Deník upozorňuje, že podíl lodní dopravy i naftových vlaků je v České republice nízký. Nákladní vlaky navíc přispívají ke snižování emisí, jelikož v přepravě zboží mají zhruba dvacetiprocentní podíl, na vypouštění emisí se ovšem podílejí jen dvěma procenty.
Nová opatření mají podpořit rozvoj elektrifikované železnice. Většinu zboží na železnici vozí elektrické lokomotivy, které na rozdíl od kamionů platí za emise, protože od roku 2005 musejí nakupovat povolenky elektrárny vyrábějící elektřinu z fosilních paliv. Zpoplatnění spalování nafty při přepravě by mělo podmínky pro vlaky a kamiony narovnat. "Žádný dopravní mód nepotřebuje finanční podporu, pokud by byly vstupní podmínky stejné," řekl deníku prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek.
Čtyři pětiny nákladní dopravy v Česku stále obstarají kamiony. Přesun do nákladních vlaků ale bude obtížný, podle MfD je kapacita na hlavních železničních trasách prakticky vyčerpaná. Stát kvůli tomu plánuje modernizovat a elektrizovat tratě zařazené do Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Osobní doprava se má výhledově přesunout na vysokorychlostní železnici. Podle ministerstva dopravy si tyto plány do 2030 vyžádají investice za 468 miliard korun.
Výjimka z povinného nákupu emisních povolenek je součástí materiálu Politika ochrany klimatu v ČR, který se snaží i o rozvoj hromadné dopravy. Toho je podle dokumentu možné dosáhnout třeba rozšiřováním pěších či bezemisních zón, zaváděním mýta při vjezdu do centra, případně zdražováním parkovného nebo rozšiřováním zón s rychlostí omezenou na 30 km/h.
Schválení státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů ale vláda minulý týden odložila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání řekl, že se Česko pokusí v EU prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti nového systému emisních povolenek, v němž by placení podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení. Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný ekonomický bonus. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa.
Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšováním výroby elektřiny. Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro.
Vnitrostátní energeticko-klimatický plán v řadě oblastí na koncepci navazuje. Stát v plánu počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na konečně spotřebě do roku 2030 na zhruba 30 procent. Jejich zastoupení by navíc mělo stoupat i v dopravě. Třetí dokument Politika ochrany klimatu formuluje vizi, cíle a postupnou transformaci ČR k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050.*
-čtk-
