
Jedním z nejvýznamnějších zjištění roku 2026 je fakt, že většina populace (54 %) si již nemyslí, že by průmysl pro snížení spotřeby plastů nic nedělal. Od roku 2021 jde o změnu o 10 procentních bodů. Tento posun reflektuje investice inovativních firem do cirkulárních řešení, které se stávají pro spotřebitele viditelnými. Podle dat Světového ekonomického fóra (WEF) z roku 2026 již 75 % firem prioritizuje cirkulární řešení (např. reverzní logistiku nebo ekodesign). To je nárůst o neuvěřitelných 40 % oproti stavu před třemi lety.
Předmětem průzkumu byly i nejrozšířenější mýty o plastech. "Většina mýtů o plastech, jak je definuje společnost ALPLA, je v obecné české populaci široce rozšířena a považována za pravdivé. Například 9 z 10 lidí věří tomu, že většina obalového odpadu je z plastů,“ komentuje to Jan Auředník ze společnosti Perfect Crowd. Podle studie společnosti ALPLA však plast tvoří pouze pětinu obalového odpadu, prvenství patří papíru a kartonu (40,3%).
●Plast je zcela jednoznačně vnímán jako nejškodlivější materiál (myslí si to 73 % dotazovaných) a za sebou s velkým odstupem nechává kovy (19 %), sklo (5 %) a papír (3 %). Vnímaná škodlivost jde ruku v ruce s vnímanou udržitelností, ve které jsou plasty hodnoceny výrazně hůře než ostatní základní materiály. “Percepce papíru jako nejudržitelnějšího materiálu je do značné míry zjednodušením reality, kdy lidé nehodnotí aspekty týkající se celého životního cyklu, tzn. od výroby až po recyklaci nebo likvidaci materiálu,” domnívá se Jan Auředník.
●Ke zlepšení došlo u mýtu o tom, že oceány jsou zamořeny plastovými obaly pocházejícími z Evropy a mírně také u mýtu, že plastové obaly způsobují mimořádně vysokou spotřebu ropy. (Podle dat společnosti ALPLA je na výrobu plastů použito 6 % vytěžené ropy, z toho 2,2 % jde na výrobu plastových obalů.)
Výzkum zároveň potvrzuje, že veřejnost již nevidí problém v materiálu jako takovém, ale v tom, jak se s ním nakládá. Celých 6 z 10 Čechů souhlasí s tím, že plast sám o sobě není potíž, pokud společnost zajistí jeho správné využití a recyklaci.
Většina populace (54 %) nesouhlasí s mýtem, že by průmysl pro snížení spotřeby plastů nic nedělal. Tento pozitivní posun vnímání úzce souvisí s rostoucí informovaností o moderních materiálech a technologiích. Klíčovým pilířem této změny je přijetí recyklovaných materiálů a cirkulárních principů, což potvrzují i konkrétní data z výzkumu:
●Vysoká důvěra v rPET: Celých 65 % Čechů v roce 2026 souhlasí s tím, že rPET (recyklovaný plast) je udržitelný obalový materiál. To potvrzuje, že investice do zpracování recyklátu mají u spotřebitelů silnou odezvu.
●Podpora 100% recyklovatelnosti: Většinová společnost (77 %) podporuje nová nařízení EU, která kladou důraz na 100% recyklovatelnost obalů a stanovený podíl recyklátu v nových výrobcích.
●Třídění: 9 z 10 alespoň občas dělá něco pro to, aby snížili dopad odpadu z plastů na životní prostředí. Nejčastěji se jedná o třídění plastového odpadu, recyklaci (75 % dotazovaných).
●Používání alternativ plastu: 48 % respondentů využívá papírové tašky nebo sáčky namísto plastových, 45 % nosí znovupoužitelnou lahev, 44 % se snaží minimalizovat používání jednorázových plastových výrobků.
●14 % dotazovaných se účastní akcí, při nichž se uklízejí odpadky z veřejných prostor
●Naopak mezi nejméně časté aktivity (3 %) patří finanční příspěvky ekologické organizaci nebo aktivní angažovanost v nějakém pro-environmentálním spolku.
Ve společnosti panuje i zájem o více informací o zpracování odpadu a jeho využití po recyklaci, uvítalo by je 61 % dotazovaných.
Spotřebitelé jsou připraveni podpořit kroky, které vedou k uzavření materiálové smyčky.
●Zálohový systém: Celých 65 % lidí uvádí, že by jim nevadilo zavedení zálohového systému na PET lahve obdobného tomu u skleněných lahví od piva, který by uzavřel materiálový cyklus a zajistil čistý zdroj surovin pro další výrobu.
●Ekologický příplatek: 6 z 10 Čechů deklaruje ochotu připlatit si za produkt (např. 1 % z ceny), pokud bude mít ekologičtější obal.
Veřejnost vnímá firmy a výrobce jako klíčové aktéry změny. To představuje velkou příležitost pro inovátory v oboru:
●42 % lidí viní ze znečištění země plasty spíše firmy než spotřebitele (17 %).
●77 % populace podporuje nová nařízení EU o obalech, která kladou vyšší nároky na recyklovatelnost a obsah recyklátu v nových výrobcích.
Podle respondentů mají největší míru odpovědnosti za snižování množství jednorázových plastů firmy a výrobci skrze produkty uváděné na trh, následně stát a jeho organizace skrze zákony a regulaci trhu a nejmenší jednotlivci skrze své nákupy.
Důvěryhodnost firem a organizací v této oblasti závisí na doložitelných datech. Pro 43 % lidí jsou nejdůležitějším znakem důvěryhodnosti praktické a prokazatelné výsledky. Lidé také preferují srozumitelnou a nezastrašující komunikaci (40 %).
„Čtvrtina respondentů nikdy ve škole nepřišla do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Nejmladší generace je v tomto ohledu vzdělávána institucemi více než v minulosti,“ interpretuje výsledky průzkumu Lucie Pavlásková z iniciativy Replastuj a dodává: „Podpora environmentálního vzdělávání je jedním z pilířů našich aktivit, na kterých spolupracujeme se sdružením TEREZA a školním vzdělávacím projektem Recyklohraní.
Výzkum byl realizován v dubnu 2026 na reprezentativním vzorku online populace ČR. Celkem bylo dotázáno 1 016 respondentů ve věku 15–55 let prostřednictvím panelu Perfect Crowd.
-zr-