Menu
e-shop
Malajské hraniční úřady v Port Klang zabavily letos v únoru přes 158 tun nelegálního elektronického odpadu v šesti kontejnerech. Inspektoři místní Agentury pro hraniční kontrolu a ochranu (AKPS) prohlédli devět kontejnerů deklarovaných jako hliníkové vločky nebo jiné neškodné materiály a objevili v nich tištěné spoje, průmyslové pojistky nebo měděné kabely.
Tento případ následoval krátce po jiném, kde úřady zadržely 125 tun falešně deklarovaného odpadu na stejném místě. Celkem šlo o 158 167 kg materiálů, které nyní čekají na rozhodnutí Ministerstva přírodních zdrojů a environmentální udržitelnosti o reexportu. Resort uvedl, že jen za poslední čtyři roky se povedlo zabránit 701 pokusům o dovoz elektroodpadu, kdy každý kontejner obsahoval asi 20 tun nelegálního odpadu.
Malajská protikorupční komise (MACC) také zatkla začátkem roku ředitele a zástupce ředitele oddělení životního prostředí, které spadá pod ministerstvo, kvůli podezření z korupce při správě elektrooodpadu. Již dříve také zadržela šest majitelů firem zapojených do několikaletého pašování elektroodpadu, zmrazila 16 bankovních účtů s 10,2 milionu ringgitů (asi 2,07 milionu eur) a identifikovala dalších sedm firem v Selangoru a další v Negeri Sembilan, což jsou dva z celkem třinácti států Malajsie. Šéf MACC Azam Baki prohlásil, že vyšetřování je „komplexní“ a nebude šetřit nikoho bez ohledu na postavení. „Korupce v Úřadu pro ochranu životního prostředí (Department of Environment) umožnila systematické obcházení zákonů po desetiletí. Musíme zastavit tento toxický byznys, který ničí naše řeky a zdraví dětí,“ uvedl Azam Baki.
Podle vyšetřovatelů zaměstnanci úřadu napomáhali nelegálnímu dovozu odpadů, falšovali souhlasy o dovozu nebo prohlášení o původu odpadů, a mimo jiné se také pokoušeli mařit vyšetřování.
Podle zprávy OECD patří Malajsie mezi největší příjemce elektroodpadů z celého světa.
MACC proto navrhuje šestiměsíční moratorium na dovoz plastového odpadu a elektroodpadu, aby země vyhodnotila ekonomické přínosy oproti environmentálním rizikům. Vláda vytvořila speciální pracovní skupinu pod vedením MACC, která řeší dovoz jako národní bezpečnostní otázku. Nedávno Malajsie zařadila elektroodpad do kategorie „absolutního zákazu“ v celních předpisech, což znamená úplný konec dřívějších výjimek, které schvaloval právě patřičný úřad spadající pod ministerstvo.
EU například zakázala export elektroodpadu do Malajsie již od začátku roku 2025.
V sousední Indonésii zase začátkem roku blokoval přístav Batam 914 kontejnerů elektroodpadu z USA, což mimo jiné způsobuje komplikace v lodní dopravě. Celníci revidovali licence tří firem a koncem ledna začali reexportovat první kontejnery nebezpečného odpadu.
Například organizace Basel Action Net-work (BAN) v rámci svého experimentu umístila GPS lokátory do 35 kusů staré elektroniky (monitory, tiskárny) a odevzdala je do australských recyklačních center či charit, aby sledovala jejich další cestu. Zjistila, že 20 % z toho skončilo v Malajsii, Indonésii a na Filipínách.
Malajsie se poprvé střetla s vlnou odpadu v roce 2018, kdy zabavila tisíce tun plastů a elektroniky po moratoriu na import. Tehdejší premiér Mahathir Mohamad nařídil vrácení 4500 tun plastů do EU, což odstartovalo globální debatu o odpovědnosti. V roce 2019 země zase odmítla 150 kontejnerů z Austrálie a USA. Od té doby úřady zintenzivnily kontroly, ale korupce obcházení pravidel i nadále umožnila.
Podle OECD přijaly v roce 2023 asijské země 80 % globálního elektroodpadu, přičemž byla Malajsie mezi top pěti. V roce 2025 se objem ještě zvýšil o 15 % kvůli poptávce po surovinách.
Export elektroodpadu bez předchozího souhlasu přijímající země zavazuje Basilejská úmluva, kterou Malajsie i Indonésie ratifikovaly. Pašeráci tak falšují materiály o původu odpadu a označují ho jako kovový šrot nebo jiné bezpečné odpady. Export elektroodpadu z EU, USA nebo Austrálie již také monitoruje Interpol.
I přes vysoká rizika je však nelegální příjem elektroodpadů velmi lákavý. Slibuje totiž zisky z recyklace. Zlato, stříbro a měď stojí až 20 000 USD na tunu. Nelegální recyklační místa v Malajsii zpracují i 300 000 tun odpadů ročně.
Pašeráci platí místním úřadům 5000 až 10 000 ringgitů (asi 1000 až 2000 eur) za kontejner, aby přimhouřili oči. MACC zmrazila účty s 10,2 milionu ringgitů právě z těchto úplatků, což ukazuje na organizovaný zločin. Legální recyklace v Malajsii přitom zaměstnává 10 000 lidí.
Malajsie chce proto také zavést digitální sledování kontejnerů, lepší meziresortní spolupráci na odhalování nelegálního dovozu a také důkladnější spolupráci v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Vlády ASEAN na summitu letos v únoru slíbily společné hraniční kontroly.
Malajsie tak demonstruje, že tvrdá opatření fungují. Objem zabaveného odpadu stoupl o 40 %. Malajské opatření tak nastavují precedens pro celou Asii a mohou donutit exportní země jako USA a Austrálii investovat více do vlastní infrastruktury. OECD očekává, že do roku 2030 vzroste globální recyklační kapacita o 30 % právě díky těmto tlakům.
Malajsie přijala v roce 2025 přes 200 000 tun elektroodpadu, což podle odhadů OECD představuje nárůst o 25 % oproti roku 2023. Země generuje ročně 1,15 milionu tun vlastního elektroodpadu, z čehož recyklují jen 12 %, zbytek končí na skládkách nebo v nelegálních provozovnách. Země také proto plánuje vybudovat desítku nových recyklačních center s kapacitou 500 000 tun ještě v následujících dvou letech.
Anna Walterová
