Profesní a odborné organizace nesouhlasí s návrhem Ministerstva financí (MF) na omezení státem garantované podpory obnovitelných zdrojů. Mezi nimi je například Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Resort připravil sérii čtyř opatření, díky kterým by státní rozpočet měl ušetřit peníze na podporu především fotovoltaických elektráren s výkonem vyšším než 30 kW. Ty jsou podle MF překompenzované a ohrožují hospodářskou soutěž.
„Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a důsledně v souladu s právem EU kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků. Zavedeme individuální kontroly tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy roční zisk zmíněných solárních elektráren, stanovíme rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak ČR povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise, zkorigujeme výpočet IRR a v neposlední řadě zrušíme podporu OZE ve dnech tzv. záporných cen elektřiny,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal: „Dle informací od MPO vyplývá, že státní rozpočet ročně vyplatí kolem 25 mld. Kč na OZE, dalších více než 20 mld. Kč vybereme přímo od domácností a firem a z této částky jde přes 60 % majitelům solárních elektráren a podstatná část pak těm připojeným do sítě v roce 2009 a 2010. Miliardové sumy pro fotovoltaiky ze zmíněných dvou let tak každý rok končí u úzké skupiny osob či entit. Opatření nezavadíme jen kvůli státnímu rozpočtu na příští rok, ale pokud návrhy projdou, pozitivně se dotknou především rozpočtů na roky 2026 až 2030. Přicházíme s konkrétním řešením problému překompenzace majitelů některých solárních zdrojů, která zde fungovala mnoho let.“
Odpůrci však tvrdí, že podle nedávné studie Deloitte se škody těchto opatření vyšplhají až na 141 miliard korun. Podle oborových svazů také již někteří zahraniční investoři oznámili případné arbitráže, a o problematice chtějí s ministrem financí jednat také velvyslanci. „Pozměňovací návrhy test ústavnosti nesplňují. Narušují legitimní očekávání, jistotu a předvídatelnost,“ uvedla předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková. Rovněž František Chaloupecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, řekl, že by návrhy zásadním způsobem zničily podnikatelské prostředí.
Jedním z hlavních úsporných opatření má být zavedení individuálních kontrol vnitřního výnosového procenta s uložením břemene tvrzení výrobci elektřiny, které se týká fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 s celkovým instalovaným výkonem 30 kW a více. Návrh vychází podle MF z toho, že v zákoně existuje výše vnitřního výnosového procenta (IRR - de facto míra ziskovosti). Dosažení tohoto procenta se nikdy v minulosti individuálně nekontrolovalo, pouze se provádělo plošné sektorové šetření, které však mělo poměrně vážné nedostatky a nebylo funkčně schopné překompenzaci na individuální úrovni odstranit. Například i kvůli tomu, že sankce za neposkytnutí dat provozovateli těchto solárních zdrojů byla zanedbatelná.
Problematika záporných cen
Resort chce také zrušit podporu v případě tzv. záporných cen, tedy případy, kdy elektřina nenajde využití. "Proto už nyní pro nové zdroje v souladu s legislativou EU platí, že když je záporná cena na trhu, tak tyto zdroje nemají nárok na provozní podporu," uvedlo MF s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nově navrhuje, aby se toto pravidlo od 1.1.2026 vztahovalo na veškeré podporované zdroje, tedy i ty dříve postavené.
"V tuto chvíli nejsme schopni vyčíslit úspory, které díky všem těmto nástrojům vzniknou. Jak jsme ale uvedli v minulosti, předpokládáme, že po náběhu všech opatření mohou být tyto úspory pro rozpočet a daňové poplatníky v řádu jednotek miliard až nižších desítek miliard korun," uvedlo MF ve své zprávě.
Dluh vůči investorům
„O návrhu informoval už například deník Financial Times. Celý svět, včetně zahraničních investorů, se tak dozvěděl, že česká vláda porušuje své sliby a vlastní pravidla pro investory. Proč by u nás měl nyní kdokoliv investovat? Nejde totiž o boj proti všemožným dotacím, jak vláda tvrdí, ale o nesplácení již vzniklého dluhu vůči investorům, což je závažný problém“ zdůraznil ekonom Petr Bartoň.
„Představený návrh je pro české snahy o energetickou transformaci likvidační a problematický hned na několika úrovních. Přichází v době, kdy stále v podílu obnovitelných zdrojů energie zaostáváme za zbytkem Evropy a pro dodržení cílů v český energetických strategiích potřebujeme nutně stavět další obnovitelné zdroje. Namísto podpory ale nyní hrozí krach i těch elektráren, které už v Česku fungují. Stávající investoři navíc nebudou moci budovat nové zdroje. A nové investory stát tímto podkopáním důvěry odradí,“ dodal Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.*
-sol-