Vláda rozhodla o poskytnutí dvou miliard korun obcím na obnovu vodohospodářské infrastruktury poničené povodněmi. Finanční prostředky rozděluje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR z mimořádné výzvy „Obnova infrastruktury pro životní prostředí“. Podporu mohou čerpat obce a společnosti s alespoň polovičním podílem obcí, a to od 9. října 2024. Obce mohou peníze využít na zprovoznění základní vodohospodářské infrastruktury určené pro veřejnou potřebu. Jde například o zaplavené a poničené zdroje pitné vody, čistírny odpadních vod a související objekty. Z poskytnutých prostředků obce dále vyčistí a zprovozní vodovodní sítě, kanalizační stoky, ale i domovní přípojky. Zafinancovat mohou i dočasná řešení na zajištění pitné vody a odvod odpadních vod.
Od 9. října mohou obce požádat také o mimořádnou pomoc 40 tisíc korun paušálně pro každou vyplavenou domácnost. Vyhrazena je jedna miliarda korun, která je určena domácnostem v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, stejně jako v obci Frýdlant na Liberecku, které byly zasaženy povodní. K čerpání podpory ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman upřesnil: „Samosprávy příspěvek obdrží v plné výši automaticky zálohově po jejím schválení, což výrazně usnadní financování obnovy v postižených oblastech.“ Mimořádná dotační podpora je jedním z kroků k tomu, aby domácnosti zasažené povodní mohly co nejrychleji obnovit svá obydlí a zajistit své základní potřeby.
Moravskoslezský kraj poskytne na obnovu a rozvoj území po povodních 350 milionů korun. „Nejde jen o finance na odstraňování prvotních škod po povodních, ty posíláme obcím už teď. Dvaačtyřicet obcí už z krajského rozpočtu na svůj účet dostalo každá po půl milionu korun. Je nutné nejen co nejdříve odstranit škody po velké vodě, ale myslet i na další rozvoj regionu. Bude to stát spoustu úsilí a peněz,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica. Největší škody jsou podle něj tam, kde došlo k zaplavení vodou z řek. Ale krajské příspěvkové organizace, školy, sociální zařízení, nemocnice napříč celým regionem hlásí poškození majetku i z přívalových srážek. „Odhadujeme, že škody se vyšplhají do stovek milionů korun. S výjimkou silnic a mostů jsme pojištění, takže počítáme s tím, že velkou část škod pokryjí pojistky,“ řekl hejtman Bělica. Předběžné odhady škod na silnicích a mostech, které kraj spravuje, se blíží k jedné miliardě korun.
„Máme zpracovaný rozsah povodňových škod pro výrobu a distribuci pitné vody, stejně jako pro odvádění a čištění vody odpadní a jejich finanční náročnost. Pojištění pokryje patrně jen část celkových škod, které dosáhnou zhruba čtvrt miliardy korun,“ popisuje mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava Marek Síbrt. Firma SmVaK Ostrava provozuje 77 čistíren odpadních vod, z nichž 59 vlastní a 18 jich provozuje na základě smluvních vztahů především s městy a obcemi v moravskoslezském regionu. Postiženo povodní bylo 23 čistírenských provozů, které byly zaplaveny, odstaveny od dodávek elektrické energie, případně došlo k poškození klíčových zařízení a vybavení.
„Úplně vyřazeny z provozu byly čistírny odpadních vod v Bohumíně a Orlové, zaplavena byla také jedna z našich největších čistíren odpadních vod v Opavě, kde se hladina v areálu pohybovala od 30 do 70 centimetrů,“ komentuje mluvčí následky povodní a dodává, že v nejníže položené části areálu, kde je umístěna rozvodna dmýchárny, čerpadla kalů včetně rozvodny ASŘTP a všechna dmychadla, výška vody dosáhla až tří metrů. V budově, kde se nachází zahušťovač kalu, voda vyvrátila a zničila okna, přičemž došlo ke zničení zahušťovače. „V Dolním Benešově byl v celém areálu metr vody, došlo k zatopení rozvodny, dmýchárny a dalších pomocných provozů a zařízení. V Opavě-Vávrovicích a Jilešovicích u Háje ve Slezsku byly čistírenské areá-ly kompletně zatopeny,“ pokračuje Marek Síbrt ve výčtu škod. Z téměř 220 kanalizačních čerpacích stanic jich bylo zaplaveno, odstaveno od přívodu elektrické energie nebo jinak poškozeno 90. Na konci první říjnové dekády byly nefunkční z důvodu totální devastace, zaplavení bahnem nebo závady elektroinstalace pouze tři stanice. Na opravách se intenzivně pracovalo.
