Menu
e-shop
Jeden z posledních výzkumů, publikovaných v časopise Environmental Science & Technology, ukazuje, že děti narozené mezi lety 2003 a 2006 byly v děloze vystaveny širšímu spektru per- a polyfluoralkylových látek (PFAS), než zachytily standardní monitorovací metody.
Tým vedený Shelley Liu z Icahnovy lékařské školy na Mount Sinai v USA aplikoval necílenou chemickou analýzu na archivované vzorky pupečníkové krve od 120 účastníků studie HOME v Cincinnati. Místo screeningu předem stanoveného seznamu známých PFAS prohledával široké spektrum stovek chemikálií najednou.
Tradiční analytické panely pro PFAS jsou navrženy tak, aby přesně měřily koncentrace pouze malého počtu dobře známých a standardizovaných sloučenin, obvykle jen 4 až 10 nejběžnějších, jako jsou kyselina perfluorooktanová (PFOA) a kyselina perfluorooktansulfonová (PFOS). Na rozdíl od nich zde vědci pomocí pokročilé analýzy prozkoumali široké spektrum látek a identifikovali v pupečníkové krvi celkem 42 potvrzených nebo pravděpodobných PFAS. Potvrzené sloučeniny byly jednoznačně identifikovány pomocí referenčních standardů, zatímco ty pravděpodobné, tedy putativní látky, byly usuzovány na základě porovnání získaných dat s referenčními spektry v databázích, aniž by byly k dispozici čisté referenční standardy pro přímé ověření shody. Laicky řečeno, jako kdyby vzali otisk prstu z místa činu a porovnali ho s databází i bez toho, aby byl podezřelý fyzicky v laboratoři. Mnohé z těchto 42 PFAS nejsou zahrnuty v běžných biomonitoringových programech a navíc o nich chybí toxikologická data, tedy informace o tom, jak ovlivňují lidské zdraví.
Zjištění zdůrazňují dva klíčové problémy současného přístupu k expozici. Zaprvé, prenatální zátěž PFAS není otázkou jedné látky, ale komplexní směsi, která zahrnuje perfluorované chemikálie, polyfluorované sloučeniny i fluorotelomery. Zadruhé, historické úrovně expozice v letech 2003–2006 byly podceňovány kvůli úzkým testovacím parametrům konvenčních metod, které zachytily jen zlomek reálné zátěže. Studie tak naznačuje, že skutečná expozice mohla být pět až desetkrát vyšší, což zásadně mění pohled na dlouhodobá zdravotní rizika.
Výzkumníci chtěli překonat omezení klasického měření jednotlivých PFAS chemikálií zvlášť, protože takové přístupy ignorují jejich komplexní směsi a vzájemné interakce. Proto vyvinuli inovativní souhrnné skóre celkové zátěže, které agreguje data z více sloučenin do jediné hodnoty.
Tento statistický nástroj je založen na item response theory (IRT), metodě z psychometrie používané například pro hodnocení testů jako IQ testy, kde jednotlivé otázky („položky“) přispívají k celkové schopnosti respondenta. V chemii se analogicky každá PFAS látka (např. PFOA, PFOS nebo GenX) bere jako „položka“, její koncentrace v krvi jako „odezva“, a IRT matematicky odhaduje latentní míru expozice jednotlivce. Výpočet probíhá v několika krocích: Nejprve se koncentrace PFAS kategorizují do decilů podle referenčních populací, poté statistické modely najdou optimální váhy pro každou látku.
Toto širší testování umožňuje komplexnější hodnocení expozice PFAS. Nahrazuje úzké testy jednotlivých látek celkovými metrikami, což pomáhá při monitorování na úrovni populace, a hlavně například u rizikových skupin. Umožňuje stratifikaci rizik v těhotenství, kdy lékaři mohou na základě skóre zátěže upozornit na vyšší expozici chemikáliím a doporučit preventivní kroky, jako třeba omezení kontaktu s kontaminovanou vodou.
Dále podporuje nastavení limitů pro směsi PFAS, nikoli jen pro izolované látky jako PFOA. Současné normy totiž podle vědců ignorují kumulativní efekt dalších sloučenin, což vede k podcenění reálného rizika.
Zdravotní dopady prenatální expozice PFAS jsou přitom dobře prozkoumané: zahrnují nižší porodní váhu (o 50–200 g), předčasný porod, oslabenou imunitu na vakcíny (nižší odpověď na tetanus o 30–40 %) a metabolické změny, jako zvýšené riziko obezity v dětství. Přesto se PFAS v klinické praxi standardně netestují, protože chybí rutinní screening a také nejde vůbec o levnou záležitost.
Moderní výzkumy tak signalizují zásadní posun v přístupu k rizikům způsobeným PFAS. I když dlouhodobé zdravotní dopady, jako třeba rakovina či snížená imunita, nejsou pro všechny nové sloučeniny jednoznačně prokázány kvůli nedostatku dat, měřicí strategie hraje zde rozhodující roli. To je obzvláště důležité v citlivých vývojových oknech jako právě těhotenství, kde dokonce nízké koncentrace chemikálií mají výrazný dopad na zdraví plodu.
Nová zpráva Evropské komise varuje, že pokud se nepodaří zastavit kontaminaci těmito látkami, bude to Evropu stát také nemalé peníze. Podle studie by při současné úrovni znečištění PFAS v Evropě bez regulačních opatření do roku 2050 náklady dosáhly přibližně 440 miliard eur. Zamezení zdrojů těchto emisí by však do roku 2040 ušetřilo 110 miliard eur, zatímco pouhé čištění kontaminované vody by stálo více než 1 bilion eur.
Protože PFAS zůstávají v lidském těle i v životním prostředí desítky let, je klíčové jednat co nejdříve, aby se snížily dlouhodobé zdravotní a environmentální náklady. Studie také identifikuje nejzranitelnější skupiny, kterými jsou právě novorozenci, děti, obyvatelé u kontaminovaných míst a pracovníci na těchto lokalitách.
„Zajištění jasných pravidel pro PFAS, včetně zákazů v spotřebitelských produktech, je pro občany i firmy absolutní prioritou. Proto na tom intenzivně pracuji a zapojuji všechny příslušné partnery. Spotřebitelé mají obavy – a oprávněně. Tato studie jasně ukazuje, jak naléhavé je jednat,” uvedla Jessika Roswallová, komisařka pro životní prostředí, odolnost vůči vodním zdrojům a konkurenceschopnou ekonomiku.
Anna Walterová
