Jak uvádí organizace Compost and Digestate for a Circular Bioeconomy (ECN), vzniká ročně v celé Evropské unii mezi 118 a 138 miliony tun biologického odpadu. „Podle dat EUROSTAT z roku 2021 se v Evropské unii v průměru recykluje 49,6 procenta biologicky rozložitelného odpadu. V České republice jde o 43,3 procenta odpadu, v Rakousku 80 procent, v SRN 71 procent a například ve Slovinsku 60 procent,“ přibližuje detaily Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe). ECN poznamenává, že zavedení tříděného sběru biologického odpadu ve všech členských státech EU, jak je stanoveno v rámcové směrnici o odpadech, je klíčem k odklonu organického odpadu ze skládek a k zajištění výroby kvalitního kompostu a digestátu. Přijetí směrnice vedlo k tomu, že členské země zvolily různé strategie, aby zabránily ukládání organické frakce komunálního odpadu na skládky, konkrétně kompostování (včetně fermentace), spalování a předúpravu, jako je mechanicko-biologická úprava (včetně fyzikální stabilizace).
„Tradičně se v České republice více třídily odpady jako papír, plast a sklo, zatímco biologicky rozložitelné odpady jsou tříděny intenzivněji až v posledních letech,“ říká tiskový mluvčí MZe a podotýká, že v České republice vzrostla od roku 2010 do roku 2021 produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu o 600 procent. Přestože má Česká republika podle něj dobrý systém separace odpadů, stále končí velká část biosložky v komunálním odpadu, nicméně ČR vykazuje v této oblasti pozitivní trend. „V Evropské unii i České republice je stále velké množství bioodpadu skládkováno, což představuje ztrátu cenné organické hmoty, kterou lze využít v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Odhaduje se, že až 35 procent komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný materiál,“ konstatuje Bílý.
Povinnost obcí separovat bioodpady byla v České republice zavedena od roku 2015, přičemž od roku 2019 je tato povinnost celoroční. Díky podpoře kompostáren vzrostl jejich počet i produkce kompostu, což mimo jiné přispívá k udržitelnosti zemědělské produkce a zlepšení kvality půdy. „Ochotě zemědělců využívat kompost a digestát z BPS jako hnojiva nahrává také výrazné zdražení minerálních dusíkatých hnojiv v roce 2022 vyvolané ruskou agresí a zdražením zemního plynu. A i když ceny močoviny a ledku opět poklesly, zvýšený zájem zemědělců o jejich alternativy přetrvává,“ popisuje Vojtěch Bílý. Dodává, že přesná čísla k množství kompostu ani informace o kvalitě produkovaného kompostu nejsou k dispozici. Vychází se z objemu vytříděného a zpracovaného biologicky rozložitelného komunálního odpadu na kompostárnách – ten činí v současnosti asi 1 milion tun BRKO za rok.
V současné době je v České republice produkováno asi 600 tisíc tun kompostu ročně. Předpokládaný maximální potenciál produkce kompostu v ČR vychází z odhadů maximálního možného sběru BRKO. „Reálně je tedy možné v ČR ročně vyprodukovat asi 1–1,5 milionu tun kompostu. Uplatnění kompostu je různé, vedle zemědělství je také využíván zahrádkáři, dále pro výrobu substrátů nebo pro rekultivaci a ozelenění veřejných ploch a ploch podél komunikací,“ vyjmenovává tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR s tím, že například v Evropské unii je zhruba 50 procent produkce kompostu využito v zemědělství. „V ČR přesná čísla neznáme, ale odborníci odhadují, že v zemědělství se využije asi 30 procent vyrobeného kompostu,“ dodává.
„Sběr bioodpadů hraje v odpadovém hospodářství obcí významnou roli. Jde o velké množství odpadů, které mohou výrazně navýšit množství směsného komunálního odpadu, pokud nejsou dostatečně tříděny. Současně se jedná o odpady, jejichž využití má vzhledem k jejich charakteru smysl a může být ukázkovým příkladem pro uzavírání materiálového cyklu odpadů tzv. cirkulárního přístupu,“ zdůrazňuje tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Veronika Krejčí. Podle MŽP přináší důsledné třídění biologických odpadů v obcích následující pozitivní efekty: Snížení množství směsného komunálního odpadu, snížení množství skládkovaných odpadů a snižování výdajů za skládkování, výrazný příspěvek k plnění závazných cílů obcí, omezení plýtvání cennými surovinami, podporu zlepšování kvality půd v České republice a podporu využívání lokálních surovin. „Bioodpady jsou co do množství nejvýznamnější složkou komunálních odpadů. Ty kuchyňské tvoří 40 až 75 kilogramů na občana za rok, ty zahradní 4 až 15 tun na 1 hektar plochy. Většinu z nich lze přitom kompostovat – tak tři čtvrtiny kuchyňských zbytků, dále odpad ze zahrady nebo z údržby zeleně,“ připomíná odborník na odpadovou problematiku z Arniky Milan Havel.
