Jedním z odvětví, které je často v otázce nakládání s odpady opomíjeno, jsou provozní kapaliny. Konkrétně kapaliny na bázi glykolu, které se používají v automotive segmentu, v budovách, energetice nebo na sportovištích. Ročně těchto kapalin vyprodukuje v Česku kolem 2700 tun pouze jediná společnost, CLASSIC OIL z Buštěhradu s 30% tržním podílem. Za celé Česko ale eviduje Ministerstvo životního prostředí pouze 1250 tun odpadu.
Data nesedí
„Data o glykolových odpadech nesedí. Tyto kapaliny se nijak neodpařují, potřebujete je v různých systémech pravidelně měnit. Logické by tak bylo, že roční objem nových produktů na trhu bude přibližně stejný jako roční objem odpadu. Není tomu ale tak. Pouze za CLASSIC OIL jsme v roce 2021 uvedli na trh kolem 2700 tun glykolové kapaliny. Za celé Česko ale máme ve stejném roce data pouze o 1250 tunách odpadu, což je méně než polovina naší produkce. Odpad se samozřejmě eviduje s určitým zpožděním než výroba materiálu, ale u takto velkého rozdílu něco jednoduše nesedí,” vysvětluje Jan Skolil, technický ředitel CLASSIC OIL.
Odpad z glykolových kapalin je navíc evidován v kategoriích nebezpečných odpadů a jeho zpracování by tak mělo být přísně regulováno. Konkrétně v Katalogu odpadů spadá pod čísla 160114N (Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky), 160115O (Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem 160114N). „Obvykle se glykolové kapaliny likvidují ve spalovnách nebo ve specializovaných čističkách odpadních vod. Jedná se ale o materiál, který lze velice efektivně recyklovat, což se ale bohužel děje pouze v minimální míře,” dodává Jan Skolil.
Vyhýbání se poplatkům
Důvodem pro ztrácející se odpad mohou být například poplatky, které musí producent odpadu za likvidaci platit. „Likvidace odpadů spalováním je energeticky velice náročné a odpovídá tomu také její cena. Ta se pohybuje již nad 5 Kč za kilogram. V našem závodě v CLASSIC OIL glykolové odpady recyklujeme a vyrábíme nové produkty. Cena recyklace tohoto odpadu je pro producenty odpadu oproti likvidaci levnější o vyšší desítky procent. I přesto u mnoha subjektů necítím motivaci nám odpad k recyklaci odevzdat,” komentuje Jan Skolil.
Odpady a recyklace technických kapalin jsou složitou problematikou. I přes velice široké využití těchto produktů se jedná o odpady, které nejsou na první pohled viditelné, a proto netáhnou tolik pozornosti. Recyklace těchto kapalin ale přináší mnoho pozitiv. „Nechali jsme si spočítat uhlíkovou stopu kapalin z recyklátu, a ta je až o 42 % nižší než stopa produktu z panenské suroviny. Pokud k environmentální stopě přičteme i ekonomickou úsporu, zcela určitě má smysl o recyklaci tohoto produktu mluvit. Naneštěstí jsme jedinou firmou v Česku, která glykolové kapaliny recykluje, a tak jsme paradoxně v nevýhodě. Firmy často neví, že nám mohou odpad odevzdat k recyklaci a v rámci veřejných zakázek nemohou být environmentální kritéria zohledněná, abychom díky recyklaci nebyli v neférové výhodě oproti ostatním účastníkům tendru,” vysvětluje Jan Skolil.*
-zr-