V Národní databázi brownfieldů, tedy nevyužívaných a zanedbaných území, areálů, pozemků či objektů, jich bylo na začátku letošního roku evidováno 4349. "Z pěti kontrolovaných programů podpory financovalo MPO tři programy z peněžních prostředků státu a dva z prostředků EU. Podporu mohly získat obce a kraje, ale i podnikatelé. Obce a kraje však neměly na rozdíl od podnikatelů o podporu příliš velký zájem," uvedli kontroloři.
Všechny peníze, které mělo k dispozici, MPO na revitalizaci brownfieldů využilo, uvedl vedoucí tiskového oddělení MPO Marek Vošahlík. "Díky tomu se resortu podařilo realizovat oceňované projekty, které umožňují rozvoj podnikání ve svém okolí, občanské vybavenosti i kulturního vyžití. Kompletní přehled úspěšných projektů si každý může prohlédnout na webu www.brownfieldy.cz," dodal.
Největší zájem při regeneraci brownfieldů projevili podnikatelé o dotace z evropského programu Nemovitosti OPPIK (operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), podali 1600 žádostí o dotaci, uvedl NKÚ. Resort pak schválil dotace 357 projektům a do konce loňského roku na ně vyplatil 4,2 miliardy korun.
Cílem tohoto programu, který podle NKÚ přispěl ke snížení počtu brownfieldů, bylo usnadňovat malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov nebo je nahradit novými budovami určenými pro podnikání. To mělo vést k zachování či zvýšení zaměstnanosti v regionu, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo životního prostředí.
Kromě dotace, jak zmiňuje NKÚ v tiskové zprávě, umožňoval tento program podpořit projekty také formou finančního nástroje, například úvěry, garancemi nebo kapitálovými investicemi. Na rozdíl od dotace jde o vratnou podporu, kdy se peníze vrací do systému a mohou být opakovaně využity. Ministerstvo formou zvýhodněného úvěru podpořilo čtyři projekty částkou 118 milionů korun. Na poskytnutí se vedle MPO podílely další dva subjekty - správce a finanční zprostředkovatel.
Správce je dceřiná společnost banky vlastněné státem, má zodpovědnost zejména za výběr finančního zprostředkovatele a výpočet jeho odměny. Finanční zprostředkovatel na základě vyhlášené výzvy vybírá konečné příjemce podpory, uzavírá s nimi smlouvy o investici, provádí investiční vyhodnocení jednotlivých projektů a spravuje rozvojový fond, což je akciová společnost, kde je finanční zprostředkovatel jediným akcionářem a statutárním orgánem.
Kontroloři NKÚ zjistili, že těmto subjektům byly zatím vyplaceny odměny ve výši 31,4 milionu korun, tedy téměř 27 procent z poskytnuté podpory. "U výdajů spojených s odměnou pro finančního zprostředkovatele upozorňuje NKÚ na riziko nehospodárnosti, neboť do konce roku 2023 mu byla počítána odměna z částky vyšší, než jakou skutečně spravoval," uvedli kontroloři.*
-čtk-
