Komplexní nástroj pro odpadové hospodářství v loňském roce získal 1. místo v kategorii „Odpadové hospodářství“ v soutěži Komunální projekt roku 2023. Projekt je realizován společně s odborem ochrany životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a městskou společností OICT. Je rozdělen na tři samostatné části – Chytrý svoz odpadů, RFID čipy na odpadových nádobách s horním výsypem a webová aplikace Moje Praha. Umožňuje monitoring vybraných parametrů – detekci skutečně provedeného svozu a zaplněnost odpadu včetně historie zaplnění u všech nádob na separovaný odpad se spodním výsypem na území hlavního města Prahy. Chytrý svoz odpadu je založen na senzorech k monitorování naplněnosti v odpadových nádobách, RFID čipy umístěné na nádobách umožňují detekovat skutečně provedené svozy odpadových nádob na tříděný odpad s horním výsypem a aplikace Moje Praha přispívá k informovanosti občanů. Lidé mohou pomocí webové aplikace odpady.mojepraha.eu najít nejbližší kontejnerová stání na tříděný odpad podle aktuální polohy nebo filtrovat stanoviště podle požadovaného druhu odpadu. Díky aplikaci také zjistí, co patří do odpadové nádoby a kdy dojde k jejímu svozu. Novinkou v této webové aplikaci je také možnost vyhledání přistavení velkoobjemových kontejnerů, či zjistit návštěvnost sběrných dvorů provozovaných magistrátem.
V současné době testuje metropole zapojení umělé inteligence do Komplexního nástroje pro odpadové hospodářství. To probíhá bezplatně na specializovaném pracovišti ČVUT Evropského centra pro digitální inovace. „Spolupráce s Evropským centrem pro digitální inovace při Českém vysokém učení technickém v Praze, EDIH CTU, začala účinností smlouvy – tedy zveřejněním smlouvy v Registru smluv, a je plánována do 31. 8. 2025, což je nejzazší termín, do kdy jde podle pravidel využití služeb, pro město, bezplatnou spolupráci využít,“ upřesňuje tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman. Na projektu se podílí odbor ochrany přírody (OCP) pražského magistrátu a městská společnost Operátor ICT (OICT).
Jak uvádí Vít Hofman, spolupráce bude spočívat především v prověřování možností optimalizovat frekvence svozu odpadu. „Jedná se tedy o nalezení optimální frekvence svozu s přihlédnutím na vytíženost v mnohem větším měřítku, než když se naměřená data prochází ručně, jako je tomu doposud. Zároveň by měla upozorňovat na případy, kde je svoz neefektivní a nastavená četnost svozu neodpovídá míře využití sběrných nádob umístěných na stanovišti tříděného odpadu,“ dodává. Počítá se podle něj také se vznikem systému predikce naplněnosti nádob v několikadenním předstihu a umělá inteligence by měla rovněž pomoci detekovat nestandardní měření, čímž by se mohl vylepšit generátor servisních hlášení pro OICT.
Tiskový mluvčí přibližuje roli zástupce pražského magistrátu (OCP MHMP), který bude umělou inteligenci učit rozpoznávat standardní situace od těch anomálních. „Bude ji učit, kdy se jedná o svoz a kdy například jen o sesuv odpadu, neboť toto je velmi potřebné umět rozeznat. Dále pak bude učit rozeznávat ucpaný vhoz od možné poruchy senzorických řešení, které je pak potřeba nahlásit na servisní výjezd,“ zdůrazňuje rozdíly Hofman. Operátor ICT je podle jeho informací v současné době pouze poskytovatelem dat z magistrátem vlastněných senzorických řešení. Nicméně v budoucnu se počítá s možným převzetím myšlenek, či řešení, které za rok spolupráce s EDIHem vznikne.
Prvotní práce na Komplexním nástroji pro odpadové hospodářství přinesla podle slov náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jany Komrskové zpočátku především komfort občanům. Nyní náměstkyně vidí možný posun směrem k optimalizaci frekvence svozu a případně také k nastavení samotných svozových tras. Projekt má podle pražského magistrátu ambice generovat úsporu vynakládaných veřejných prostředků, právě s ohledem na nalezení optimální četnosti svozu pro dané nádoby s přihlédnutím na jejich maximální vytíženost v mnohem větším měřítku, než když se naměřená data prochází ručně, jako je tomu doposud. „Množství dat se dá odhadnout na miliony, klidně i desítky milionů. Aktuálně máme v metropoli již víc než 7200 kusů senzorických řešení, každé z nich denně odešle 10 až 20 měření,“ komentuje aktuální situaci Vít Hofman. Zároveň sděluje, že v rámci práce s umělou inteligencí jsou k dispozici data od roku 2022, protože proces učení AI vyžaduje co největší množství dat. Právě s ohledem na sumu dat, která již v současné době senzory z kontejnerů odesílají, je nezbytné hledat jiná možná řešení, jak zpracovávat nestandardní hlášení o naplněnosti kontejnerů. S tím by do budoucna měla pomoci právě umělá inteligence a v dalším kroku se počítá s vylepšením současného generátoru servisních hlášení pro OICT.*
Hana Tomášková
