Dokument zdůrazňuje nutnost modernizace české energetické infrastruktury a dosažení 30% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030, což vyžaduje odstranění legislativních překážek a zrychlení povolovacích procesů. Během prezentace doporučení zazněla také výzva k akceleraci výstavby obnovitelných zdrojů, modernizaci přenosových soustav a investicím do technologií pro akumulaci energie a flexibilní řízení spotřeby.
„Musíme, bohužel, čekat na stát ve formě legislativy. Legislativa není dokončená, ty vize nejsou přetransformované do finálních podob a to dost významně ovlivňuje finální projekty. Ale samozřejmě my jako společnost musíme jít nějakým způsobem těsně v závěsu té legislativy tak, abychom byli schopni dokončit projekty. Pro nás je stěžejní rok 2030, přeci jenom transformace rafinérie a obecně těžkého průmyslu je trošičku něco jiného než třeba transformace služeb. My jsme se jako společnost k uhlíkové neutralitě zavázali do roku 2050, ale přesto si myslím, že role státu je stěžejní a celá ta změna je legislativní, to znamená, že legislativa je klíčová,“ vyjádřil se během panelové diskuse s názvem Co stojí v cestě dekarbonizaci průmyslu? Martin Růžička ze společnosti ORLEN Unipetrol.
Jedním z partnerů akce byla také Aliance pro bezemisní budoucnost. „Aliance pro bezemisní budoucnost velice vítá a podporuje vytvoření tohoto dokumentu a zároveň se ztotožňuje se základními tezemi výzvy. Vnímá zároveň potřebu dopracovat a přinést detailnější plán v rámci sekce ‚Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu‘. Tímto se tedy zavazuje společně spolupracovat na konkrétních řešení a plánu pro tento sektor a tímto i celou výzvu aktivně podpoří,“ uvedla Jana Morávková, ředitelka.
Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu se, dle dokumentu Cesty k lepšímu Česku, týká především „elektrifikace, využití geologického ukládání CO2, zajištění dovozu zeleného vodíku, a podpory investic, inovací a vývoje infrastruktury pro sběr a kvalitní zpracování druhotných surovin; podpory recyklovaných a jiných klimaticky šetrných stavebních matriálů, včetně odstranění regulačních bariér k využívání ve velkém měřítku a jejich upřednostnění v kritériích stavebních veřejných zakázek, zaměření na hodnocení celého životního cyklu staveb a uplatnění principů cirkulárního stavebnictví; snižování energetické náročnosti, využití kogenerace a přechod na obnovitelné zdroje, recyklace plastů a přechod na pokročilá biopaliva, podpora vodíku, zmapovat potenciál pro využití vytěžených naftových dolů pro ukládání CO2.“
„Zvlášť v těžkém průmyslu jako v petrochemii, v energetice ty změny půjdou pomalu a my vidíme, že firmy, které se opravdu snaží o nějakou dekarbonizaci tak dokážou uspořit dvě, tři, čtyři procenta uhlíkové stopy ročně. Pokud se nám podaří snížit uhlíkovou stopu o čtyři procenta, tak je to dobrý. Když přijde firma a řekne ‚loni jsme snížili uhlíkovou stopu o deset procent‘, tak je potřeba zpravidla pozvednout významně obočí a začít klást nepříjemné otázky,“ uvedl na konferenci Lukáš Ferkl ze společnosti EnviTrail.
Mezi signatáře výzvy k modernizaci ekonomiky a energetiky patří Změna k lepšímu, Jihomoravské inovační centrum, Frank Bold, Fakta o klimatu, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj, Solární asociace, Business Leaders Forum, Hnutí Duha, Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), Tilia Impact Ventures, Asociace udržitelného podnikání, Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, Středočeské inovační centrum, Aliance pro energetickou soběstačnost a Aliance glampingu a malého bydlení. Aliance pro bezemisní budoucnost se k výzvě připojila coby sympatizant.
Aliance pro bezemisní budoucnost