Bezprostředně poté, kdy voda z čistírenských areálů odtekla, případně ji pracovníci odčerpali, začalo odstraňování povodňových škod. A to na všech místech, kde to bylo možné především z hlediska zajištění bezpečnosti zaměstnanců, ale také technických a provozních náležitostí. Je nutné odstranit bahno a další naplaveniny, které voda přinesla, aby bylo možné přistoupit k postupnému obnovování provozu. „U všech provozů byl stanoven jasný harmonogram odstraňování škod od čištění areálů až po postupné vysoušení, čištění a znovuuvedení do provozu jednotlivých technologií a zařízení,“ vysvětluje tiskový mluvčí. Dále popisuje, že v čistírenských areálech v Orlové, Opavě a Bohumíně se postupně obnovuje provoz, rozjelo se hrubé předčištění a mechanická část čistírny, podle předpokladu by do konce října měla fungovat také biologická část čistírny. „Nejnáročnější bude s ohledem na rozlehlost areálu, sílu povodňové vlny a míru poškození situace v Opavě,“ upozorňuje Síbrt. Ke konci září bylo podle jeho informací zprovozněno hrubé předčištění, čemuž předcházelo zprovoznění elektroinstalace. Intenzivní práce probíhají v dmýchárně, kdy jedno dmychadlo je zapůjčené a další dvě objednaná. „Intenzivně také sháníme měniče a elektrovýzbroj pro jednotlivá čerpadla kalů. Připravuje se také kompletní obnova automatizovaného systému řízení technologických procesů v objektu dmýchárny. Půjde-li vše podle plánu, čistírna by mohla být v obnoveném provozu i s biologickou částí v průběhu listopadu,“ doufá mluvčí.
Nejvýznamnější problém vzniklý při zásobování významných sídlech regionu pitnou vodou bylo zničení části jednoho ze dvou přivaděčů pitné vody pro Karvinou, který do města směřuje z vodojemů v Havířově-Bludovicích. Šlo o lokalitu v blízkosti přemostění přes řeku Olši u vjezdu do města. „Přívod pitné vody tímto přivaděčem do města musel být zastaven a prováděli jsme řadu manipulací na síti tak, aby se tato situace nijak nedotkla lidí ve městě. Posílili jsme odběr pitné vody z vodojemů nad Doubravou a zprovoznili čerpací stanici v blízkosti Obchodně-podnikatelské fakulty v Karviné, abychom vykryli rizika deficitu dodávek pro střední a tlakové pásmo ve městě,“ objasňuje postup Marek Síbrt. Zdůrazňuje, že následně v rekordním čase několika dnů dokázali vodohospodáři obnovit v daném místě provizorní přivaděč z polyetylenu tak, aby zajistili pro odběratele ve městě dostatek kvalitní pitné vody. Aktuálně probíhají projekční a další práce na tom, aby provizorní řešení bylo nahrazeno řešením dlouhodobým. „To je důležité také pro to, aby mohla být obnovena dodávka pitné vody do polského příhraničí přes zrychlovací stanici v Petrovicích. Toto zásobování bylo pozastaveno bezprostředně poté, kdy velká vody přivaděč zničila,“ podotýká Síbrt.
„Škoda, kterou způsobily povodně v Ostravě na vodohospodářské infrastruktuře, je významná. Havarijní stav ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze, která se ocitla zcela pod vodou, intenzivně řešíme od prvních okamžiků a znovuobnovení jejího provozu je pro nás prioritou,“ uvedl Aleš Boháč, náměstek primátora statutárního města Ostrava pro životní prostředí. Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze je vlivem uplynulých povodní mimo provoz a odpadní vody z většiny domácností a firem v současnosti tečou do řeky Odry. I přes veškerou snahu zaměstnanců společnosti OVAK a dodavatelských firem, které se na řešení této situace podílejí, je předpoklad, že k opětovnému zahájení, alespoň částečného čištění, nedojde dříve než do konce roku 2024.
„Oceňuji rychlost, s jakou ministerstvo zareagovalo na potřeby dotčených vlastníků vodohospodářské infrastruktury,“ sdělil Petr Konečný, ředitel společnosti Ostravské vodárny a kanalizace. Práce na sanaci, repasích a výměnách zařízení Ústřední čistírny odpadních vod probíhají podle něj velice rychle. „Byla již vyklizená správní budova, vyvezen odpad z budov a většina naplaveného odpadu z areálu. Proběhlo napojení správní budovy na elektrocentrálu,“ vyjmenovává Konečný. Dále doplnil, že byl demontován vadný VN rozvaděč z hlavní trafostanice a na jeho místo je instalován nový rozvaděč. Na trafostanici se vysušují rozvaděče nízkého napětí a desítky servopohonů a elektromotorů byly odvezeny na vysušení a opravu.
