Vědci zjistili, že tepelná úprava, takzvaná pyrolýza, dokáže většinu škodlivých látek z čistírenských kalů odstranit až stoprocentně, což je mnohem účinnější než kompostování. Čistírenské kaly, které se používají jako hnojivo v zemědělství, mohou být kvůli obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek nebezpečné pro životní prostředí. Uvedla to Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Odstraní většinu znečišťujících látek
Výzkumný tým Martiny Vítkové a Michaela Komárka se zaměřil na sledování koncentrací zmiňovaných látek v kalech, půdě a plodinách. Porovnávali účinnost pyrolýzy a kompostování při odstraňování těchto látek. Zjistili, že pyrolýza odstraní 99,9 procenta znečišťujících látek, zatímco kompostování jen 65 procent. Výzkum ale zdůrazňuje důležitost pH půdy, protože v kyselých a zásaditých půdách se mohou rizikové kovy uvolňovat.
Výzkum také ukázal, že zbytky některých léčiv a antibakteriálních látek zůstávají v půdě i rok po aplikaci kalu. V pěstované pšenici se našly i další léčiva, ale podle vědců v neškodných koncentracích. Přesto mohou mít upravené kaly pozitivní vliv na půdní mikroorganismy.
Limity nezohledňují vše
Česká republika má, stejně jako ostatní státy EU, limity pro kovy a další nebezpečné látky v čistírenských kalech. Tyto limity ale nezohledňují, jak snadno se mohou látky z kalů uvolňovat do půdy, což je klíčové pro posouzení jejich rizikovosti, uvádí tisková zpráva.
Vědci doporučují pyrolýzu jako nejúčinnější metodu úpravy kalů, i když je dražší a méně dostupná. Výběr technologie by měl záviset na složení kalů a potřebách konkrétní oblasti. Výsledky výzkumu by podle tiskové zprávy mohly pomoci provozovatelům čistíren a kompostáren, investorům i státním úřadům při rozhodování o nakládání s kaly a úpravě legislativy.*
-čtk-