V Česku se podle dat Eurostatu ročně vyhodí více než 1 milion tun jídla. V přepočtu na obyvatele pak každý Čech za rok vyhodí 101 kg kvalitních potravin. Podle průzkumu Too Good To Go a výzkumné agentury STEM/MARK 87 % Čechů zaujímá k plýtvání jídlem negativní postoj a celých 90 % souhlasí s tím, že by podniky měly nabízet zbylé potraviny na konci dne za lepší ceny, aby se zamezilo jejich vyhození. Na druhou stranu 81 % Čechů tvrdí, že si nemohou dovolit žít udržitelně .
Například aplikaci Too Good To Go si v Česku stáhlo již přes 50 000 uživatelů a partnerská síť společnosti čítá více než 200 lokálních podniků, které zachraňují jídlo před vyhozením. V aplikaci jsou nyní dostupné všechny pobočky Foodora Market, které zákazníkům nabízí rychlé doručení všech potřebných produktů. V Dobrovacích tak mohou uživatelé nyní najít širokou nabídku čerstvých i trvanlivých potravin, kterým se blíží doba expirace a jsou vhodné k přímé spotřebě, ke zpracování nebo na vaření.
Uživatelé si mohou přes aplikaci rezervovat Dobrovaky naplněné mixem přebytečných potravin z restaurací, pekáren a kaváren či obchodů za sníženou cenu oproti původní maloobchodní hodnotě obsahu. Uživatel se pak dostaví v časovém okně pro vyzvednutí, které podnik nastaví, ukáže účtenku v aplikaci a obdrží svůj Dobrovak.
Obdobně funguje také projekt Nesnězeno, který se před dvěmi lety spojil s platformou Munch. Díky více než 3 500 partnerům a 2 000 000 stáhnutí aplikace, kteří sistáhli aplikaci, je nyní Munch a Nesnězeno k dispozici ve více než 200 městech ve čtyřech zemích. Loni v dubnu se k platformě připojil také například obchodní řetězec PENNY, když začal nabízet výhodné balíčky především čerstvých potravin, kterým brzy uplyne doporučená doba spotřeby. Z pilotního projektuv jednom obchodě se nabídka balíčků rozrostla na 51 prodejen. A aktuálně se rozšiřuje až na 200, což jebezmála polovina obchodů PENNY v Česku.
Dále v Česku funguje také například Zachraň jídlo, který se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení. Organizuje také převoz nevydaných obědů z jídelen pro charitativní účely.
Snížit plýtvání potravinami žádá i Evropská komise a shodly se na něm členské státy EU. Legislativa stanovující jak je třeba plýtvání snížit do roku 2030, však ještě není a podle ředitele Food Waste Institutu Pavla Kosorina vyjdou požadavky z širší debaty.
Například obchodní řetězce se už v minulých letech pustily do kampaní a opatření, která pomohla snížit množství produkovaného odpadu. Jde například o zlevňování rychle se kazícího zboží, nebo jehož konec trvanlivosti se blíží. Funguje úzká spolupráce mezi řetězci a potravinovými bankami. Stejně tak se podařilo v posledních letech citelně snížit množství odpadu z restaurací.
Domácnosti však trendu víceméně odolávají. Podle výzkumu na Mendelově univerzitě připadá na každého obyvatele ČR 37 kilogramů vyhozených potravin za rok, MŽP operuje se 60 kilogramy. "Edukace v plýtvání potravinami v podstatě dosud neexistuje," řekla Lea Kubíčková z provozně-ekonomické fakulty, pod jejímž vedení výzkumy na univerzitě začaly. Lidé pode ní často nakupují impulzivně, nedokážou si nákup ani zpracování potravin naplánovat. "Když lidé přestanou plýtvat, zůstane jim především více peněz v peněžence. Jsem si jistý, že na ekonomickou motivaci budou Češi slyšet," doplnil Kosorin.
-sol-
