Menu
e-shop
Elektronika je dnes už nedílnou součástí letních výletů i dovolených. Lidé s sebou běžně vozí telefony, fotoaparáty na zachycení vzpomínek nebo třeba bezdrátová sluchátka či tablety pro zabavení dětí v autě. Právě v horkém prázdninovém období se ale tato zařízení často dostávají do podmínek, do kterých nejsou určená. Přímé slunce, rozpálený interiér auta nebo dlouhodobé vystavování vysokým teplotám mohou způsobit jejich rychlejší opotřebení i technické závady.
„Elektroniku bychom nikdy neměli nechávat na místech, kde se může extrémně zahřívat. Výrobci uvádějí jako bezpečný provozní rozsah zpravidla 0 až 35 stupňů, dlouhodobému skladování pak nejlépe svědčí teploty mezi 15 a 20 stupni. Při teplotách nad přibližně 45 °C dochází k výrazně rychlejší degradaci lithium iontových baterií. Motoristické testy přitom ukazují, že už při venkovní teplotě kolem 32 stupňů se interiér zavřeného auta na slunci během chvíle rozpálí na 50 stupňů a povrch palubní desky může dosáhnout až 80 stupňů Celsia,“ vysvětluje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém.
U zařízení s baterií pak podle ní nejde jen o snížení výkonu nebo zkrácení životnosti. Hrozí také poškození samotného článku, který se v krajním případě může i vznítit. Varovným signálem je zejména neobvykle horký povrch přístroje, deformace krytu, nafouknutá baterie, zápach, změna barvy nebo potíže při nabíjení. V takových případech je nejlepší elektroniku okamžitě přestat používat, vypnout ji a nechat bezpečně vychladnout – ideálně postupně, nikoli šokem například v mrazáku nebo lednici.
Nejcitlivější jsou zařízení s lithium-iontovými bateriemi, tedy například powerbanky, notebooky nebo mobilní telefony. Vliv má ale také to, jak uživatel konkrétní přístroj využívá – mezi aplikace, které nejvíc přispívají k přehřívání, patří například hraní her, sledování videí nebo používání navigace.
„Při navigaci pracuje naplno displej, GPS modul i datové připojení a telefon se navíc často zároveň nabíjí. V kombinaci s rozpáleným interiérem auta a nevhodným krytem nebo držákem za předním sklem to může být pro baterii velmi nebezpečné,” upozorňuje Krumlová. Na cestách tak doporučuje využívat raději vestavěnou navigaci, popřípadě umístit držák na telefon do blízkosti průduchu klimatizace.
Rizikové pak bývá také nabíjení elektroniky na přímém slunci. Pokud se zařízení zároveň používá, dobíjí a leží v horku, teplota baterie i vnitřních součástek rychle stoupá. Vhodnější je proto dobíjet elektroniku ve stínu, na pevném nehořlavém povrchu a nenechávat ji zbytečně připojenou k nabíječce.
Vysloužilá nebo poškozená elektronika, baterie, nabíječky či powerbanky nepatří do běžného odpadu, a stejně tak není vhodné je dlouhodobě skladovat doma, zejména pokud vykazují známky závady. Problematické jsou hlavně kůlny nebo jiné nevětrané prostory, ve kterých může snadno dojít k přehřátí a následnému požáru nebo tepelnému úniku baterie. Že nejde jen o teoretické riziko, pak potvrzují i hasiči. Podle nich narůstají například požáry baterií v elektrokolech a elektrokoloběžkách – zatímco před několika lety jich evidovali jednotky ročně, v roce 2024 už jich v Česku řešili 125. Lithiové baterie vyhozené do běžného odpadu navíc podle společných kontrol hasičů a České inspekce životního prostředí představují zásadní požární riziko v odpadových zařízeních.
Ideální je proto odevzdat elektroniku na místech zpětného odběru, například v prodejnách elektra, sběrných dvorech nebo do určených kontejnerů na elektroodpad. Díky správnému zpracování se snižují bezpečnostní rizika a zároveň je možné získat zpět část materiálů, které mohou být znovu využity. „Elektronika dnes patří k běžné výbavě každé domácnosti. Stačí přitom několik jednoduchých návyků, které prodlouží její životnost, sníží riziko poškození a zároveň omezí vznik elektroodpadu,“ uzavírá Denisa Krumlová.
-zr-
