Nově vzniklá iniciativa Starostové pro zálohy nesouhlasí s informací České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) z konce loňského roku, že od ledna 2025 mohou lidé v celé České republice odkládat plechovky do žlutých kontejnerů. "Pravidla třídění odpadu totiž nastavují jednotlivé obce a města a většina z nich dosud nezavedla tzv. multikomoditní sběr, který by umožňoval společné třídění kovů, plastů a nápojových kartonů," připomínají zástupci iniciativy starosta obce Němčovice Karel Ferchsmann a starosta města Černovice Jan Brožek. Souhlasí s nimi i starosta města Železná Ruda Filip Smola nebo starosta města Svitavy, senátor David Šimek.
„Zjednodušené tvrzení ČAOH může vyvolat v občanech mylná očekávání a způsobit komplikace na třídicích linkách. Odpovědnost za odpadové hospodářství nesou města a obce, a kvůli nedostatečné infrastruktuře většina z nich není připravena na sběr kovů prostřednictvím žlutých kontejnerů,“ říká Jan Brožek, starosta města Černovice na Pelhřimovsku a člen iniciativy Starostové pro zálohy, s tím, že multikomoditní sběr sice funguje v některých obcích, ale jde spíše o výjimky. Jeho slova potvrzují i starostové dalších obcí a měst, mezi něž například patří Honbice, Zašová, Nemyslovice, Libín, Žďár nad Sázavou, Velké Přílepy, Kobylisy, Oslavice a řady dalších, kde mulitkomoditní sběr nemají.
Rovněž podle městské společnosti Pražské služby se od nového roku nic nemění ani v rámci české metropole. Pražské služby vyzvaly občany i návštěvníky Prahy, aby se i nadále řídili polepy na popelnicích a kontejnerech. Do těch žlutých na veřejných stanovištích patří v Praze pouze plast a nápojový karton. Na multikomoditní sběr není v Česku připravena infrastruktura. Ze 140 třídicích linek v ČR je podle iniciativy Starostové pro zálohování na dotřiďování kovů od plastu připraven pouze zlomek. Třeba hliník umí třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka.
Situaci ještě více ztěžuje dlouhodobý problém obcí s přeplněnými kontejnery i s tzv. litteringem – volně pohozenými odpadky na veřejných prostranstvích a v přírodě. To, co vidíme v ulicích i přírodě, je selhání současného systému. Pokud něco zásadně nezměníme, problémy budou jen narůstat. Zálohování může pomoci alespoň část z nich vyřešit," varuje Jan Brožek. S jeho slovy souhlasí i Filip Smola, starosta města Železná Ruda na Klatovsku: „U našich sousedů v Německu či na Slovensku systém záloh funguje. Záloha za každou lahev nebo plechovku motivuje lidi, aby obaly vraceli zpátky do obchodu. Bez zálohování zůstane starost o úklid nepořádku na bedrech nás měst a obcí."
Zálohový systém již dnes úspěšně funguje v 17 evropských zemích a dosahuje mimořádných výsledků. Výhodou systému je uzavření materiálové smyčky – PET lahve i plechovky se díky zálohám transformují na nové obaly, čímž se minimalizuje plýtvání cennými surovinami. „Plošné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky potřebujeme, protože současný systém nefunguje,“ uvádí za iniciativu Starostové pro zálohy starosta obce Němčovice na Rokycansku Karel Ferschmann a dodává: „Plastové lahve a nápojové plechovky teď končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech. Pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám.“
„Češi sice třídí většinu materiálu příkladně, ale třídění ještě neznamená recyklaci. PET lahve a plechovky často končí na skládkách nebo ve spalovnách. Zavedení záloh by umožnilo dostat z těchto cenných surovin maximum, zamezit plýtvání a stát se lídry v opravdové recyklaci,“ potvrzuje Jan Brožek.
Vyšší desítky starostů napříč republikou již aktivně podporují zavedení zálohového systému prostřednictvím iniciativy Starostové pro zálohy. Ta vznikla jako odpověď na postoj Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR , které zálohování odmítají. Iniciativa Starostové pro zálohy naopak v zavedení zálohového systém vidí v ní příležitost pro modernizaci odpadového hospodářství a čistší životní prostředí. „Obce už nemají prostor pro rozšiřování kontejnerů a současný systém naráží na své limity. Zálohování není jen možnost, je to nutnost," apeluje Jan Brožek a dodává, že zavedení záloh by nejen pomohlo uklidit ulice a přírodu, ale také ušetřilo obcím na nákladech za svoz odpadu.
Zkušenosti z okolních zemí ukazují, že funkční zálohový systém funguje téměř okamžitě a přináší jasné výsledky – méně odpadu, čistší prostředí a efektivní recyklaci. Pokud se Česká republika chce tedy vydat cestou odpovědného nakládání s odpady, nemůže zavedení záloh ignorovat. „Ačkoli by se mohlo zdát, že starostové stojí na druhém břehu, řada z nich si uvědomuje, že jim zálohování vezme břímě odpovědnosti alespoň za část odpadů. Navíc i občané zálohování jednoznačně podporují,“ uzavírá senátor David Šimek, starosta města Svitavy.*
/tz/
Ilustrační foto: web Starostové pro zálohy
Argumentaci Svazu měst a obcí ČR, stejně jako Sdružení místních samospráv ČR proti povinnému zálohování časopis Moderní obec představoval například zde: https://moderniobec.cz/sdruzeni-mistnich-samosprav-formulovalo-sedm-duvodu-proc-nezavadet-povinne-zalohovani-pet-lahvi/ , zde: https://moderniobec.cz/svaz-mest-a-obci-cr-odmita-ministersky-navrh-na-zalohovani-pet-lahvi-a-napojovych-plechovek/ nebo zde: https://moderniobec.cz/stazeni-a-prepracovani-navrhu-na-povinne-zalohovani-pet-lahvi-pozaduje12-pripominkovych-mist-vcetne-sdruzeni-mistnich-samosprav-cr/ .
