Menu
e-shop
Lidská činnost způsobuje degradaci půdy, sedimentů a vody nejen v důsledku dlouhodobého působení znečištění a neudržitelného využívání, ale také při náhlých haváriích. Tento proces často zhoršují negativní dopady klimatických změn a další hrozby, jako jsou vlny veder, požáry, povodně, sesuvy půdy, eroze nebo okyselování oceánů.
Výzva se proto zaměřuje na odstranění znečištění půdy, sedimentů a vody od nebezpečných chemikálií, farmaceutik, odpadů včetně plastů a odpadků a na jejich následnou obnovu. To platí i v případech havárií a katastrof vyvolaných lidskou činností nebo extrémními klimatickými a environmentálními událostmi. Projekty realizované v této oblasti pomohou splnit opatření uvedená v nařízení o obnově přírody, která usilují o zastavení, snížení a odstranění znečištění ze zdrojů, jako jsou farmaceutika, nebezpečné chemikálie, městské a průmyslové odpadní vody, další odpady včetně plastů a světelné znečištění v ekosystémech. Tyto výsledky také usnadní členským státům zavádět národní strategie, jež podporují přírodní řešení a adaptaci ekosystémů na klimatickou změnu v souladu s evropským klimatickým zákonem.
vybrat a podrobně analyzovat konkrétní případy znečištěné půdy, sedimentů a vody v zemích EU a přidružených státech, zahrnující i ty, kde degradace vznikla nebo se zhoršila kvůli klimatickým změnám, úbytku biodiverzity či jiným přírodním nebo lidským vlivům;
vyvinout biologická řešení pro sanaci vybraných případů, která budou kombinovat biotechnologie s přírodními metodami obnovy. Vyhodnotit, jak tato řešení dodržují principy předběžné opatrnosti, environmentální udržitelnosti a efektivity při zlepšování kvality půdy, sedimentů a vody, a zároveň jak přispívají k ochraně biodiverzity a funkčnosti ekosystémů. Dále zhodnotit jejich dopad na zvýšení odolnosti postižených oblastí vůči dopadům klimatických změn;
vytvořit modely založené na digitálních inovacích, včetně umělé inteligence, které pomohou optimalizovat postupy sanace, zvláště při krizových situacích, jako jsou požáry, sucho nebo povodně;
provést identifikaci a vyhodnocení ekonomických, sociálních a bezpečnostních rizik i přínosů sanace v každé případové studii. Při tom zohlednit principy cirkulární ekonomiky a snížení zdravotních rizik způsobených expozicí kontaminantům, zejména u citlivých skupin obyvatel, přičemž zohlednit genderový rozměr. Hodnocení rizik by mělo brát v potaz biologickou dostupnost a mobilitu kontaminantů, mezi něž patří těžké kovy, kovy používané v elektronice (jako li-thium a vzácné zeminy), plasty a organické chemikálie (například PFAS, polycyklické aromatické uhlovodíky a pesticidy);
zajistit komplexní hodnocení environmentálních, ekonomických, sociálních a bezpečnostních rizik u navržených bio-založených a přírodních řešení.
Projekty mají také sdílet své metody a výsledky s ostatními výzkumy financovanými z této výzvy i s příbuznými probíhajícími nebo ukončenými projekty, například z předchozích témat rámce Horizont Evropa, která se zabývala zlepšenými bioremediačními a revitalizačními strategiemi nebo biosenzory a uživatelsky přívětivými diagnostickými nástroji pro environmentální služby.
Důraz klade i na zapojení občanské vědy pro lepší výběr a analýzu případových studií degradovaných ekosystémů. Pro úspěch výzkumu hraje významnou roli příspěvek sociálních věd, včetně občanské sociální vědy a genderových studií, především při hodnocení zdravotních rizik. Rovněž podporuje spolupráci různých aktérů a mezinárodní kooperaci.*
-zr-