„Bez zajištění dostatečného třídění bioodpadů není možné splnit povinnosti stanovené obcím zákonem o odpadech pro třídění recyklovatelných složek komunálních odpadů,“ naznačuje priority Veronika Krejčí s tím, že při plnění zásad nakládání s odpady v obci hraje klíčovou roli komunikace s občany a dále vstřícně nastavený systém třídění odpadů v obci. „Pro využití bioodpadů je důležitá jejich čistota, proto je vhodné již na nádobě na sběr bioodpadů v obci umístit výrazný nápis a grafické zobrazení např. přeškrtnutého sáčku, aby občanům bylo zřejmé, že bioodpad se musí do nádoby vhazovat bez nich,“ uvádí tisková mluvčí MŽP. Dalším opatřením pro zajištění čistoty tříděných bioodpadů např. v sídlištích je uzamčení kontejnerů s přístupem pouze pro obyvatele domu.
Pro funkční komunikaci Ministerstvo životního prostředí doporučuje, aby zástupci obcí oslovovali jednak občany obecně a také, aby obce nepodceňovaly spolupráci se školami a dětmi. „Děti jsou hravé, rády se učí a nové informace přenáší i do domácnosti, kde ovlivní ostatní členy rodiny, a to je velice přínosné,“ vyzdvihuje Krejčí. Vhodná je podle ní organizace pravidelných besed s odbornými pracovníky z odpadového hospodářství ve školách a také organizace exkurzí ve sběrném dvoře, kompostárně, společnostech, které se zabývají např. recyklací plastu atd. Důležitá je spolupráce s organizacemi v regionu (např. odpadové společnosti, subjekty, které se zabývají ekologickou výchovou). Velký efekt má zaměření informací i akcí na nakládání s odpady v regionu. Tak obyvatelé pochopí systém nakládání s jimi vytříděnými odpady a jejich využití, a to je motivuje k třídění. „Ministerstvo životního prostředí připravuje novou metodiku zaměřenou na tuto oblast s cílem podpory komunikace v obci k nakládání s komunálními odpady,“ informuje tisková mluvčí MŽP.
Obec by měla zajistit třídění bioodpadů v rodinných domech i sídlištích se zaměřením na odpady ze zahrad i z úpravy ovoce a zeleniny a také začít připravovat a postupně rozšiřovat sběr bioodpadů i na kuchyňský odpad. „Je třeba klást důraz na kompostování kuchyňských rostlinných odpadů,“ radí Milan Havel a poukazuje na nutnou osvětu. „Je dobré, když mají obce na webu návod na kompostování, organizují přednášku při předávání kompostérů, zprostředkují kontakt na poradnu apod.,“ specifikuje. Upozorňuje však, že pokud obec podporuje domácí kompostování, nesmí zapomínat na kontrolní mechanismy. – Namátkový rozbor směsného odpadu alespoň jednou za tři roky prověří, zda tak domácnosti skutečně činí. „Pokud v obci většina domácností kompostuje a část občanů se nechce připojit, pomůže instalace několika kompostérů na obecní pozemek. Obec se tak může vyhnout povinnosti svozu bioodpadu,“ nastiňuje možné řešení odborník na odpady.
Ministerstvo životního prostředí objasňuje, že odkládání potravinového a kuchyňského odpadu přichází v úvahu jak v případě, že je obecní systém nastaven pouze pro biologické odpady rostlinného původu, tak i pokud obec přebírá také odpady živočišného původu, stejně tak i u komunitního kompostování. V jednotlivých případech se ovšem liší rozsah potravinových a kuchyňských odpadů, které mohou být předány do obecního systému. Odbor odpadů MŽP proto vydal metodický návod k možnosti odděleného soustřeďování potravinového a kuchyňského odpadu rostlinného a živočišného charakteru z domácností v rámci systému nakládání s biologickým odpadem. Návod upřesňuje rozsah potravinových a kuchyňských odpadů z domácností, které je možno odděleně soustřeďovat. Obec splní zákonné povinnosti, pokud zajistí oddělené soustřeďování alespoň biologického odpadu rostlinného původu nebo nastaví systém komunitního kompostování.
