
Povinnost dopadá na provozovatele vybraných průmyslových zařízení spadajících pod francouzský režim ICPE, jejichž činnost vede k vypouštění stanovených PFAS přímo do životního prostředí nebo nepřímo prostřednictvím kanalizační sítě. Samotné čistírny odpadních vod jsou z poplatku vyňaty.
Základem poplatku je množství sledovaných PFAS vypuštěných během roku. Odečíst lze množství těchto látek, které bylo prokazatelně přítomné již v odebírané vodě. Pro rok 2026 platí přechodná pravidla vycházející především z měření uskutečněných mezi lety 2022 a 2025; v některých případech se použijí čtyři dvanáctiny zjištěné roční hmotnosti.
Pokud provoz v předchozím roce vypustil alespoň dva kilogramy sledovaných PFAS, musí zavést vlastní systematické monitorování emisí. Při vypouštění přes kanalizační síť a následném použití odpovídající technologie čištění může být základ poplatku za stanovených podmínek snížen o 80 %. Mezi uvedené technologie patří například aktivní uhlí, iontoměničové pryskyřice nebo reverzní osmóza.
Mezirezortní inspekční zpráva odhaduje, že při současném nastavení přinese poplatek přibližně pět milionů eur ročně. Autoři proto doporučují rozšířit jej na všechny průmyslové provozy vypouštějící PFAS a zvýšit jeho výnos přibližně na 100 milionů eur ročně. Jde zatím o doporučení, nikoli o schválenou změnu legislativy.
Rozdíl mezi očekávaným výnosem a náklady na řešení znečištění je značný. Vládní inspekce odhadují, že dodatečné náklady na odstraňování mikropolutantů, především metabolitů pesticidů a PFAS, z pitné vody a podle zvoleného rozsahu také z dalších složek životního prostředí mohou dosáhnout 1,3 až 5,7 miliardy eur ročně.
Francie zároveň usiluje o výrazné omezení průmyslových emisí PFAS do vod. Národní strategie počítá se snížením těchto emisí o 70 % do února 2028 oproti roku 2023 a se směřováním k jejich ukončení do února 2030. Od letošního ledna platí také omezení PFAS například v kosmetice, lyžařských voscích, spotřebitelském oblečení a obuvi, s některými zákonnými výjimkami.*
-wal-