Aleš Boháč rovněž zmínil nefunkčnost šesti čerpacích stanic odpadních vod v lokalitách Lhotka, Nová Ves, Přívoz a Třebovice. Ale město podle něj řeší i řadu dalších situací, jako je zajištění bydlení pro povodní zasažené obyvatele, kteří se ještě nebudou moci vrátit do svých příbytků.
Jesenicko si prošlo extrémními povodněmi, které domácnosti odřízly od pitné vody a napáchaly obrovské škody na vodohospodářské infrastruktuře. „Jako člen povodňové komise jsem krizovému týmu přinášel čerstvé informace o stavu vodohospodářské sítě a my jsme tak mohli flexibilně koordinovat práce na odstraňování následků," zmínil pozitivní efekty zapojení VaK Jesenicka do popovodňových prací technický ředitel Robert Černý. Prvotním úkolem bylo zajistit zásobování Jesenicka pitnou vodou, což se postupně a poměrně velmi rychle povedlo. Z pohledu Vak Jesenicka jako dodavatele pitné vody a zpracovatele vody odpadní bylo důležité, co nejrychleji zjistit míru poškození úpravny vody v Adolfovicích a čistírny odpadních vod v České Vsi a okamžitě se pustit do jejich oprav. „Díky enormnímu nasazení nejen našich kolegů v terénu a velké podpory prakticky všech zaměstnanců naší společnosti se nám někde v řádech hodin, někde v řádech dnů postupně podařilo obě klíčové technologie zprovoznit," ocenila práci svých lidí ředitelka VaK Jesenicka Lenka Podhorná.
Za pomoci těžké techniky vojáků a hasičů, ale i díky dobrovolníkům řešili vodohospodáři naplaveniny, splašky, poškození rozvodů a uzávěrů a četná přerušení vodovodů do obcí Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Hradec – Nová Ves a Mikulovice. Za cenu mnoha provizorních řešení se postupně dařilo napouštět všechny vodojemy. Od momentu, kdy se povedlo zprovoznit úpravnu vody, vodohospodáři zahájili pravidelný monitoring kvality vody.
Vodohospodáři na Jesenicku velmi oceňují vzájemnou pomoc mezi vodohospodářskými společnostmi. Státní podnik Povodí Vltavy zapůjčil vůz Škoda Yeti, kolegové z VHS Sitka a SmVaK Ostrava pomohli při práci na tzv. suchovodech v Bělé pod Pradědem a České Vsi. Suchovody jsou potrubí tažená po zemi, která vodohospodáři využili, aby připojili i domácnosti, jež nešlo napojit standardním způsobem.
Z hlediska zásobování vodou na Šumpersku patřila k nejvíce poškozeným lokalitám oblast Rapotín – Vikýřovice – Petrov nad Desnou (spodní část). Vodovod pro veřejnou potřebu byl rozbouřenou Desnou nad soutokem s Mertou zcela zničen v délce zhruba 200 m. Do poškozeného potrubí následně vnikla říční voda s transportovanými splaveninami. Spodní část obcí byla přechodně napojena na šumperskou síť, čímž bylo zajištěno omezené zásobovaní postižené lokality, byť s výrazně menším tlakem. Následně byl vodovod provizorně propojen suchovodem a od středy 18. 9. 2024 byla obnovena dodávka vody do dosud odstavených částí obcí Rapotín, Vikýřovice a Petrov nad Desnou.
Na území vymezeném správním obvodem obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk platí do 12. listopadu 2024 stav nebezpečí vyhlášený kvůli povodním. Jde o opatření nezbytné pro pokračování efektivní likvidace následků povodní, protože mimo jiné umožní i nadále využívat vojáky Armády ČR a příslušníky dalších složek při nezbytných likvidačních pracích a obnově postiženého území.
S následky, které velká voda v postižených oblastech zanechala, bojovali hasiči, policisté, vojáci, dobrovolníci a zástupci firem a institucí, kteří v koordinaci se starosty obcí pracovali na obnově území, poškozené infrastruktury, úklidu obcí a zasažených objektů. V terénu vypomáhaly stovky kusů nejen základní, ale i specializované techniky. Obrovskou posilu pro hasiče znamenal vyprošťovací tank ze Záchranného útvaru Hlučín, který pomáhal vytahovat popadané mosty a lávky.
Postižené obce se mimo jiné potýkaly s obrovským množstvím povodňového odpadu. Ve Vidnavě bylo zřízeno místo určené pro jeho shromažďování, třídění a úpravu. Příprava místa probíhala za pomoci pásového nakladače Záchranného útvaru Hlučín, Hasičského záchranného sboru České republiky. Nakladač je osazen kamerami a termokamerou a disponuje také možností dálkového ovládání.
Hana Tomášková
