Neshoda zemí na jednání OSN o regulaci plastového znečištění v Ženevě

Zástupci více než 180 států na konferenci OSN v Ženevě nedospěli k dohodě o omezení znečištění způsobeného plasty. Přestože byl během noci předložen kompromisní návrh textu úmluvy, nepodařilo se získat dostatečnou podporu pro jeho přijetí. Další postup jednání zůstává zatím nejasný.

Průběh a atmosféra jednání

Jednání, označované jako druhá část pátého kola (INC-5.2), trvala v Palais des Nations v Ženevě od 5. do 14. srpna 2025. Delegáti jednali přes noc ve snaze nalézt konsensus ohledně návrhu předloženého předsedou jednání, velvyslancem Luisem Vayas Valdiviesem z Ekvádoru. I přes intenzivní jednání bylo ráno 15. srpna oznámeno, že dohoda nebyla uzavřena. Delegáti EU, Francie a zemí Latinské Ameriky vyjadřovali výraznou frustraci nad nedosažením výsledku. Kolumbijský zástupce označil za překážku „malou skupinu států“, zejména ropné producenty, kteří odmítali omezení výroby plastů. Odpůrci stropů na výrobě plastů argumentovali potřebou zaměřit se spíše na recyklaci, opakované využití a redesign plastů místo regulace objemu produkce.

Důsledky a výhled do budoucna

Jednání o mezinárodní právně závazné úmluvě, která by zahrnovala celý životní cyklus plastů, se tak protahují. Složitá diskuse se vedla zejména o požadavku na zastropování produkce primárních (především fosilních) plastů, kterou chtělo přes 100 států. Naproti tomu země jako Saúdská Arábie nebo Rusko požadovaly větší důraz na zvládání odpadů místo snižování výroby. Řada institucí včetně skupiny 180 finančních domů volala po ambiciózním přístupu, jasných pravidlech pro odpovědné investování a rozvoji cirkulárních řešení. Další kolo jednání zůstává bez termínu a očekává se, že v mezičase budou státy přijímat národní a lokální opatření, protože krize plastového znečištění podle delegátů ohrožuje nejen ekosystémy, ale i veřejné zdraví a ekonomiky.

Podle údajů OECD globální produkce plastů i jejich odpadů stále roste a při absenci účinných opatření může objem plastového odpadu vzrůst z 353 milionů tun v roce 2019 na více než 1 miliardu tun v roce 2060. Recyklace přitom pravděpodobně pokryje pouze asi 17–20% veškerého odpadu, zatímco přibližně polovina plastů skončí na skládkách. Nejvíce plastů se využívá v obalovém průmyslu, stavebnictví a automobilovém sektoru.

Jednání o úmluvě navazuje na mandát schválený v roce 2022, který požaduje komplexní řešení v celém řetězci od výroby po likvidaci. Rozložení sil i ekonomické zájmy ukazují, že cesta ke skutečně účinné globální dohodě vede přes složitá a dlouhá vyjednávání.*

-sol-