Průzkum: Většina Čechů podporuje větrné elektrárny, proti je každý osmý

Debata o rozvoji větrných elektráren se v poslední době vyostřuje a zejména v online prostředí může vznikat dojem, že se od tohoto zdroje energie většina společnosti odklání. Aktuální reprezentativní výzkum na populaci České republiky však ukazuje něco jiného.

Hlavními závěry výzkumu jsou:

● S podporou větrné energie souhlasí 63 procent lidí. To je shodou okolností stejná výše podpory, jakou má jaderná energie.
● S omezováním větrné energie souhlasí jen 13 procent lidí.
● S podporou využití větrné energie souhlasí i nadpoloviční část voličů vládních stran (61 procent voličů ANO, 57 procent voličů Motoristů a 52 procent voličů SPD).
● Míra podpory větrné energetiky prakticky nezáleží na velikosti obce (rozsah 61 až 66 procent).
● Nejvyšší míru podpory má větrná energetika u lidí ve věku 18 až 29 let (73 procent), nejnižší u lidí ve věku nad 60 let (58 procent).
● Nejmenší podporu ze všech dotazovaných zdrojů má uhlí (souhlas s podporou 29 procent).

Respondenti v průzkumu odpovídali na otázku „Měly by se podle Vás v následujících letech v České republice podporovat, nebo omezovat uvedené zdroje elektrické energie a tepla?“

K principiálně podobným závěrům došel i průzkum postojů české veřejnosti k větrné energetice, který minulý týden publikovala agentura STEM.

V dnešní geopolitické situaci, kdy konflikty a napětí ve světě, včetně Blízkého východu, znovu ukazují, jak snadno mohou být narušeny dodávky energie, nabývá energetická soběstačnost zásadního významu. Závislost na dovozu fosilních paliv může v krizových situacích vést k cenovým šokům i ohrožení stability dodávek energie. Právě proto se rozvoj větrné energie jeví jako jeden ze strategicky důležitých kroků.

„Obecně platí to, že v lokalitách, kde se elektrárny postaví, tak s postupem času míra lokální akceptace narůstá, lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny (efekt familiarizace), vnímají jejich benefity, zmizí dřívější plané obavy z negativních dopadů, které se nenaplnily, atd. V obcích, v jejichž blízkosti větrné elektrárny již stojí, tak statisticky významně častěji v referendech lidé hlasují pro větrné elektrárny,“ řekl RNDr. Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

Větrné elektrárny mohou přispět k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti státu, snížení závislosti na geopoliticky rizikových regionech a zároveň ke snížení ceny silové elektřiny pro domácnosti i průmysl. Investice do jejich výstavby tak není pouze opatřením ke zlepšení životního prostředí, ale i otázkou dlouhodobé bezpečnosti a odolnosti energetického systému. A to i přímo v místě. Nevyužitý potenciál představují obecní a komunitní projekty větrných elektráren, které přináší větší benefity do regionů i místním lidem. Ty mají již dnes v České republice pozitivní příklady, přes negativní obraz větrné energetiky ve veřejném prostoru však nejsou příliš vidět.

„Při pohledu na sociální sítě by člověk v posledních týdnech snadno mohl nabýt dojmu, že většina Čechů a Češek větrné elektrárny zuřivě odmítá. Objektivní data z průzkumů veřejného mínění ale ukazují něco jiného. Nejen, že většina české veřejnosti proti větrné energetice nic nemá, ale je dokonce přesvědčena, že by měla být podporována. Možná trochu překvapivě to platí i u voličů stran vládní koalice. Veřejný prostor se tak pokouší ovládnout velmi hlasitá, ale nepříliš početná menšina odpůrců,” uvedl Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA.

„Ačkoli má větrná energie nadpoloviční podporu napříč politickým spektrem, je nutné také zmínit, že celkově je na prvním místě z pohledu podpory vodní energie, kterou chce podporovat až 80 % respondentů, následována sluneční energií a třetí místo náleží větrné a jaderné energii,“ dodal Lubomír Rejda, vedoucí obchodního oddělení agentury FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu.

-zr-