Svaz moderní energetiky: Recyklace solárních panelů má řešení. Opačné tvrzení je mýtus

O fotovoltaických panelech koluje řada mýtů, mezi nimi však velmi často představa, že se po skončení své životnosti stanou nebezpečným odpadem, který nás zahltí. Přitom solární panely lze po skončení jejich životnosti recyklovat, uvedl Svaz moderní energetiky ve své publikaci Mýty stranou: fakta o solární a větrné energii.

Zodpovědnost výrobce

Požadavky na recyklaci solárních panelů řeší už i evropské předpisy. Evropská unie zakazuje skládkování elektronických výrobků, včetně solárních panelů. V Česku tak v případě recyklace solárních panelů nese veškerou odpovědnost výrobce v rámci kolektivního systému pro odběr vyřazených solárních panelů. V současnosti se recyklační poplatek ve výši 8,5 Kč/kg odvádí při prodeji z ceny každého fotovoltaického panelu, tuto povinnost stanovuje český zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Navíc evropská směrnice, která stanovuje minimální 85% míru recyklace solárních panelů, platí už od roku 2012 a členské státy měly povinnost ji implementovat do konce roku 2014. Při recyklaci se z dosloužilých panelů získává pro další materiálové využití nejen hliník, ale také křemík, stříbro a další vzácné kovy.

Existuje několik metod

Větrné elektrárny se z největší části skládají z betonu a oceli (90–95 %), zbytek tvoří kompozitní materiály, elektrozařízení, měď, hliník nebo zbytky provozních kapalin. Většina součástí větrné turbíny, včetně věže, převodovky a generátoru, je vyrobena z materiálů, které jsou již dnes jednoduše recyklovatelné. Z hlediska následného opětovného využití představují jedinou novou výzvu lopatky rotoru, které jsou vyráběny z vyztuženého sklolaminátu či uhlíkového vlákna. Aktuálně se používá hned několik průmyslových metod, jak vlákna oddělit a dále využít. Jedním ze způsobů, jak využít některé staré větrné lopatky, je také atraktivní mobiliář.*

-kce-