Menu
e-shop
Společné stanovisko vydaly BusinessEurope – konfederace evropského podnikání (BusinessEurope), Evropská konfederace stavebních malých a středních podniků (European Builders Confederation, EBC), Evropská digitální aliance malých a středních podniků (European DIGITAL SME Alliance), Evropská asociace odpadového hospodářství (FEAD – European Waste Management Association), Evropská federace stavebního průmyslu (European Construction Industry Federation, FIEC) a SMEunited – evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků (SMEunited – Crafts & SMEs in Europe).
Veřejné zakázky patří k největším nástrojům evropského trhu. Podle Evropské komise vynakládá více než 250 000 veřejných zadavatelů v EU každoročně na nákup služeb, stavebních prací a dodávek přibližně 16 % hrubého domácího produktu, tedy kolem 2,5 bilionu eur. Právě proto mají pravidla veřejného zadávání zásadní vliv na to, zda veřejný sektor získá nejvýhodnější nabídku, nebo zda se trh bude uzavírat do modelů s omezenou konkurencí.
Na slábnoucí konkurenci ve veřejných zakázkách upozornil také Evropský účetní dvůr. Ve zvláštní zprávě 28/2023 konstatoval, že konkurence ve veřejném zadávání v EU v desetiletém období do roku 2021 poklesla. Podíl řízení s jedinou nabídkou vzrostl z 23,5 % v roce 2011 na 41,8 % v roce 2021 a průměrný počet nabídek na jedno řízení se snížil z 5,7 na 3,2. Audit zároveň upozornil, že komise ani členské státy nevěnovaly sledování konkurence dostatečnou pozornost.
Průmyslové svazy kritizují zejména narůstající využívání in-house zakázek a spolupráce mezi veřejnými orgány bez otevřeného zadávacího řízení. Podle nich mají tyto výjimky zůstat skutečně výjimečné a nemají se stát běžnou cestou, jak obcházet soutěž tam, kde na trhu existují kvalifikovaní soukromí dodavatelé.
Autoři stanoviska tvrdí, že omezená soutěž snižuje tlak na cenu i kvalitu a může brzdit investice v odvětvích, která potřebují dlouhodobou modernizaci. Jako problém označují situace, kdy veřejné orgány zadávají služby vlastním nebo propojeným subjektům, ačkoli by je mohly poptat na trhu.
Podle svazů by revize směrnic o veřejných zakázkách měla zavést povinný „competition test.“ Zadavatel by měl před přímým zadáním nejprve ověřit, zda na trhu existuje schopný soukromý operátor. Pokud takový dodavatel existuje, měla by následovat otevřená soutěž. Přímé zadání veřejnému subjektu by mělo zůstat vyhrazeno jen pro případy, kdy trh požadovanou službu objektivně nedokáže zajistit.
Svazy zároveň žádají přísnější podmínky pro použití výjimek v naléhavých a krizových situacích. Podle jejich názoru nesmí být tyto výjimky vykládány tak široce, aby se z nich stala běžná náhrada otevřeného zadávacího řízení.
Stanovisko reaguje také na politickou debatu v Evropské unii. Průmyslové svazy upozorňují, že Evropský parlament ve svém postoji k veřejným zakázkám uznal význam spravedlivé soutěže, zároveň však podpořil vynětí spolupráce mezi veřejnými orgány z režimu zadávání veřejných zakázek bez dalších omezujících podmínek.
S tím signatáři nesouhlasí. Tvrdí, že privilegované zacházení pro veřejné subjekty, včetně státních podniků, má být omezeno jen na výjimečné případy. Pokud by se spolupráce mezi veřejnými orgány rozšiřovala bez povinnosti ověřit kapacity trhu, mohlo by to podle nich dále zhoršit přístup soukromých firem k veřejným zakázkám.
Výraznou část argumentace věnují svazy odpadovému hospodářství a oběhové ekonomice. Uvádějí, že splnění cílů evropského Akčního plánu pro oběhové hospodářství bude vyžadovat rozsáhlé investice do sběru, třídění, recyklace a další infrastruktury.
Podle údajů citovaných ve stanovisku bude mezi lety 2025 a 2040 potřeba dodatečných investic ve výši 1,229 bilionu eur. Roční investiční mezera má činit 82 miliard eur. Přibližně 27 % této mezery připadá na činnosti na konci životního cyklu výrobků, zejména recyklaci. Svazy zároveň uvádějí, že soukromí investoři dnes zajišťují 93 % investic do oběhového hospodářství.
