
Monitorování antimikrobiální rezistence v povrchových vodách je potřeba k posouzení rizik přenosu rezistence na člověka, uvádí zpráva EEA. AMR v prostředí je nově uznávána jako klíčová součást plánu EU pro zdraví „One Health“, a nová pravidla EU, například revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod, stanoví povinnost monitorování od roku 2030. Země proto musí zavést programy sledování tohoto nově identifikovaného rizika ve vodě.
Antibiotika a bakterie rezistentní vůči antibiotikům se v přírodě vyskytují přirozeně, ale hlavními zdroji jsou lidské a veterinární užívání antibiotik. Vypouštění z farmaceutických průmyslů, městských čistíren odpadních vod a upravených kalů, zemědělských hnojiv a odpadů může do prostředí šířit rezistenci. Přírodní prostředí může sloužit jako rezervoár rezistentních mikroorganismů a podporovat vývoj a selekci genů antibiotické rezistence. Přenos těchto genů mezi mikroorganismy je přirozený proces, který však může být zesílen lidskými aktivitami, například znečištěním a teplotou, uvádí zpráva EEA. Důkazy naznačují, že AMR v prostředí může podporovat vývoj a šíření rezistence, což ohrožuje zdraví lidí a zvířat.
Monitorování AMR v povrchových vodách doplní sledování již prováděné v dalších sektorech, jako jsou potraviny a zdraví zvířat. Zpráva EEA zdůrazňuje potřebu jasných cílů, harmonizovaných metod vzorkování, robustních kontrol kvality i centrálního systému hlášení dat. Základem jsou klíčové poznatky z pilotní studie skupiny expertů z 14 evropských zemí uskutečněné v roce 2024.
Monitorování životního prostředí pomůže identifikovat místa s vysokou koncentrací AMR, sledovat šíření rezistence a její vektory, informovat o trendech a nově vznikajících genech, posoudit účinnost zásahů, jako je hospodaření s odpady, a posílit naše porozumění rizikům spojeným s AMR.
EU podnikla významné kroky v boji proti AMR, včetně přístupu „One Health“ a akčního plánu zdůrazňujícího nutnost robustního dohledu a monitorování. Legislativní opatření EU s vodou související již začala řešit potřebu sledování a reportování AMR. Například revidovaná směrnice o městských odpadních vodách stanovuje metodiku sledování AMR v odpadních vodách. Probíhající dohody o revizích rámcové směrnice o vodách a dalších směrnic umožní zahrnout indikátory AMR do seznamů sledování povrchových a podzemních vod a vyvíjet metody monitorování AMR.
Antimikrobiální rezistence představuje dle Světové zdravotnické organizace hlavní hrozbu pro veřejné zdraví. Zatížení zdravotnictví infekcemi vyvolanými AMR je srovnatelné s nemocemi jako HIV nebo malárie a potenciálně mnohem větší. Odhady předpokládají do roku 2050 až 1,9 milionu úmrtí přímo připisovaných AMR a 8,2 milionu úmrtí s ní asociovaných. V EU, na Islandu a v Norsku ročně zemře přes 35 000 lidí na infekce rezistentními bakteriemi, což je číslo, které v posledních letech roste.
Hlavními faktory AMR jsou nadměrné a nesprávné užívání antibiotik v lékařství a veterině. Mikroorganismy si postupně vyvíjejí rezistenci proti antimikrobiálním látkám. Vypouštění z nemocnic a čistíren odpadních vod může šířit rezistentní bakterie a geny rezistence do životního prostředí, které tak hraje klíčovou roli jako rezervoár AMR a přispívá k jejímu šíření.*
-red-