Německý průkopnický projekt stanovuje nové standardy v recyklaci kovů z popela spaloven

Nové německé zařízení pro recyklaci popela, respektive kovů z komunálního odpadu má ambice posunout hranice cirkulární ekonomiky v Evropě. Projekt v Magdeburku představuje moderní technologii zpracování spodního popela, která umožňuje efektivní získávání cenných kovů a důkladně mění přístup k nakládání s odpady v energetice a průmyslu.

Přínos pro průmysl a životní prostředí

Spodní popel, který vzniká při spalování komunálního odpadu, je dříve považován za odpad s minimální hodnotou. V současnosti však obsahuje významné množství neferózních kovů, především hliníku, mědi, mosazi či nerezové oceli, jejichž zpětné získání představuje důležitý krok ke snížení závislosti na primárních surovinách a těžbě. Německý projekt, provozovaný společností Mitteldeutsche Schlackenunion (MDSU) v Magdeburku, zpracovává až 90 000 tun spodního popela ročně a patří mezi největší a technologicky nejvyspělejší svého druhu v Evropě.

Technologie recyklace využívá vícestupňový proces třídění kovů pomocí špičkových zařízení firmy STEINERT. Nejprve se pomocí vířivých proudových separátorů oddělují kovy od minerální frakce, následně X-ray transmisní technologie rozlišuje lehké kovy jako hliník od těžších kovů jako měď či mosaz a konečná fáze využívá X-ray fluorescence (XRF) k separaci kovů podle jejich chemického složení až do velikosti částic 5 mm. Výsledkem je vysoce čistý kovový výstup vhodný pro přímé zapojení do průmyslových dodavatelských řetězců.

Technologická inovace a posun cirkulární ekonomiky

Recyklace spodního popela je však náročná kvůli vysoké vlhkosti a korozivním vlastnostem materiálu. Proto je zařízení v Magdeburku vybaveno robustními nerezovými kryty a automatizovaným systémem regulace rychlosti dopravníků v reálném čase, což zajišťuje optimální separaci s minimem manuálního zásahu.

Podle Andreho Hartla, jednatele MDSU, je cílem extrahovat z popela maximum hodnotných surovin a přispět tak k udržitelnému hospodaření se zdroji. Projekt je proto považován za „majákový“ příklad praxe cirkulární ekonomiky, výrazně snižující závislost Evropy na těžbě primárních kovů a podporující environmentální udržitelnost.*

-sol-