
Rok 2025 byl poměrně suchý a výroba vodních elektráren meziročně poklesla o 12 %, tento výpadek však nahradily solární elektrárny, které dosáhly rekordní výroby (celkem 369 TWh, o pětinu víc než v roce 2024). V Maďarsku, Nizozemí, Řecku, Španělsku a na Kypru se podíl solární elektřiny na celkové výrobě dostal nad 20 % celkové produkce. V České republice podíl solárních elektráren na výrobě elektřiny rovněž narostl, v roce 2025 činil 5,8 %.
Význam uhlí ve výrobě elektřiny v EU nadále klesá, v roce 2025 činil podíl uhelných elektráren 9,2 %. V 19 členských státech mají uhelné elektrárny podíl na výrobě elektřiny menší než 5 %. Tři čtvrtiny produkce uhelných elektráren připadají na Německo a Polsko, v obou zemích ovšem výroba uhelné elektřiny rovněž klesá.
Významným trendem roku 2025 byl na evropské úrovni rozvoj bateriové akumulace. Například v Itálii meziročně vzrostla kapacita velkých bateriových úložišť o 40 %. Tento trend pomůže omezit využívání plynových elektráren k pokrytí večerní poptávky.
V České republice se v posledních letech daří rozvoji malých a středních fotovoltaických elektráren, naopak rozvoj větrných elektráren stagnuje kvůli zdlouhavým povolovacím procesům. „Obnovitelné zdroje v blízké době dosáhnou polovičního podílu na výrobě elektřiny v Evropské unii. Není důležité, jestli se tak stane letos nebo příští rok, trend je ve většině zemí stabilní," uvedl Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA s tím, že zpráva think-tanku Ember upozorňuje rovněž na významný rozvoj akumulace, který umožňuje lepší využití elektřiny především ze solárních elektráren. "V zájmu České republiky je, aby s trendem rozvoje obnovitelných zdrojů držela krok, pokud chce nechce mít dražší elektřinu, než jiné státy. Zejména u větrných elektráren musí přidat, důležitým krokem by mělo být vymezení akceleračních oblastí pro jejich výstavbu, ale zrychlení jejich povolování je nutné všude,“ dodal.
-zr-