Menu
e-shop
Ve vyjádření na facebooku ministr zopakoval pondělní slova premiéra Andreje Babiše (ANO), že k vyhlášce spolu s ministerstvem školství uspořádá setkání. Budou na něm autoři vyhlášky, její kritici, ale také jídelny, které podle ní už vaří. "Abychom reálně z praxe slyšeli, jak se vyhláška aplikuje, a zda to, co obsahuje, je nebo není v praxi realizovatelné," řekl Vojtěch. Podle Babiše neumí některé jídelny nové povinnosti promítnout do praxe.
Případné změny ve vyhlášce, kterou obsahově řeší primárně Ministerstvo zdravotnictví, se musejí odvíjet od vyhodnocení pilotního provozu ve vybraných jídelnách, uvedlo Ministerstvo školství. "Zpětná vazba kuchařských týmů by měla ukázat jak to, jestli jde podle vyhlášky vařit, tak i přinést informace o tom, jak jsou jídla přijímána ze strany žaček a žáků," uvedl úřad.
Rušení vyhlášky, podle které mají školy povinně vařit od září letošního roku, podle Vojtěcha na stole není. "Určitě to není o tom, že chceme v tuto chvíli vyhlášku rušit, ale chceme se zabývat tím, jak ji případně upravit, aby v praxi fungovala lépe," dodal. ASPOS chce podle předsedkyně Renáty Černé vyhlášku odložit, měla by se podle ní vyzkoušet v praxi a přepracovat.
Do průzkumu, který se konal v listopadu 2025, se zapojilo zhruba 400 školních jídelen. V Česku je téměř 9000 provozoven školního stravování, denně se v nich stravují téměř dva miliony dětí. Z toho školních jídelen, tedy vyvařoven s výdejnou, je zhruba 5900, vyplývá ze statistiky ministerstva školství. Průzkum se podle ředitele Ipsos Jakuba Malého zaměřil právě na školní jídelny.
Nyní jsou nová pravidla dobrovolná, od září by měla být pro jídelny povinná a kontrolovaná hygienickými stanicemi. Školní jídelny by podle návrhu měly servírovat například méně brambor, omezit by se měly sladké nápoje. Snížit by se měly i průměrné porce masa, naopak mírně přibýt by mělo ryb či luštěnin. Návrh má také přinést žákům možnost sníst si v jídelně vlastní donesené jídlo.
ASPOS chce podle Černé vyhlášku odložit, měla by se podle ní vyzkoušet v praxi a přepracovat. Vyhláška by měla být cílená především na děti, nikoliv na výživová doporučení a názory lékařů, které se rozcházejí, uvedla Černá. Zároveň by podle ní měla být vyhláška jednoduše aplikovatelná pro všechny školní jídelny bez ohledu na to, v jaké se nachází lokalitě a jaké mají vybavení.
Jídelny, které vyhlášce spíše nerozumí, by častěji uvítaly podporu v otázkách spojených se spotřebním košem či ohledně zastoupení skupin potravin, ukázal průzkum. Více než 80 % respondentů uvedlo, že potřebuje podporu u vzorů jídelníčků či v návodech.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) od podzimu s dalšími organizacemi i zřizovateli organizuje metodické semináře v jednotlivých krajích, uspořádal například webinář pro dodavatele a další metodická podpora je v plánu v průběhu roku 2026, sdělila Eliška Selinger ze SZÚ. Od doby sběru dat v průzkumu Ipsos bylo podle ní proškoleno 2000 pracovníků jídelen, další 2000 se školí v průběhu ledna a února, uvedla.
Podle průzkumu zaznamenalo asi 54 % jídelen zvýšení administrativní zátěže, pro více než polovinu jídelen je složité zajistit potraviny, které vyhláška vyžaduje. U asi 37 % jídelen se podle průzkumu snížil počet strávníků. Více než 60 % jídelen uvedlo, že dětí častěji nebo spíše častěji odmítají některá jídla, 65 % jídelen má více nebo spíše více zbytků či odpadu, vyplývá z průzkumu.
SZÚ se chce na problematické body, například dodávání biopotravin či administrativu spojenou s přechodem na nový systém, zaměřit. SZÚ podle Selinger doporučuje jídelnám na nová pravidla přecházet postupně. Nárazový přechod bez předchozí průběžné přípravy podle ní může mít negativní efekty.
Podle Černé bude mít vyhláška největší dopad na děti v mateřských školách. Pro tuto kategorii dětí se jí s vyhláškou pracuje nejhůře, uvedla. "Musíme děti naučit jíst zdravě, to určitě, ale vědomě, nikoliv tak, že jim zdravou potravinu budeme někam schovávat a nebudeme říkat, že ji jí," řekla. Je podle ní potřeba děti ve školním stravování udržet.
-čtk-