Na seznam biologických odpadů charakteru potravinových a kuchyňských odpadů rostlinného původu, na které se při jejich svozu a následném nakládání včetně finálního zpracování v kompostárně nebo bioplynové stanici nevztahují povinnosti týkajících se vedlejších produktů živočišného původu, patří: zbytky nespotřebovaných potravin, zbytky z úpravy a spotřeby ovoce a zeleniny a zbytky nespotřebovaných potravin (vařených jídel). Do první skupiny se řadí pečivo; trvanlivé pekárenské výrobky – např. sušenky, oplatky, tyčinky; mouka, výrobky z obilovin – ovesné vločky, cereálie atd.; těstoviny; luštěniny, rýže atd; potravinářské rostlinné oleje a tuky, ovšem vyjma olejů a tuků, které mají zvláštní systém sběru. Zbytky z úpravy a spotřeby ovoce a zeleniny zahrnují slupky, zelenou nať, košťál; nespotřebovanou, nekvalitní zeleninu a ovoce; čajové sáčky a kávový odpad. Do poslední sekce spadají přílohy např. knedlíky, rýže, brambory, těstoviny, kaše za podmínky, že nebyly ve větší míře v kontaktu se složkami živočišného původu např. vejci nebo masem.
Seznam biologických odpadů charakteru potravinových a kuchyňských odpadů živočišného původu, při jejichž svozu a následném nakládání musí být splněny podmínky pro nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu, zahrnuje například kuchyňské odpady rostlinného původu, které přišly do kontaktu se surovinami živočišného původu např. se syrovým masem, syrovými rybami a dalšími produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým nepasterovaným mlékem. Dále sem náleží zbytky z kuchyní živočišného původu – maso, kůže, sádlo, špek, kosti, vajíčka včetně skořápek, mléko a mléčné výrobky apod. a zbytky nespotřebovaných potravin (vařených jídel) – přílohy, které byly kontaminovány složkami živočišného původu zejména masem nebo vejci. Na tento seznam spadají rovněž zbytky nespotřebovaných potravin živočišného původu (nepoživatelné potraviny atd.): – nezpracované čerstvé mléko, trvanlivé mléko a mléčné výrobky, vejce apod.; – masné výrobky – vařené maso, uzeniny, konzervované masné výrobky, sádlo apod.
Na seznamu rostlinných zbytků charakteru potravinových a kuchyňských odpadů, které je možné předávat do komunitního kompostování, se nachází rostlinné zbytky z úpravy a spotřeby ovoce a zeleniny, jako jsou slupky, zelená nať, košťál, a nespotřebovaná, nekvalitní zelenina a ovoce.
Vojtěch Bílý poukazuje na skutečnost, že velký podíl zemědělské půdy v České republice je ohrožen degradací, erozí a dehumifikací, což snižuje schopnost půdy zadržovat vodu a poskytovat dostatečné výnosy plodin. „Aplikací kompostu dochází k doplňování organické hmoty do půdy. Kompost v současnosti představuje z pohledu kontextu vývoje našeho zemědělství jedno z nejdůležitějších organických hnojiv,“ vysvětluje Marian Humplík, místopředseda Kompostářské asociace (KompAs), která je mimo jiné konzultačním partnerem státních orgánů při změnách legislativy. „Obecně můžeme říct, že 30 tun kompostu vyrobeného z asi 50 tun bioodpadů zajistí úrodnost tří hektarů půdy,“ konkretizuje Veronika Krejčí s dovětkem, že aplikace organických hnojiv je prováděna jednou za tři roky.
„Kompost je schopen zvládnout, díky svému potenciálu, v relativně krátké době obnovit stabilitu půdních agregátů, zásobu s dostupnými a postupně se uvolňujícími živinami – fosfor, draslík, hořčík, vápník, úprava kyselosti, a to tím, že se díky kompostu začíná obnovovat půdní život a struktura půdy pro zachycení vody v půdě,“ vysvětluje Vojtěch Bílý. Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství jednají o konsekvencích možnosti zvýšení podílu biologicky rozložitelných odpadů zpracovávaných v zemědělských bioplynových stanicích. „Kompostování může poskytovat kvalitní organická hnojiva jako náhradu statkových hnojiv, předpokladem ale je důsledné třídění vstupních surovin, dosažení vysoké čistoty a kvality kompostu a splnění všech požadavků zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech a jeho prováděcích předpisů,“ dodává mluvčí MZe.
Ministerstvo životního prostředí v minulých letech podporovalo budování kompostáren v rámci Operačních programů Životní prostředí (OPŽP) a na základě poskytnutých prostředků byla vybudována rozsáhlá síť kompostáren pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Aktuálně podporuje resort výstavbu nebo modernizaci kompostáren, stejně jako pořízení techniky pro aplikaci kompostu na ornou půdu z prostředků Národního programu Životní prostředí. Jde o výzvu č. 6/2023: Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu. O prostředky lze žádat do 2. září 2024. Podporu mohou čerpat soukromé firmy i obce a pokryje až 70 procent nákladů u modernizace kompostáren nebo pořízení techniky na aplikaci kompostu na pole pro provozovatele kompostáren nebo bioplynových stanic. Zemědělské podniky si mohou pořídit tuto techniku s 60procentní dotací. Prodlužuje se i období realizace podpořených projektů do 31. 10. 2025.*
Hana Tomášková
