Menu
e-shop
Po dlouhou dobu se adaptaci na změnu klimatu věnovala relativně malá pozornost, která se navíc soustředila hlavně na snížení emisí skleníkových plynů. Dnes víme, že je to málo a do velké míry to dráždí průmyslový sektor. Možná oprávněně. Rostoucí četnost a závažnost přírodních změn souvisejících s klimatem však posunula tyto debaty na politickou úroveň a přispěla k rozšíření povědomí u veřejnosti. V průzkumu z roku 2024 provedeném Evropskou investiční bankou (EIB) uznalo 94 % respondentů z EU důležitost přizpůsobení se změně klimatu, zatímco 50 % uvedlo, že adaptace by měla být prioritou. Adaptace na změnu klimatu nemůže nahradit zmírnění klimatu, i když některá opatření mohou mírné zlepšení přinést jako vedlejší efekt.
Odhadované náklady na přizpůsobení se změnám klimatu pro všechny tyto tři sektory se podle EEA pohybují přibližně mezi 53 a 137 miliardami eur ročně do roku 2050 a dalšími 59 až 173 miliardami eur ročně do roku 2100 v závislosti na časovém horizontu a klimatickém scénáři.
EU podle agentury pak zaznamenala roční ekonomické ztráty kolem 40 až 50 miliard eur ročně v důsledku extrémních povětrnostních jevů. Dohromady v období od roku 1980 do roku 2024 to pak mělo být 822 miliard. K největším ztrátám pak docházelo mezi lety 2021 až 2024. Protože však tyto částky zahrnují pouze přímé ztráty, součet celkových nákladů bude podle EEA vyšší. Navíc se očekává, že extrémní události související s extrémním počasím a klimatem se zesílí, což povede k dalším ekonomickým ztrátám.
Náklady na adaptaci závisí na úspěchu globálních opatření na zmírnění klimatu. Jinými slovy, čím pomalejší a mírnější je oteplování klimatu, tím nižší jsou náklady na přizpůsobení se “novému normálu”. Naopak to platí stejně. “Výzkumy ukazují, že investice do adaptace na změnu klimatu mohou také přinést přínosy pro zmírnění klimatu, čímž vzniká takzvaná dvojí dividenda,” uvádí EEA ve své zprávě. To znamená, že dobře navržené investice do adaptace na změnu klimatu mohou přinést dva typy přínosů najednou, a to snižování klimatických rizik (kdy investice chrání lidi, infrastrukturu a ekonomiku před škodami způsobenými extrémním počasím, stoupáním hladiny moří a dalšími klimatickými dopady) a také snižování emisí skleníkových plynů nebo podpora udržitelnosti. Mnoho adaptačních opatření také snižuje emise skleníkových plynů nebo podporuje dlouhodobé klimatické cíle.
Podle EEA, která se opírá o několik různých evropských studií, se například jen přizpůsobení rostoucím rizikům povodní na pobřeží v EU by přineslo šest eur za každé investované euro. Dále pak každý americký dolar investovaný do adaptace mimo EU může během 10 let přinést více než 10,50 USD na přínosech a průměrný výnos 27 % na projekt.
Současné financování pro dopravní sektor v EU se pohybuje mezi 3,35–3,85 miliardy eur, a 2,36–2,47 miliardy eur pro energetický sektor. Pro zemědělství se současné financování odhaduje na 9,3–9,8 miliardy eur ročně. I přesto, že je to největší částka ze všech tří srovnávaných oblastí, je podle EEA i tam třeba mnohem více investicí. Je to hlavně proto, že žádný jiný sektor není tak silně vystaven negativním dopadům extrémních přírodních jevů, jako jsou vlny veder a sucha, silné deště nebo záplavy. Dále existují velké specifické rozdíly napříč Evropou, přičemž nejvíce je postižena jižní Evropa.
Aktuální roční finanční deficit pro všechny tři sektory se odhaduje od 39 miliard do 120 miliard eur.*
-red-