Z jejich pohledu proto soutěž ve veřejných zakázkách není jen právní princip. Je to také praktická podmínka toho, aby do sektoru dál proudil kapitál na modernizaci sběrové, třídicí a recyklační infrastruktury. Pokud by se veřejné zakázky ve větší míře přesouvaly mimo otevřenou soutěž, mohlo by to podle signatářů snížit investiční jistotu soukromých firem.
V digitálních službách svazy upozorňují, že technologická suverenita Evropy závisí také na spolupráci veřejného sektoru se soukromými firmami. Přímá zadání veřejným IT poskytovatelům podle nich omezují prostor pro evropské malé a střední podniky, které mohou nabídnout inovativní a škálovatelná řešení.
Otevřená soutěž má podle stanoviska posilovat inovace, kybernetickou odolnost a snižovat závislost na jednotlivých dodavatelích nebo zastaralých systémech. Digitální malé a střední podniky proto požadují, aby veřejní zadavatelé neupřednostňovali vlastní nebo veřejné IT subjekty tam, kde existuje funkční soukromý trh.
Pokles počtu nabídek v zadávacích řízeních nesouvisí jen s výjimkami ze soutěže, ale i s praktickými bariérami na straně dodavatelů. Studie OECD a Evropské komise upozorňují například na vysokou administrativní náročnost tendrů, složité kvalifikační požadavky nebo krátké lhůty pro podání nabídek, které odrazují zejména malé firmy a zahraniční uchazeče. Významnou roli hraje i fragmentace trhu – zakázky jsou často strukturovány tak, že je obtížné se do nich zapojit bez lokální přítomnosti nebo specifických referencí. V některých sektorech navíc dochází k tzv. „lock-in efektu“, kdy stávající dodavatel díky znalosti systému či infrastruktury získává opakovaně výhodu. Evropská komise proto kromě regulace výjimek podporuje i opatření jako dělení zakázek na menší části (loty), standardizaci dokumentace nebo širší využití digitálních nástrojů (e-procurement), které mohou reálně zvýšit počet soutěžících firem.
Také stavebnictví patří mezi sektory, které jsou na veřejných zakázkách silně závislé. Průmyslové svazy upozorňují, že rozšiřování in-house zadávání může znevýhodňovat zejména malé a střední stavební firmy a specializované dodavatele.
Podle stanoviska je problematické i to, pokud veřejný zadavatel přidělí zakázku vlastnímu nebo propojenému subjektu bez soutěže a tento subjekt následně část prací zadá soukromým firmám jako subdodavatelům. Soukromé firmy se tak podle svazů dostávají do slabší pozice, než kdyby mohly soutěžit přímo o hlavní veřejnou zakázku.
Signatáři kritizují také pravidlo, podle něhož mohou in-house entity vykonávat část činností pro jiné než kontrolující veřejné zadavatele. Současný limit 20 % podle nich oslabuje konkurenční prostředí. Ve stanovisku proto požadují, aby byl tento prostor omezen co nejvíce.
Malé a střední podniky jsou podle svazů jednou ze skupin, které mohou být uzavřenějšími modely zadávání nejvíce zasaženy. Evropská komise ve svém hodnocení veřejných zakázek uvedla, že SME v letech 2017 až 2024 získaly 71 % zakázek podle počtu a 55 % podle hodnoty v databázi TED. Přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám se tedy zlepšil, ale podle průmyslových organizací jej mohou oslabovat právě výjimky z otevřené soutěže.
Svazy proto žádají, aby se při revizi pravidel posílila transparentnost, sledování konkurence a otevřený přístup na trh. Důležitou roli má sehrát také lepší práce s daty. Evropská komise již rozvíjí Public Procurement Data Space, který má propojit údaje z TED a národních databází a usnadnit analýzu veřejného zadávání napříč EU.
Průmyslové svazy navrhují, aby Evropská komise a členské státy zavedly jasnější pravidla pro používání in-house zadávání a spolupráce mezi veřejnými orgány. Základem má být povinný competition test před přímým zadáním. Zadavatel by měl prokázat, že na trhu neexistuje vhodný soukromý dodavatel, případně že otevřená soutěž není v daném případě objektivně možná.
Dalším požadavkem je lepší sledování údajů o veřejných zakázkách, zejména podílu řízení s jedinou nabídkou, přímých zadání a využívání in-house modelů. Podle svazů nelze konkurenci obnovit bez spolehlivých dat, která ukážou, kde se trh skutečně uzavírá.
Cílem navrhovaných změn má být návrat k otevřené soutěži jako základnímu pravidlu. Přímé zadávání má zůstat možné, ale pouze jako výjimka. Podle průmyslových svazů je právě soutěž předpokladem pro hospodárnější veřejné výdaje, inovace, zapojení malých a středních podniků i dlouhodobé investice do modernizace evropské ekonomiky.*
Anna Walterová
