Změny v legislativě, které postupně vstupují v platnost, mají zlepšit nakládání s odpady v České republice. Jednou z hlavních novinek je povinnost obcí do roku 2025 vytřídit 60 % komunálního odpadu, s ambiciózním cílem dosáhnout až 70 % do roku 2035. V kontextu rostoucího objemu elektroodpadů a neustálého tlaku na efektivnější recyklaci se tyto cíle jeví jako nevyhnutelný krok. Otázkou však zůstává, jaké dopady bude tato legislativa mít na sběr a recyklaci odpadních elektrozařízení, uvádí ve svém komentáři David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém.
V roce 2023 jsme v REMA Systém dosáhli rekordního sběru, a to bezmála 30 tisíc tun odpadních elektrozařízení. Zároveň se jednalo o nejvyšší míru sběru ze všech kolektivních systémů v ČR, podíl sběru totiž činil 68,3 %. To je důkazem stále zodpovědnějšího přístupu firem, obcí i jednotlivců k recyklaci. Množství materiálů, které jsou předávány k recyklaci, se kontinuálně zvyšuje, což se dá považovat za pozitivní trend posledních let.
Ale vždy je co zlepšovat, a to zejména v rámci sběru malých elektrospotřebičů. Právě drobné spotřebiče nejčastěji končí ve směsném – tedy komunálním – odpadu, kam rozhodně nepatří. Množství takto vyhozených elektrozařízení, která najdeme v komunálním odpadu, se podle oficiálních dat pohybuje pod jedním procentem případů. Může se to zdát jako zanedbatelný podíl, ale ve výsledku jde o značný objem. Ročně se totiž od každého obyvatele v Česku nedostanou k recyklaci přibližně 3 kilogramy převážně drobných elektrozařízení. Navíc je třeba si uvědomit, že celkové množství elektroodpadů meziročně narůstá, a to skokově. Průměrný Evropan totiž vyprodukuje přibližně 18 kilogramů vysloužilých spotřebičů za rok.
Co přináší legislativní změny pro sběr elektroodpadu?
Od ledna 2025 začne platit nová povinnost průběžné evidence odpadů. Ta se však sběru elektrozařízení výrazně nedotkne. Díky zjednodušenému administrativnímu režimu, který se aplikuje na zpětný odběr elektrozařízení z míst zpětného odběru, nebude nutné vést tyto odpady v průběžné evidenci ani v hlášení o odpadech. Díky tomu nehrozí, že by firmy či obce musely kvůli nové legislativě měnit své procesy v oblasti zpětného odběru elektrozařízení. Zjednodušený režim, který se aplikuje již dnes, bude pokračovat nadále i v dalších letech.
Jiná pravidla platí pro zpracovatele elektroodpadů, tedy specializované odpadářské podniky. Přestože se technologické procesy zpracování odpadu nezmění, dojde k některým administrativním změnám právě v evidencích odpadů. Na tuto změnu se ale společně s našimi smluvními zpracovateli již chystáme, včetně úprav IT systému. Veřejnost tyto změny nepocítí.
Legislativní výzvy budoucnosti
V rámci sběru a recyklace starého elektra tak zůstávají některé výzvy, jež možná vyřeší připravovaná novela zákona o výrobcích s ukončenou životností. Cílem by totiž neměl být složitý proces, ale efektivní recyklace odpadních elektrozařízení, která má přímý vliv na ochranu přírody. Současná globální situace je totiž alarmující. Podle posledních výsledků zprávy The Global E-waste Monitor totiž lidé po celém světě vyprodukují 62 milionů tun elektroodpadu ročně, přitom v roce 2030 má roční produkce elektroodpadu dosáhnout až 82 milionů tun. A ekologická likvidace starých elektrospotřebičů je jediné správné řešení.*
David Chytil
Foto: REMA Systém