové spravedlivé a udržitelné společnosti docílit, nejčastěji volili právě vzdělávání a osvětu (13 %) spolu s tříděním odpadu a recyklací (12 %). Desetina lidí věří, že základem je individuální odpovědnost a přístup „začít sám u sebe“.
Výzkum ukázal důležité vodítko pro organizace, které se ekologickému vzdělávání věnují. Aby byla taková instituce vnímána veřejností jako důvěryhodná, musí splňovat jasná kritéria. Pro 43 % Čechů jsou nejdůležitějším znakem důvěryhodnosti praktické a prokazatelné výsledky. Druhým klíčovým pilířem je srozumitelná komunikace (40 %), která sází na fakta místo vyvolávání strachu. Velkou váhu má pro lidi také přímá spolupráce organizací se školami a odborníky (36 %), vyváženost a férovost při podávání informací (32 %) či transparentní financování (29 %).
Výzkum byl realizován v dubnu 2026 na reprezentativním vzorku online populace ČR. Celkem bylo dotázáno 1 016 respondentů ve věku 15–55 let prostřednictvím panelu Perfect Crowd.*
-tz-
